Pelikán krmící mláďata svou krví

Pelikán krmící mláďata svou krví je oblíbeným výjevem křesťanské ikonografie pocházející z gotiky, který byl často námětem náboženských písní (Klaním se ti vroucně Tomáše Akvinského), zdobí fasády katedrál (např. chrám svaté Barbory či chrám sv. Víta), byl zpodobňován ve knihách (Physiologus) a dokonce se dostával i do znaků měst (starý, dnes již neužívaný znak Duchcova) a erbů panovnických rodů či jednotlivých panovníků (anglická královna Alžběta I.).

Pelikán v dómu v Cáchách

Charakteristika

Vůbec první zmínka v křesťanské literatuře se objevuje ve 2. století našeho letopočtu v řeckém bestiáři Physiologus. Píše se v něm, že malí pelikáni svými zobáky zraňují matku, ta na odplatu zraňuje je, a to tak dlouho, dokud mláďata nejsou mrtva. Avšak třetí den si matka otevře rány, svou vlastní krví potřísní mláďata, ta obživnou a těší se dobrému zdraví. Autor v tom vidí podobenství s Ježíšem Kristem, který vykupuje lidstvo svou vlastní krví (eucharistie).^[1] Existuje i mírnější verze, že pelikán svá mláďata živí vlastní krví v období hladu, aby nezemřela. I v tom lze najít podobenství s Ježíšem Kristem.

Legenda může mít reálné základy v tom, že pelikán krmí mláďata čerstvými rybami vyvrženými ze svého vaku, zraněné ryby mohou přitom svou krví potřísnit pelikánovu hruď.

Galerie

• 
  Kopie pelikána z chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře
• 
  Pelikán na korouhvi husitské obce Orebitů
• 
  Alžběta I. s přívěskem ve tvaru pelikána
• 
  Oltářní plastika hnízda
• 
  Na hlavici sloupu kostela v Duchcově (vpravo)
• 
  Pečeť amerického státu Louisiana
• 
  Znak maďarského města Szolnok

Odkazy

Reference

1. Pelican Symbol [online]. ReligionFacts.com [cit. 2014-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-03.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pelikán krmící mláďata svou krví na Wikimedia Commons

Portály: Křesťanství | Umění