vládnoucí politická strana na Kubě From Wikipedia, the free encyclopedia
Komunistická strana Kuby (španělsky Partido Comunista de Cuba, zkratka PCC) je v současné době jediná legálně působící politická strana na Kubě.
| Komunistická strana Kuby | |
|---|---|
| Partido Comunista de Cuba | |
| Zkratka | PCC |
| Datum založení | 1925 1965 (v dnešní podobě) |
| Předseda | Miguel Díaz-Canel (1. tajemník) |
| Zakladatel | Fidel Castro |
| Sídlo | Havana |
| Ideologie | Komunismus Marxismus-leninismus |
| Politická pozice | krajní levice |
| Mezinárodní org. | Mezinárodní komunistický seminář, Mezinárodní zasedání komunistických a dělnických stran |
| Mládežnická org. | Unión de Jóvenes Comunistas |
| Stranické noviny | Granma |
| Počet členů | 670 000 |
| Barvy | červená a modrá |
| Oficiální web | www.pcc.cu |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Národní shromáždění lidové síly | 612/612
|
| Vlajka strany | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Založena byla roku 1925, mezi jejími zakladateli figurovali Julio Antonio Mella (tajemník Svazu univerzitních studentů – FEU), Blas Roca, Anibal Escalante a Fabio Grobart.
Téhož roku vznikl na Kubě Svaz odborů, který komunisté po boji proti anarchosyndikalistům ovládli. PCC se postavila do opozice vůči diktátorskému režimu Gerarda Machada, a částečně tak získala sympatie kubánského obyvatelstva. Ty však pozbyla nejen kvůli dogmatickému sektářství (stalinizace Kominterny) a neochotě spojit se s ostatními složkami protidiktátorského hnutí (Studentské direktorium, ABC, atd.). V roce 1929 byl vůdce strany Julio Antonio Mella zavražděn agenty kubánské vlády.
Významní členové:
V polovině 30. letech přijala strategii vytváření Lidových front a aktivně podpořila Fulgencia Batistu. Roku 1940 se PCC spojila s Revolučním svazem v Revoluční komunistický svaz. Poté, co se stal Batista prezidentem, se stali zástupci PCC jako první komunisté v Jižní Americe členy vlády (1940–1944, ministři bez portfeje). Ministrem se tehdy stal i její člen a pozdější ministr Castrovy vlády Carlos Rafael Rodríguez.
Významní členové:
Během II. světové války byla strana ovlivněna ideologií Earla Browdera (tajemník Komunistické strany USA). Browderismus hlásal přeměnu extrémních komunistických stran na umírněnější mezitřídní hnutí. V roce 1944 tak komunisté přijali nový název: Lidová socialistická strana (Partido Socialista Popular, PSP). Po odchodu Batisty se komunisté stali znovu pololegální stranou, po jeho návratu (puč roku 1953 tolerovaný USA) dokonce ilegální. Komunisté (Lidoví socialisté) se tedy ocitli znovu v opozici. Nadále protestovali proti násilnému boji s vládou. Například Castrův útok na kasárny Moncada označili za maloburžoazní pučismus.
Významní členové:
Do protibatistovské fronty tvořené partyzány z Hnutí 26. července (Barbudos), Studentským direktoriem, Ortodoxní stranou a odbory vstoupili až během revoluce v roce 1958. Dva roky po vítězství povstalců (1961) byli pohlceni do uskupení nazvaného Sjednocené revoluční organizace (ORI), ve kterém vedoucí úlohu převzal činitel PSP Aníbal Escalante.
Kubánský politický život směřoval k vytvoření politické strany pod vedením komunistů, což se nelíbilo ostatním složkám ORI. V roce 1962 označil Castro situaci za neudržitelnou a Escalante odešel do Moskvy. Poté byl vliv prosazující závislost na SSSR omezen a hlavní slovo uvnitř ORI připadlo Fidelu Castrovi.
V roce 1965 byly Revoluční organizace přejmenovány na Komunistickou stranu Kuby PCC. Na Kubě tak vznikla nová KSK, jediná povolená strana na ostrově. Opětovné sblížení se SSSR bylo demonstrováno Castrovým schválením sovětské invaze do Československa.
I nadále však PCC prosazovala vlastní politický kurz ne vždy přijatelný pro Sovětský svaz. Jednalo se hlavně o vysílání bojových jednotek na podporu reformních, prosocialistických či antiamerických vlád ve Třetím světě (odkaz Che Guevary a teorie vytvoření Dvou, tří, mnoha nových Vietnamů).
Na domácím území jediná vládnoucí strana prosazovala oficiálně ideu marxismu-leninismu, značnou roli hrál již zmíněný internacionální protiimperialismus, ale i kubánský nacionalismus. Souhrnně se této ideologii říká castrismus. Po pádu východoevropských režimů prodělala i Komunistická strana Kuby krizi, její pozice však zůstaly nedotčené.
Oficiální noviny strany se nazývají Granma (Babička) podle názvu lodi, s níž přistála u břehů Kuby skupina povstalců roku 1956.
Pětileté sjezdy strany se konaly velmi nepravidelně. Sedmý sjezd Komunistické strany Kuby se konal v dubnu 2016. Na sjezdu v roce 2021 vystřídal Raúla Castra na pozici generálního tajemníka strany prezident Miguel Díaz-Canel, čímž se po více než 60 letech uzavřela éra Castrů.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
