Lestkov (Klášterec nad Ohří)
část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov From Wikipedia, the free encyclopedia
Lestkov (německy Leskau) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Klášterce nad Ohří. Lestkov leží v katastrálním území Lestkov u Klášterce nad Ohří o rozloze 3,83 km²[3] a Velká Lesná o rozloze 0,67 km².[4]
| Lestkov | |
|---|---|
 bývalý hostinec | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Klášterec nad Ohří |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′54″ s. š., 13°11′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 55 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lestkov u Klášterce nad Ohří a Velká Lesná (4,5 km²) |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| PSČ | 431 51 |
| Počet domů | 27 (2021)[2] |
  Lestkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 65641 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název vesnice je odvozen z osobního jména Lestek (zkráceně Lstimír nebo Lstibor). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Lestkow (1460), Lestkowie (1488), Leskow (1593), Leßka (1639), Leskau a Leschkau (1787) a někdy také česky Leska.[5]
Nejstarší dějiny Lestkova úzce souvisely s dějinami hradu Egerberk, v jehož podhradí se vesnice nachází. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1407. V roce 1444 byla zmíněna vesnická lázeň využívaná vrchností a roku 1460 se na Ohři vybíralo clo.[6]
,_kaplička_01.jpg)
V roce 1557 Egerberk koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Zchátralý hrad se už nehodil k pohodlnému bydlení, a Bohuslav proto přestěhoval sídlo panství na nově založený zámek Felixburg.[7] V roce 1572 nechal sestavit nový urbář, podle kterého v Lestkově žilo jedenáct mužů, kteří vrchnosti odváděli daň ve výši osm kop a 35 grošů ročně a k tomu patnáct strychů a jeden věrtel ovsa a patnáct slepic. Museli také držet stráž na hradě, odebírat pivo z vesnického nebo hradního pivovaru, pomáhat při senoseči a podle požadavků panstva také pracovat na vinohradu, česat chmel nebo roubovat stromy. Byli však osvobozeni od stavebních prací na hradě a od účasti na panských honech.[6]
Během stavovského povstání v letech 1618–1620 patřil Felixburk Matyáši mladšímu Štampachovi ze Štampachu. Za účast na povstání mu byly zkonfiskovány dvě třetiny majetku. Zámek poté v roce 1623 koupil svobodný pán Kryštof Šimon Thun a připojil jej i s Lestkovem[6] ke kláštereckému panství.[7]
U cesty do Rašovic už v roce 1649 fungoval mlýn na tříslo,[6] který byl v provozu ještě na počátku dvacátého století.[8] Podle berní ruly z roku 1654 v Lestkově žilo deset chalupníků a čtyři lidé bez pozemků. Chalupníci obdělávali 68 strychů polí, na kterých pěstovali žito. Celkem ve vsi chovali devatenáct krav, deset jalovic, pět prasat a jednu kozu. Byla zde hospoda a pracoval tu jeden krejčí. Ke zdrojům příjmů patřilo také zpracování dřeva a jeho prodej v Kadani.[6]
V roce 1773 byla ve vsi postavena nová budova poplužního dvora. V devatenáctém století představovaly hlavní zdroje obživy práce v zemědělství, v lese a nádeničina. Děti docházely do rašovické školy. Od roku 1888 měla vesnice vlastní sbor dobrovolných hasičů. V roce 1912 obec zřídila vodovod.[6]
Geologické podloží katastrálního území je tvořené třetihorními vulkanickými horninami.[9] Během vzniku Doupovských hor existovalo na vrchu Lestkov samostatné vulkanické centrum, jehož existenci dokládají hrubozrnná pyroklastika. Přímo pod zříceninou hradu se nachází proud brekciové lávy a strusky. Na styku lávy s níže položenými tufy došlo k vypálení tufů do červena.[10] Z vrchu byly popsány nálezy minerálu phillipsit, který patří mezi zeolity.[11] V geomorfologickém členění Česka leží katastrální území v Doupovských horách, konkrétně v okrsku Jehličenská hornatina.[9] Ve východní části území, pod Rašovickými skalami, se nachází stopy po rozsáhlém rotačním sesuvu dlouhém 1100 metrů a až 500 metrů širokém. Sesuv zde vytvořil drobné bezodtoké sníženiny a mokřady a posunul koryto Rašovického potoka.[12] Z půdních typů se zde vyskytuje pouze kambizem eutrofní.[9] Celé území leží v povodí Ohře a většinu odvodňuje Rašovický potok, který pramení v jižní části katastrálního území u hranice s vojenským újezdem Hradiště.
Ovocnářskou minulost Doupovských hor dokládají pozůstatky sadů a alejí. Konkrétně u Lestkova se částečně dochovala hrušňová alej.[13] Okolí vesnice tvořené doubravami je jedním z těžišť výskytu strakapouda prostředního (Dendrocopos medius).[14]
Ze zvláště chráněných území do katastrálního území Lestkova zasahuje národní přírodní památka Rašovické skály na východě a přírodní památka Mravenčák na severozápadě.[9] Celé území je součástí evropsky významné lokality Doupovské hory[15] a stejnojmenné ptačí oblasti.[16]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 177 obyvatel (z toho 77 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskokatolického vyznání.[17] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 170 obyvatel: 167 Němců a tři cizince. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[18]
Po zrušení poddanství se v roce 1850 Lestkov stal samostatnou obcí,[8] ale už roku 1869 je uváděn jako osada Rašovic, se kterými byl roku 1961 jako část obce připojen ke Klášterci nad Ohří.[22]
- Zřícenina hradu Egerberk
- Přírodní památka Mravenčák – skalnatý vrch s teplomilnou květenou.
- Přírodní památka Rašovické skály
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
