estonský spisovatel, historik, režisér a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Lennart Meri (29. března 1929 Tallinn – 14. března 2006 Tallinn) byl estonský spisovatel, historik, filmový režisér a politik, který byl v letech 1992–2001 estonským prezidentem.
| Lennart Meri | |
|---|---|
 Lennart Meri (1999) | |
| 2. Prezident Estonska | |
| Ve funkci: 6. října 1992 – 8. října 2001 | |
| Předseda vlády | Mart Laar Andres Tarand Tiit Vähi Mart Siimann |
| Nástupce | Arnold Rüütel |
| Ministr zahraničních věcí Estonska | |
| Ve funkci: duben 1990 – březen 1992 | |
| Předseda vlády | Edgar Savisaar Tiit Vähi |
| Předchůdce | Olev Olesk (v exilu) |
| Nástupce | Jaan Manitski |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nezávislý |
| Rodné jméno | Lennart-Georg Meri |
| Narození | 29. března 1929 Tallinn |
| Úmrtí | 14. března 2006 (ve věku 76 let) Tallinn,  Estonsko |
| Příčina úmrtí | rakovina mozku |
| Místo pohřbení | Metsakalmistu |
| Choť | Helle Meri |
| Rodiče | Georg Meri |
| Děti | Mart Meri |
| Příbuzní | Hindrek Meri (sourozenec) |
| Alma mater | Tartuská univerzita Lyceum Jansona de Sailly Jakob Westholm Gymnasium |
| Profese | filmový režisér, diplomat, scenárista, překladatel, spisovatel, politik, historik a filolog |
| Ocenění | zasloužilý spisovatel Estonské SSR (1979) rytíř Řádu slona (1994) Řád aztéckého orla (1995) Knight of the Seraphim (1995) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1995) … více na Wikidatech |
| Commons | Lennart Meri |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lennart Meri se narodil v Tallinnu jako syn estonského diplomata Georga Meriho a Alice-Brigitty Engmannové. Se svou rodinou opustil Estonsko ve velmi útlém věku a vzdělání tak získával v Berlíně, Paříži či Londýně. Se svou rodinou se nicméně nacházel v Estonsku v době počátku okupace země Sovětským svazem v červnu 1940. V roce 1941 byla Meriho rodina deportována na Sibiř a sdílela tak stejný osud jako tisíce dalších Estonců, Litevců a Lotyšů.
Během svého pobytu v exilu se Meri začal zajímat o další ugrofinské jazyky, které kolem sebe slyšel. Jeho zaujetí etnickou a kulturní spřízněností ugrofinské rodiny se později stalo častým námětem jeho prací. Meriho rodina léta na Sibiři přežila a žila i nadále v Estonsku. V roce 1953 dokončil Lennart Meri studium na Univerzitě v Tartu.
Političtí představitelé Merimu nepovolili, aby pracoval jako historik, působil tedy jako dramatik ve Vanemuine, nejstarším divadle v Estonsku. Svou první knihu, která byla veřejností přijata velmi dobře, napsal po své cestě do pohoří Ťan-šan v centrální Asii a do pouště Karakum v roce 1958.
Jeho snímky byly sice v Sovětském svazu zakazovány, v západním světě však oceňovány. Ve finských školách byly jeho filmy a texty používány jako studijní materiály. V sedmdesátých a osmdesátých letech cestoval do oblasti Sibiře a sovětského dálného východu a své zkušenosti posléze sděloval v mnoha knihách, které byly v této době v Estonsku velmi populární. Díky svým vynikajícím jazykovým znalostem také často překládal zahraniční autory. V roce 1988 založil nevládní Estonský institut (Eesti Instituut) sloužící k prohlubování kontaktů se západem a k vysílání estonských studentů do zahraničí.
Po prvních svobodných volbách v roce 1990 se stal ministrem zahraničních věcí. V této funkci se obklopil mladými vzdělanými lidmi, většinou anglicky hovořícími. Jeho snahou bylo vytvořit otevřený komunikační kanál směrem na západ a prezentovat Estonsko co nejlépe na mezinárodní scéně. 6. října 1992 byl zvolen druhým prezidentem Estonské republiky a 20. září 1996 byl znovuzvolen.
Lennart Meri byl dvakrát ženatý. Z těchto manželství vzešly tři děti: synové Mart Meri (* 1959) a Kristjan Meri (* 1966) a dcera Tuule Meri (* 1985). Jeho následovníky jsou již také čtyři pravnuci.
rytíř Řádu slona, Dánsko, 12. dubna 1994
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 1995
velkokříž Řádu aztéckého orla, Mexiko, 1995
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 6. září 1995
řádový řetěz Řádu kříže země Panny Marie, Estonsko, 10. září 1995[1]
velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 1996_1class_BAR.svg){kind=small}
velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko, 1997
rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 22. května 1997[2]
velkokříž Řádu Vitolda Velikého, Litva, 19. srpna 1997[3]
velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 1998
rytíř velkokříže Řádu svatého Olafa, Norsko, 1998
Řád bílé orlice, Polsko, 27. dubna 1998[4]
velkokříž Řádu Spasitele, Řecko, 1999
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 2000
velkokříž Řádu čestné legie, Francie, 2001
velkokříž Národního řádu za zásluhy, Malta, 26. dubna 2001[5]
Velkokříž Řádu prince Jindřicha, Portugalsko, 29. května 2003[6]
Řád státního znaku I. třídy, Estonsko, 23. února 2006[7] řádový řetěz Řádu státního znaku in memoriam, Estonsko, 23. února 2008[8]V roce 2009 byl na jeho počest pojmenováno letiště v Tallinnu (Lennart Meri Tallinna lennujaam).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
