Leopoldo Lugones Argüello (13. června 1874 Villa de María del Río Seco – 18. února 1938 Tigre)[3] byl argentinský básník[4], prozaik a publicista, představitel uměleckého hnutí Modernismo.
Leopoldo Lugones | |
---|---|
Rodné jméno | Leopoldo Antonio Lugones Argüello |
Narození | 13. června 1874 Villa de María del Río Seco |
Úmrtí | 18. února 1938 (ve věku 63 let) Tigre |
Příčina úmrtí | otrava kyanidy |
Místo pohřbení | Hřbitov La Recoleta |
Povolání | básník, novinář, esejista, spisovatel a překladatel |
Žánr | poezie |
Významná díla | La Guerra Gaucha Las fuerzas extrañas Cuentos (Lugones) |
Ocenění | Premio Nacional de Literatura de Argentina (1926) |
Děti | Polo Lugones[1] |
Příbuzní | Pirí Lugones[2] (vnučka) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z rodiny zámožných a silně katolicky zaměřených statkářů, absolvoval Colegio Nacional de Monserrat v Córdobě. Od roku 1896 žil v Buenos Aires a přispíval do socialistického deníku La Montaña. V mládí se hlásil k anarchismu, byl členem zednářské lóže a vyznavačem teosofie. Později v jeho esejích převládly konzervativní, nacionalistické a antisemitské názory,[5] v roce 1930 podporoval puč krajní pravice, po kterém se stal hlavou státu generálporučík José Félix Uriburu (jeho syn Polo Lugones se stal za tohoto režimu obávaným důstojníkem tajné policie).[6] V roce 1938 spáchal v hotelu El Tropezón v Tigre sebevraždu pomocí kyanidu[7][8]. Příčinou bylo jak rozčarování ze společenského vývoje, tak i nenaplněná láska ke studentce Emilii Cadelago.[9]
Byl básnickým souputníkem Rubéna Daría, jeho tvorba nesla prvky romantismu a symbolismu, zejména ve sbírkách Las montañas del oro (Zlaté hory, 1897) a Los crepúsculos del jardín (Stmívání v zahradě, 1905). Napsal románovou historickou fresku La guerra gaucha (Válka gaučů, 1905), kterou v roce 1942 úspěšně zfilmoval Lucas Demare.[10] Inspirován dílem Edgara Allana Poea vytvořil povídkové soubory Las fuerzas extrañas (Podivné síly, 1906) a Fantastické povídky (1926), kterými výrazně ovlivnil proud nazvaný magický realismus, například Jorge Luis Borges označoval Lugonese za svůj literární vzor.[11]
Roku 1924[12] mu byla udělena státní argentinská literární cena Premio Nacional de Literatura. Od roku 1928 zastával úřad předsedy Argentinské společnosti spisovatelů. Jeho rodný dům slouží jako muzeum.
- Leopoldo Lugones: Fantastické povídky. Přel. Martina Hulešová. Dauphin, Praha 1999. ISBN 80-86019-95-0
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.