historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783 From Wikipedia, the free encyclopedia
Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Krymský trůn a step Kypčaků (krymskotatarsky تخت قريم و دشت قپچاق, Taht-i Qırım ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem. Ve staré evropské geografii byl chanát znám jako Malá Tartárie (oproti Velké Tartárii).
Krymský trůn a step Kypčaků Taht-i Qırım ve Deşt-i Qıpçaq تخت قريم و دشت قپچاق
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Rozloha |
150 000 km² | ||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||
kypčacké (krymská tatarština, nogajština aj.), osmanská turečtina, čagatajština (literatura), italština, řečtina, krymská gótština | |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||
Zánik |
|||||||||||||
{{{Podřízené celky}}} | |||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1]
Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.