Kostel a klášter svatého Františka
náboženská stavba v Ekvádoru From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel a klášter sv. Františka (španělsky Iglesia y Monasterio de San Francisco), známý jako el San Francisco, je římskokatolický komplex budov ze 16. století v ekvádorské metropoli Quitu, který představuje nejrozsáhlejší architektonický celek vzniklý v koloniální éře Latinské Ameriky, a proto bývá označován za „Escorial Nového světa“.[2][3] Jeho výstavba, probíhající mezi lety 1534–1680, byla přerušována zemětřeseními a zahrnula v sobě několik slohů.
| Kostel a klášter sv. Františka Iglesia y Convento de San Francisco | |
|---|---|
 Kostel a klášter sv. Františka v Quitu | |
| Místo | |
| Stát |  Ekvádor |
| Provincie | Pichincha |
| Obec | Quito |
| Souřadnice | 0°13′13″ j. š., 78°30′56″ z. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | František z Assisi |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1534–1604[1] |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter sv. Františka, jakožto konvent, komunikuje s okolním světem třemi prostory:
- náměstím sv. Františka (Plaza de San Francisco), projektovaným výhradně jako urbanistická stavba ohraničující prostor pro více veřejných aktivit (vzdělávání, tržiště, zásobování vodou),
- nádvořím (El Atrio), na němž se střetly urbanistické a sakrálními prvky jeho využití. Nejméně v šestnáctém a sedmnáctém století se stalo místem pohřbívání. Vstupem je konvexní schodiště navržené vatikánským architektem Gianim Lorenzem Berninim,[4]
- kostelem sv. Františka (La Iglesia de San Francisco) s kaplemi jako výlučně sakrální stavbou.
Kostel s klášterem se rozkládají na ploše okolo tří hektarů a zahrnují třináct křížových chodeb, včetně šesti hlavních ambitů. Součástí vnitřního areálu jsou tři kostely a rozlehlé nádvoří. Zastavěná plocha činí okolo 40 tisíc m2. Konvent je typickým příkladem středověkého kláštera. Hlavní kostel stojí v centrální ose komplexu a přes krytý ochoz na něj navazuje klášter s refektářem a vinicí. Ve vnitřním prostoru je nádvoří čtvercového půdorysu. Nacházejí se zde také místnosti pro zdravotní péči, vzdělávání, řemeslnou výrobu, zahrada a vězení napomáhající udržování přísné disciplíny. V opozoci hlavnímu kostelu stojí Muzeum sv. Františka (Museo Francisco).
Výstavba kostela byla zahájena několik týdnů po založení Santiaga de Quito v roce 1534 a dokončena pak roku 1604.[1] Jeho zakladatelem se stal františkánský misionář Jodoco Ricke.[5] Hlavní křížová chodba vznikla roku 1605. Orientace původního malého kostela ze 16. století byla změněna na počátku následného století, kdy také došlo k jeho významnému rozšíření, včetně výstavby impozantního průčelí.[6]
V červenci 2015 v kostele promluvil k zástupcům občanské společnosti papež František během návštěvy Ekvádoru na téma sociálních problémů.[2]
Sloh
Fasáda hlavního kostela sv. Františka – poprvé na jihoamerickém kontinentu takto zdobená –, obsahuje manýristické prvky, které se staly jedním z určujících znaků slohu, jenž se rozšířil na další stavby kontinentu. Strohost renesančního a mudejarského exteriéru kontrastuje s bohatou vnitřní výzdobou barokních a mudejarských elementů lodi, kaplí a hlavního oltáře v exoticky zlatém provedení. Původní kněžiště z konce 16. století obsahuje dochované mudejarské prvky, přestože byla hlavní loď stržena zemětřesením a znovu zastřešena barokním stropem z roku 1770.
Umění
Komplex uchovává na 3 500 uměleckých děl z období španělského kolonialismu, směšující různé umělecké styly a techniky, které daly vzniknout tzv. quitské umělecké škole (Escuela Quiteña).[7] Nejznámější skulptura, dřevěná Panna z Quita, pochází od Bernarda de Legardy z roku 1734. Františkánská knihovna byla v sedmnáctém století popisována jako největší v místokrálovství Peru.[8]
Sochy
| Socha | umělec | století |
|---|---|---|
| El Bautismo del Señor (Křest Páně) | Diego de Robles | 16. století[9] |
| Jesús del Gran Poder | Padre Carlos | 16. století |
| Traición de Judas (Jidášova zrada) | Pampite | 17. století[10] |
| Virgo de Quito (Panna z Quita) | Bernardo de Legarda | 18. století[11] |
| El Calvario (Kalvárie) | Bernardo de Legarda | 18. století[12] |
| San Pedro de Alcántara (Svatý Petr z Alkantary) | Caspicara | 18. století[9] |
| La impresión de las llagas de San Francisco (Stigmatizování sv. Františka) | Caspicara | 18. století |
| Tránsito de la Virgen (Smrt panny) | Caspicara | 18. století[12] |
| Virgen del Carmen (Panna z Karmelu) | Caspicara | 18. století[12] |
| San José | Caspicara | 18. století[12] |
Obrazy
| Obraz | umělec | století |
|---|---|---|
| Orden Terciaria cyklus 15 obrazů | Andrés Sánchez de Gallque | 16. století[13] |
| Genealogía de la Orden Franciscana | neznámý autor | 16. století[13] |
| San Francisco de Asís | Francisco de Zurbarán | 17. století[14] |
| Jesús sentenciado a Muerte | Miguel de Santiago | 17. století[14] |
| Jesús con la cruz a cuestas | Miguel de Santiago | 17. století[14] |
| Jesús cae por tercera vez | Miguel de Santiago | 17. století[14] |
| Verónica limpia el rostro de Jesús | Miguel de Santiago | 17. století[14] |
| El Descendimiento | Bernardo Rodríguez | 18. století[15] |
| San Camilo de Lelis | Bernardo Rodríguez | 18. století[15] |
| Inmaculada coronada por la Santísima Trinidad | Bernardo Rodríguez | 18. století[15] |
| Los Milagros de San Antonio de Padúa cyklus 12 obrazů | Bernardo Rodríguez | 18. století[15] |
Náměstí sv. Františka se stejnojmenným kostelem a klášterem v historickém centru Quita
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
