Luhanská oblast
oblast na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Luhanská oblast (ukrajinsky Луганська область, Luhanska oblasť, též Луганщина / Luhanščyna; rusky Луганская область, Luganskaja oblasť) je nejvýchodnější samosprávná oblast Ukrajiny.
| Luhanská oblast Луганська область Luhanska oblasť | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Luhansk (de iure) (Celá oblast kromě několika malých obcí na severozápadě okupovaná ruským režimem, Bilohorivka leží v šedé zóně) |
| Souřadnice | 48°55′12″ s. š., 39°1′12″ v. d. |
| Rozloha | 26 684 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 102 921 (1. ledna 2022) |
| Hustota zalidnění |  89 obyv./km² |
| Jazyk | ruština (69%), ukrajinština (30%) |
| Národnostní složení | Ukrajinci (58%), Rusové (39%) |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 8 rajónů |
| Vznik | 3. června 1938 |
| gubernátor | Vitalij Komarnyckyj |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-64 |
| Označení vozidel | ВВ a НВ |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oblast vznikla 3. června 1938. Do 5. března 1958 a od 5. ledna 1970 do roku 1990 se jmenovala Vorošilovgradská / Vorošilovhradská oblast. Hlavním městem bylo průmyslové středisko Luhansk. 27. dubna 2014 místní separatisté vyhlásili samostatnou Luhanskou lidovou republiku, která po válce na východní Ukrajině zabírá jižní část Luhanské oblasti. V důsledku toho byla ukrajinská vláda nucena přesunout sídlo oblasti do Severodoněcku.[1] Od července 2022 ztratila načas Ukrajina kontrolu nad celou oblastí v důsledku okupace silami Ruské federace, nicméně již 19. září byla osvobozena Bilohorivka[2] a na přelomu září a října další pás území u hranic s Charkovskou oblastí.[3] K 1. listopadu 2022 bylo podle dostupných informací a lokalizovaných videí pod kontrolou Ukrajiny asi 0,6 % rozlohy oblasti.
Dne 30. září 2022 se podle tvrzení Ruska stala Luhanská oblast spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh jsou mezinárodně zpochybňovány.[4]
Společně s Doněckou oblastí, se kterou sousedí na jihozápadě, zaujímá většinu území Donbasu. Dále sousedí s Charkovskou oblastí na západě; na východě a jihu hraničí s Ruskou federací (Bělgorodská, Voroněžská a Rostovská oblast). Od západu k východu protéká napříč oblastí řeka Severní Doněc. V oblasti je silně zastoupen těžký průmysl, těží se zde uhlí a rudy kovů. Rozvinutý je také chemický a zpracovatelský průmysl.
V Luhansku existovalo mezinárodní letiště, které je ovšem od roku 2014 uzavřeno. Luhanská oblast byla významným tranzitním regionem, a to především pro svou polohu: má společnou hranicí s Ruskem. Oblastí procházejí dálnice M3 (Kyjev – Rusko) a M4 (Snamjanka – Rusko).
Nejvýznamnějším dopravním uzlem byl Luhansk, který byl po okupaci odříznut od Ukrajiny, čímž došlo k jeho úpadku z hlediska logistického.
Se svými 2 112 100 obyvateli (2022) je 7. nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Toto číslo je ovšem zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i okupované území, na kterém žije většina obyvatel. Po částečné okupaci oblasti v roce 2014, potažmo po ruské invazi na Ukrajinu je velice těžké odhadnout skutečný počet obyvatel, protože v důsledku ozbrojeného konfliktu a okupace oblasti silami ruské federace a tzv. Luhanské lidové republiky uteklo více než 300 000 lidí. Velkoměsta jako Severodoněck, Lysyčansk či Rubižne byla skoro srovnána se zemí.
Luhanská oblast je vysoce urbanizovaná: z 2,1 milionů osob žilo ve městech 1,83 milionů lidí (87,2 %), zatímco na venkově jen 269 tisíc lidí (12,3 %). [5]
Počet obyvatel postupně klesá: roku 1989 zde žilo 2 862 000 obyvatel, roku 2001 2 546 000 osob, v lednu 2022 žilo zde 2 102 912 osob. [6]
Za rok 2021 se narodilo 3 356 živě narozených dětí, zemřelo však 18 380. Na 100 zemřelých připadá jen 19 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 18 401 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 6 ‰.
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 58 % Ukrajinci, 39 % Rusové (kromě autonomního Krymu má oblast největší zastoupení Rusů). Je zde též tatarská a arménská národnostní menšina (po 0,3 %). Přibližně 70 % obyvatel oblasti používá ruštinu, ukrajinštinu pak zhruba 30 %.
Největším městem je téměř 400-tisícový Luhansk; dále je v oblasti osm dalších středně velkých měst s 50 až 150 tisíci obyvateli.
Následující tabulka podává přehled větších měst; Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou Luhanské lidové republiky. V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou tzv. LLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.[7]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Obyvatel 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|
| Luhansk | Луганськ | Луганск | 397 677 |
| Alčevsk | Алчевськ | Алчевск | 106 062 |
| Severodoněck | Сєвєродонецьк | Северодонецк | 99 067 |
| Lysyčansk | Лисичанськ | Лисичанск | 93 340 |
| Chrustalnyj (Krasnyj Luč) | Хрустальний | Хрустальный | 79 533 |
| Kadijivka (Stachanov) | Кадіївка | Кадиевка | 73 248 |
| Dovžansk (Sverdlovsk) | Довжанськ | Должанск | 62 691 |
| Rubižne | Рубіжне | Рубежное | 55 247 |
| Antracyt | Антрацит | Антрацит | 52 150 |
| Roveňky | Ровеньки | Ровеньки | 45 514 |
| Brjanka | Брянка | Брянка | 44 760 |
| Sorokyne (Krasnodon) | Сорокине | Сорокино | 42 315 |
| Pervomajsk | Первомайськ | Первомайск | 36 091 |
| Holubivka (Kirovsk) | Голубівка | Голубовка | 26 654 |
| Perevalsk | Перевальськ | Перевальск | 24 817 |
| Molodohvardijsk | Молодогвардійськ | Молодогвардейск | 22 449 |
| Popasna | Попасна | Попасная | 19 199 |
| Kreminna | Кремінна | Кременная | 18 116 |
| Suchodilsk | Суходільськ | Суходольск | 20 390 |
| Lutuhyne | Лутугине | Лутугино | 17 061 |
| Svatove | Сватове | Сватово | 16 145 |
| Starobilsk | Старобільск | Старобельск | 15 947 |
| Voznesenivka (Červonopartyzansk) | Вознесенівка | Вознесеновка | 15 218 |
| Zolote | Золоте | Золотое | 13 007 |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
