![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Macedonians_on_the_Balkans.png/640px-Macedonians_on_the_Balkans.png&w=640&q=50)
Makedonci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Makedonci (makedonsky Македонци, také makedonští Slované, Slavomakedonci[15]) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Severní Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii aj., celkem 1 700 000. Jazykem je makedonština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Torbešové).
Makedonci Македонци | |
---|---|
![]() Makedonci na Balkáně | |
Populace | |
cca 2–2.5 mil.[1] | |
Země s významnou populací | |
Severní Makedonie![]() | |
Austrálie![]() | 83 978–200 000[3][4] |
Itálie![]() | 92 847 (2009)[5] |
Německo![]() | 62 295–85 000[4][6] |
Švýcarsko![]() | 61 304–63 000[4][7] |
USA![]() | 57 200–200 000[4][8] |
Brazílie![]() | 45 000[1] |
Kanada![]() | 37 055–200 000[9][10] |
Turecko![]() | 31 518 (sčítání 2001)[11] |
Jazyk(y) | |
makedonština | |
Náboženství | |
Převážně pravoslaví (Makedonská pravoslavná církev), menšina Islám (Makedonští Muslimové) | |
Příbuzné národy | |
ostatní jižní Slované, zejména Bulhaři[12][13][14] |
Předky Makedonců byly slovanské kmeny, zejména Berziti, které přišly na území Makedonie během 6. a 7. století a smísily se s původními makedonskými obyvateli, jako byli Řekové a thrácké a ilyrské kmeny.[16][17] V rámci balkánských válek řecká propaganda uplatňovala nárok na slovanskou část Makedonie také tvrzením, že makedonští Slované jsou ve skutečnosti poslovanštění Řekové, resp. původní Makedonci z dob před příchodem Slovanů na Balkán.[18] Kontinuitu dnešního slovanského makedonského národa se starověkými Makedonci paradoxně zdůrazňuje i slavomakedonský národní romantismus a protiřecká nacionalistická propaganda, podle níž si Makedonci podrobili Ilyry, Panony a Thráky a poté helénské osady a porazili a podrobili si Řeky. Toto pojetí posilovala zejména vláda nacionalistické pravice Nikoly Gruevského v letech 2006–2016. Sociální demokraté premiéra Zorana Zaeva, kteří nastoupil k moci v září 2017, slíbili revizi učebnic.[19]