Literatura doby Karlovy
From Wikipedia, the free encyclopedia
Období vlády Karla IV. (1316–1378) znamenalo pro český stát období rozkvětu, a to zvláště po roce 1346, kdy byl Karel IV. korunován římským králem. Centrem říše totiž neučinil žádné z německých měst, ale Prahu. Tento vzestup významu si vyžádal řadu reforem a změn. Pro změny, které Karel IV. prováděl, potřeboval silného spojence – tím se mu stala církev. Ta díky tomu získala velkou moc, což postupně vedlo ke vzniku nesouhlasných názorových proudů, které později vyústily v husitství (viz též Česká literatura v období husitství).
Česká literatura (průřezové články) |
---|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poměrně málo literárních děl z této doby je psáno česky, což je důsledek toho, že vyšší šlechtické kruhy používaly latinu, němčinu a okrajově i francouzštinu, kruhy církevní latinu. Užívání češtiny v literárních dílech se tak omezilo na díla vytvořená měšťany. Teprve o této době tak lze říct, že do literatury výrazně vstupuje i měšťanstvo, což s sebou přináší tzv. demokratizaci písemnictví. Kromě demokratizace lze pak v literatuře pozorovat i proces tzv. laicizace (zesvětštění a částečný ústup náboženských témat dobovým problémům), která souvisí s tím, že literatura už zdaleka nebyla jen záležitostí kněží a mnichů.