From Wikipedia, the free encyclopedia
Kniha Alma je devátá a nejdelší část („kniha“) v Knize Mormonově, americkém náboženském díle, které roku 1830 vydal Joseph Smith. Její děj se má odehrávat mezi lety 91.př. n. l. – 52. př. n. l. a má být dílem několika starověkých amerických proroků (například Alma mladší a jeho synové Helaman a Šiblon).
Kniha Alma je součástí Knihy Mormonovy – náboženské knihy mormonského náboženství, která byla sepsána (přeložena) Josephem Smithem na počátku 19. století. Panují pochyby o to, zda je kniha skutečným historickým dokumentem.
Kniha Alma pojednává o období soudcovské demokracie ve starověké Americe. Konkrétně zaznamenává historii a příběhy postav během prvních 39 let vlády soudců. Kniha obsáhle popisuje pokusy rozličných skupin nastolit znovu monarchický systém a misionářskou snahu několika nefitských postav ve znepřáteleném národě Lamanitů.
Název knihy může být chápán jako autorský podpis (většina knihy je vyprávěním Almy mladšího), ale je pravděpodobně spíše názvem tématu knihy.[1][2]
Jméno Alma je odvozeno z hebrejského souhláskového kořene (alef)-L-M a je známé i v nemormonské kultuře.[3] Znamená v překladu „mladík“ nebo „mládí“. Někteří badatelé poukazují také na podobnost s alama/alima, které znamená něco jako „náčelník“ nebo „vůdce“.[1]
Název knihy („Alma“) tedy odkazuje na nově utvořený politický systém, který je ve svém „mládí“ neustále ohrožován silnými vůdci, kteří by rádi znovu nastolili monarchický systém jednoho vladaře.
Název "Alma" – "mladík" byl možná také popisem hlavních postav – Almy mladšího a Mosiášových synů (Ammona a dalších), kteří všichni ve svém mládí spatřili anděla a stali se nástroji Božími. Jejich osud je spojen se zrušením královského úřadu a ustanovením demokracie ve starověké Americe.
Název může také odkazovat na jednu z nejvýznamnějších postav – vojevůdce Moroniho, který se stal vůdcem lidu a pomocí armády "ochránil" demokratický systém před skupinami, které se pokusily nastolit nový režim.
Teorie o autorství většinou balancují mezi tím, zda je autorem knihy Joseph Smith nebo starověcí proroci. Kniha podle badatelů obsahuje jak starověké motivy (jako vnitřní literární systém – chiasmus), tak novodobé rysy (způsobené buďto moderním překladem nebo moderním autorstvím). Ve výsledku je otázka autenticity nejistá a pohledy ovlivněné náboženským pozadím.
Většina knihy, konkrétně kapitoly 1–44, jsou udány jako záznam Almy mladšího, syna jednoho z hrdinů Knihy Mosiáš, s jejímž příběhem je kniha Alma silně spojena.
Kapitoly 45–62 jsou nadepsány jako záznam Helamana, syna Almy mladšího. Tento Helaman se stal vojevůdcem a vypráví o válkách Nefitů v samém závěru knihy Alma.
Poslední kapitoly knihy Alma (63) je údajně dílem Šiblona, syna Almy mladšího a bratra Helamana I. Text však není psán v 1.osobě a proto je pravděpodobné, že původní text Šiblonova záznamu byl mnohem delší než současná redigovaná verze (pravděpodobně zkrácená dějepiscem Mormonem).
Tradiční postoj o autorství knihy Alma zastává názor, že text proroků byl redigován (zpracován) dějepiscem Mormonem asi v 3. století n. l.
Kniha Alma obsahuje několik stěžejních literárních stylů jako například: historický popis, didaktické části, oslavné písně, modlitby, proroctví o zkáze, válečné epištoly a patriarchální napomínání.
Kniha Mormonova obsahuje několik symbolických prototypů mormonského obřadu Obdarování. Jeden z nich se nachází v Knize Alma, konkrétně v kapitolách 12 a 13.
Obdarování je podle mormonské teologie nejen naukou,ale také způsobem učení. Proto se údajně tento teologický styl objevuje nejen v Knize Mormonově, nýbrž také v Bibli.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
