Obdarování je jedním z vrcholných obřadů[1] v mormonismu (ačkoliv ne všechna mormonská odvětví tento obřad uznávají).[2]
Tento článek potřebuje úpravy.
Při mormonském obřadu Obdarování nosí členové speciální posvátné oděvy (tzv. „chrámové oblečení“). Tento obrázek pochází z knihy Marka Twaina, který byl silně protimormonsky založen (viz dýka v ruce ženy – dýka se při obřadu Obdarování užívala jen několik málo let).
Obdarování bylo jako součást tajných vnitřních obřadů v rámci mormonské církve zavedeno roku 1842 jejím zakladatelem Josephem Smithem. V současné době prochází Obdarováním v CJKSPD každý dospělý člen, pokud je toho hoden. Každý je také pobízen k tomu, aby vykonával obřad Obdarování za své zemřelé předky. Obřad byl v průběhu historie několikrát modernizován.[3] Podle CJKSPD nemůže být člověk zbožštěn a nemůže se vrátit do přítomnosti Boha v nebi bez obřadu Obdarování.[4][5]
Kristova komunita Obdarování svých členů neprovádí. FLDS (fundamentalistická odnož mormonismu, stále praktikující polygamii) praktikuje Obdarování podle starého ritu, zavedeného Brighamem Youngem.
Již na počátku druhé poloviny své prorocké služby (1838–1844) se prorok Joseph Smith začal více zaobírat chrámovými obřady, praktikovanými starozákonními Levity v Jeruzalémě.[6][7] Vliv na to měl i překlad egyptské Knihy Abrahamovy.[8]
Svobodní zednáři procházeli v USA rozličnou oblibou i strachem
Zednářské spojení Smithových
Josephův otec i jeden ze starších bratrů byli členy zednářské lóže již před První zjevením a založením mormonské církve, ale v protizednářské atmosféře 20. a 30. let 19. století nedocházelo k žádným otevřeným setkáním zednářstva. To mělo na svědomí náhlé zmizení (či zavraždění)[9] Williama Morgana, který byl jedním z „odhalitelů“ zednářských rituálů.[10] Prorok Joseph Smith si později vzal Morganovu vdovu (Lucindu Morgan Harrisovou) za plurální manželku.
Joseph Smith se ocitl ke konci 30. let v rozporu, který údajně pramenil z dvojaké povahy Svobodného zednářství. Smith v zednářských obřadech spatřoval pozůstatky starověkých chrámových obřadů, ale zároveň si byl vědom „tajné“ povahy lóží a bratrstev, což rezonovalo s varováním z Knihy Mormonovy o „tajných spolcích“. Brigham Young i další autority mormonismu tvrdili, že smrt Josepha Smithe inscenovali právě svobodní zednáři (viz níže).[11]
Na počátku 40. let Joseph Smith oficiálně vstoupil do zednářské lóže a byl během velice krátké doby vysvěcen do pozice „Master Mason“ (Mistr zednář). Po 2 měsících Joseph přetvořil některé prvky a znamení zednářských obřadů, aby je poté zapojil do biblického příběhu o stvoření planety Země.[12][13]
Mormoni věří, že Joseph Smith přišel nejen znovuzřídit původní křesťanskou nauku, ale také pravé zednářství. CJKSPD učí, že obřad Obdarování i další chrámové obřady byly praktikovány po celou lidskou historii, než byly ztraceny.[14]
Historicky druhý postavený mormonský chrám v Navoo se stal středobodem nového obřadu Obdarování. Jako první v něm tento obřad praktikoval až Brigham Young.
Obdarování v Navoo
Joseph Smith prezentoval Obdarování jako interaktivní rituální drama v nejužším okruhu svých přátel a členů mormonské církve roku 1842. Své společníky v první verzi Obdarování zařadil do rolí vedlejších postav příběhu (Bůh Otec, Ježíš Kristus, Lucifer, Petr, Jakub, Jan...) i do samotné hlavní dvojice (Michael/Adam, Eva). V současné době jsou inicianti zařazováni pouze do rolí hlavní dvojice a všechny zbylé role přijímají „obřadníci“ (sloužící v Chrámu), popřípadě herci ve filmu.
Joseph Smith během doby před svou smrtí inicioval do Obdarování několik desítek osob. Zároveň však (jako jakousi „přípravu“) založil zednářskou lóži v Navoo, do níž vstoupilo několik tisíc mužů.[15] Stala se tak největší a nejsilnější lóží v tehdejších USA.[16] Již tehdy začalo toto hnutí budit obavy mezi zednáři.
Když se zednáři dozvěděli, že Joseph Smith užívá tajných znamení a tokenů ke svému vlastnímu účelu „paralelního zednářství“, předložili oficiální protestní nótu.
Vražda Josepha Smithe vyústila v nedůvěru Brighama Younga ke Svobodným zednářům
Skutečný problém však nastal v okamžiku, když začal Prorok zasvěcovat ženy v roli Evy. Odhalení zednářských tajemství ženám bylo ve své době revolučním a svatokrádežným činem. Joseph Smith se tím provinil proti smlouvám, které při zednářských rituálech uzavřel, a po své oficiální exkomunikaci začal podléhat „krevní mstě“.[17]
Politické pozadí Smithovy smrti
Někteří vedoucí mormonské církve věřili, že Josepha Smithe zabili zednáři.[pozn. 1][pozn. 2][pozn. 3] Šlo údajně o „tajné spiknutí“ mezi zednářskými spolky a vládou USA. Prorok Smith totiž v roce svého zavraždění kandidoval na prezidenta Spojených států. Jeho protikandidátem byl Andrew Johnson, vlivný zednář[18], který podle mnohých stál za zmizením (nebo zavražděním) Henryho Morgana (viz zednářské spojení Smithových).
Dnešní vztah mormonismu se zednářstvím
Situace mezi mormony a zednáři vygradovala natolik, že až do konce 20. století bylo zakázané, aby zednář byl mormon (nebo mormon zednářem). Teprve v roce 1984 Gordon B Hinckley (pozdější prezident a vedoucí CJKSPD) oficiálně prohlásil, že mormonská církev opět přijímá praktikující zednáře jako potenciální vedoucí církve (biskupy...).[19]
Josephovo Obdarování
Brigham Young byl velkým inovátorem obřadu Obdarování. Byl jediným z raných vůdců mormonismu, který Obdarování udržel při životě. Jiná mormonská společenství po smrti Josepha Smithe tento obřad neuznala, jelikož Smith do něj inicioval pouze nejužší vedení církve.
V současnosti musíme v některých ohledech spekulovat o konkrétních podobách Smithova Obdarování.[20] Po jeho smrti bylo totiž Obdarování progresivně upraveno a pozměněno Brighamem Youngem, který přidal mnohé části a smlouvy. Z nich poté CJKSPD postupně odebírala některé prvky, a proto je podoba původního Obdarování zastřena nedostatkem historických dokumentů. Jsme odkázáni především na svědectví několika desítek osob, které pod vedením Proroka Obdarování přijali.[21]
Brighamovo Obdarování
Brigham Young byl prvním vůdcem CJKSPD, který dohlížel na masové Obdarování několika tisíců lidí. V průběhu tohoto procesu, stejně jako Joseph Smith, získával osobní zjevení ohledně modifikací obdarovacího rituálu. Součástí Youngova Obdarování byla například Přísaha msty, kdy iniciovaný sliboval, že se bude modlit, aby Bůh pomstil „krev Proroků“ (Proroka/Vidoucího Josepha Smithe a jeho bratra a patriarchy/evangelisty/zjevovatele církve Hyruma Smithe) na americkém národu, a že toto bude učit své děti až do několikátého pokolení. Zákon msty byl z Obdarování vyňat ve 20. letech 20. století.[pozn. 4]
Pro vstup do mormonského chrámu i získání obřadu Obdarování je nutné získat zvláštní povolení od vedoucích církve.[22] Členové, kteří žádají o chrámové povolení, nesmí sympatizovat nebo být ve spojení se skupinami nebo jednotlivci, kteří odpadli od CJKSPD a jejichž učení či praktiky jsou proti jejímu učení.[23]
Člověk musí být dospělý a minimálně 1 rok členem[24], aby mohl tímto obřadem projít. Musí splnit 2 pohovory s církevními autoritami (kde se kontroluje, zda daný iniciant platí plný desátek, dodržuje Slovo moudrosti a dodržuje Zákon cudnosti) a projít speciálním připravovacím kursem. „Obdarování“ probíhá pouze v mormonských chrámech (na světě jich je pouze okolo 150). Mimo stěny tohoto chrámu se o detailech „Obdarování“ nesmí mluvit. Jakékoliv porušení tohoto pravidla je v mormonském chápání „znesvěcením Božích smluv“ a může mít citelné následky. Za veřejné psaní či mluvení o
mormonských chrámových obřadech hrozí členovi vyloučení.
Součástí obřadu Obdarování (který trvá 2 hodiny, spolu s předobřady 3 hodiny) jsou smlouvy, které zavazují člena k mnohdy extrémním požadavkům (jako například obětovat všechen majetek, čas, talenty i vlastní život CJKSPD[pozn. 5]). O přesném znění chrámových smluv nemá iniciant (člověk, který jde na Obdarování poprvé) ponětí, neboť jejich obsah je „posvátný“ a tedy tajný.[25]
Obřad Obdarování procházel v průběhu historie mnohými změnami. Při nich docházelo k mírným změnám v rámci struktury celého obřadu.
Mormonské chrámy jsou veliké, jelikož je v nich zapotřebí mnoho specializovaných místností. Na obrázku je chrám ve Washington D.C.
Síně
Součástí Obdarování od dob Brighama Younga byla série místností, v nichž se odehrál dramatický příběh Stvoření planety země a Pádu prvních rodičů lidstva[26]. Příběh začínal v Síni stvoření (kde se odehrával dialog mezi Bohem Otcem, Ježíšem Kristem a Adamem ve formě archanděla Michaela) a poté pokračoval skrze Síň zahrady (kde se odehrával příběh Pádu Adama a Evy), Síň podzemního světa („telestální místnost“, padlý a pustý svět, do něhož je Adam s Evou vyhnán), Síň země („terestriální místnost“, reprezentující slávu Millénia a Kristova druhého příchodu) a Síň nebe („celestiální místnost“, kde žije Bůh Otec se svou rodinou – bohyní Matkou, bohem Synem Ježíšem Kristem a dalšími).[27]
S mormonskými chrámy se pojí 3 druhy specifického oblečení. Prvním je obyčejné bílé chrámové oblečení, složené v případě mužů z bílých kalhot a bílé košile s bílou kravatou (pokud jde o chrámového pracovníka pak i bílé sako), v případě žen z bílých šatů; obě pohlaví mají bílé ponožky a bílé pantofle (nebo boty v případě chrámových pracovníků).[28]
Druhým typem je obřadní oblečení, které se užívá buďto při předobřadech (tzv. „štít“) nebo při Obdarování a pečetění („chrámový komplet“).[29]
Třetím typem jsou Garmenty svatého kněžství – speciální typ spodního prádla (horní i dolní díl), který musí členové CJKSPD od Obdarování do konce svého života nosit 24 hodin denně (kromě mytí, sportu a sexu).[30]
Štít
První typem obřadního oblečení (pokud nebereme v potaz křestní oblek, užívaný v křtitelnici chrámu při křtech pro mrtvé) je „štít“, které iniciovaný jedinec získává před započetím předobřadů. Jde o jednoduché bílé pončo, které v dřívějších dobách mělo širší význam a užití. Dnes (zvláště po změnách chrámových obřadů roku 1990 a 2005)[31] jeho funkce takřka vymizela.[32]
Balíček
Druhým a mnohem používanějším typem obřadního oblečení je tzv. „balíček“. Ten si může každý člen s chrámovým povolením buďto za malou sumu zapůjčit nebo za přibližně 20 euro (ceny jsou různé – tato cena se týká německých chrámů) koupit.
Balíčky vypadají jako malý bílý polštář s otvorem na vrchu, v němž se nacházejí speciální části oblečení, které si obdarovaný jedinec v konkrétním sledu obléká při různých smlouvách a přísahách (viz chrámové smlouvy). Součástí balíčku je pro muže i ženy bílá róba svatého kněžství, bílá šerpa a zelená zástěra (nikoliv kuchyňská, ale taková, která se užívá například při rituálech svobodného zednářství). Muži mají poté navíc bílý čepec a ženy bílý závoj.[33]
Obřadní oblečení se mimo místnosti, vysvěcené a určené k obřadům (jako je Obdarování a Pečetění), nenosí ani neukazuje, jelikož je podle mormonů posvátné.
Garment
Ilustrace původního mormonského garmentu z 19. století. Od té doby prošel v CJKSPD výraznou modifikací (například zkrácením nohavic a rukávů).
Garmenty svatého kněžství jsou speciálně navržené spodní prádlo[34], jehož podoba se od počátku mormonismu do současnosti lišila. Garmenty získá člen CJKSPD v chrámu těsně před předobřady. Dříve jej iniciant získal až na samotném konci předobřadů (těsně před započetím Obdarování).[35]
Garment v mormonské víře symbolizuje oděv, který zhotovil Jehova (podle mormonů předsmrtelný Ježíš Kristus)[36] Adamovi a Evě, když museli odejít ze zahrady Eden. Jde o kněžský oděv, který se podobá židovským[pozn. 6], zoroastriánským[pozn. 7] a sikhistickým[37] oděvům (které se taktéž nosí pod běžným oblečením). Členové CJKSPD jsou v chrámu i příručkách pro biskupy podrobně instruováni, jak mají s garmenty zacházet. Nemají je nechat ležet na podlaze, mají mít ve skříni vyčleněné místo a nemíchat se s běžným oblečením. Nemají je ukazovat nečlenům[pozn. 8][pozn. 9] a v případě poškození nebo obnošení musí být zničeny předepsaným způsobem.[38] Členové si nesmí garmenty vyrábět sami, ale musí je kupovat od mormonské korporace (cena garmentů je relativně nízká, okolo 150 korun za jeden pár).[39][40]
Garmenty musí obdarovaný jedinec nosit do konce svého života, 24 hodin denně[pozn. 10] (kromě mytí, sportu a sexu).[pozn. 11] Členové jsou v CJKSPD při pohovorech dotazováni, zda nosí své garmenty podle pokynů.[pozn. 12][41]
Garmenty svatého kněžství mají podle mormonských vedoucích moc ochránit před vším zlým (ať jde o nehody nebo satanovo pokušení).[pozn. 13][pozn. 14][pozn. 15]
Symboly na garmentu
Garmenty mají na sobě 4 symboly (3 se nachází na svršku, jeden na spodní části), které jsou spojeny se 4 smlouvami, které jedinec uzavírá během Obdarování.[42][43] Symboly jsou jednoduché a mají vícero významů.[pozn. 16]První symbol v oblasti pravého prsa (pravý úhel – 90° – základ čtverce) je vzat ze zednářské tradice a zastupuje první smlouvu Aaronova kněžství (Zákon poslušnosti a Zákon oběti). Druhý symbol v oblasti levého prsa/srdce (stylizované V – kružidlo – 45°/33° – základ kruhu) je také vzat ze zednářské tradice a zastupuje druhou smlouvu Aaronova kněžství (Zákon evangelia). Třetí symbol v oblasti pupku (krátká vodorovná čára – symbol plození – základna trojúhelníku, směřujícího nahoru) zastupuje první smlouvu Melchisedechova kněžství (Zákon cudnosti). Čtvrtý symbol v oblasti pravého kolena (delší vodorovná čára – symbol pokory – základna trojúhelníku směřujícího dolů) zastupuje druhou smlouvu Melchisedechova kněžství (Zákon zasvěcení).[44]
Garment v době Josepha Smithe
Podle dobových svědectví nenosil Joseph Smith svůj vlastní garment stále na sobě, jak dnes instruuje CJKSPD. Třetí prezident a vedoucí prorok této mormonské církve ve svých denících popsal, že Joseph Smith si v den svého zabití garment sundal kvůli horkému počasí. Jeho bratr Hyrum Smith si garment ani nevzal do věznice v Carthage s sebou (dnes je jeho garment v majetku Kristovy komunity).[pozn. 17]
Součástí Obdarování je 9 slibů, které jedinec uzavírá s CJKSPD a Bohem.[pozn. 18] Tyto sliby jsou rozděleny do 4 smluv (Zákon poslušnosti a oběti, Zákon evangelia, Zákon cudnosti, Zákon zasvěcení), z nichž každá je doprovázena tokenem (specifickým tajným stiskem)[45], heslem a znamením. Do roku 1990 doprovázela každou smlouvu také tzv. penalta.[46]
Zákon poslušnosti a oběti
Zákon poslušnosti a oběti je první smlouvou, kterou obdarovaný jedinec uzavírá. V rámci příběhu se odehrává poté, co byl Adam s Evou svedeni Satanem a mají být vyhnáni ze zahrady Eden.[47] Odehrává se v Síni zahrady.
Přísahy
Ženy musí přísahat „před Bohem, anděly, a těmito svědky u oltáře, že budou dodržovat každý zákon svého manžela a dodržovat jeho spravedlivé rady.“[48] Muži musí přísahat „před Bohem, anděly, a těmito svědky u oltáře, že budou dodržovat zákon Boží a dodržovat Jeho přikázání.“[pozn. 19]
Následně musí ženy i muži přísahat, že budou „poslouchat a dodržovat zákon oběti, jak je obsažen ve Starém a Novém zákoně.“[pozn. 20]
První token Aaronova kněžství
První token[49] je proveden tak, že obřadník i obdarovaný člen si podají ruce a vloží svůj palec na první kloub ukazováčku toho druhého.[50]Heslem prvního tokenu je nové (chrámové) jméno, které člověk získá při předobřadech. Znamením prvního tokenu je pravá ruka, upevněná v pravém úhlu, mající mezi palcem a zbytky prstů taktéž pravý úhel. Penaltou prvního tokenu bylo znamení, při němž jedinec pravou rukou symbolicky podřízl své hrdlo (od pravého ucha k levému). Do toho měl obdarovaný jedinec říct: „Raději, než abych prozradil první token, heslo a znamení Aaronova kněžství, vytrpěl bych, aby byl můj život vzat tímto způsobem.“[51] Tato část byla odstraněna při změnách v roce 1990.
Mezi lety 1844–1927 byla věta, doprovázející první penaltu Aaronova kněžství, následující: „Pokud bych prozradil první token, heslo a nebo znamení Aaronova kněžství, ať je moje hrdlo rozříznuto od ucha k uchu a můj jazyk vytržen z kořenů.“[52]
Síň podzemního světa v mormonském chrámu v Salt Lake city
Zákon evangelia
Zákon evangelia je druhou smlouvou, kterou obdarovaný jedinec uzavírá. V rámci příběhu se odehrává poté, co Adam s Evou za pomoci apoštola Petra vyženou Satana/Lucifera ze své přítomnosti.[53] Odehrává se v Síni podzemního světa.
Přísahy
Ženy i muži musí přísahat, že budou „poslouchat a dodržovat zákon evangelia, jak je popsán v Bibli a Knize Mormonově“. Součástí této přísahy je také to, že obdarovaní jedinci se budou vyhýbat „veškeré lehkomyslnosti, hlasitému smíchu, pomlouvání pomazaných Páně (církevních autorit), braní Božího jména nadarmo a každé jiné nesvaté a nečisté činnosti“.[pozn. 21]
Druhý token Aaronova kněžství
Druhý token je proveden tak, že obřadník i obdarovaný člen si podají ruce a vloží svůj palec na kloub prostředníčku toho druhého.[50]Heslem druhého tokenu je křestní jméno obdarované osoby (nebo křestní jméno mrtvé osoby, za níž je obřad vykonáván). Znamením druhého tokenu je levá ruka, upevněná v pravém úhlu (prsty sepjaté), a pravá ruka, natažená vodorovně před tělo (ohnutá v loktu) s dlaní ve tvaru misky. Penaltou druhého tokenu bylo znamení, při němž jedinec pravou ruku (se zahnutými prsty – tvar misky) položí na své srdce a rychlým tahem směrem k pravému boku napodobí vytržení srdce z těla. Do toho měl obdarovaný jedinec říct: „Raději, než abych prozradil první token, heslo a znamení Aaronova kněžství, vytrpěl bych, aby byl můj život vzat tímto způsobem.“[54] Tato část byla odstraněna při změnách v roce 1990.
Mezi lety 1844–1927 byla věta, doprovázející druhou penaltu Aaronova kněžství, následující: „Pokud bych prozradil druhý token, heslo a nebo znamení Aaronova kněžství, ať je moje hruď roztržena, moje srdce vytrženo a hozeno divokému ptactvu i šelmám země k sežrání.“[55]
Síň země v mormonském chrámu v Salt Lake city
Zákon cudnosti
Zákon cudnosti je třetí smlouvou, kterou obdarovaný jedinec uzavírá. V rámci příběhu se odehrává poté, co byli Adam s Evou zasvěceni apoštoly Petrem, Jakubem a Janem.[56] Odehrává se v Síni země.
Přísahy
Ženy i muži musí přísahat, že budou „dodržovat Zákon cudnosti tak, jak byl vysvětlen“ při obřadu, tedy že „nebudou mít žádný jiný sexuální kontakt než se svým právoplatně a zákonně oddaným manželem/manželkou.“[pozn. 22]
První token Melchisedechova kněžství
První token je proveden tak, že obdarovaný jedinec předloží svou dlaň s prsty široce rozevřenými (ve svislé poloze), zatímco obřadník stiskne 2 prsty střed jeho dlaně (palcem zvenku, prostředníčkem uvnitř).[50]Heslem prvního rokenu je slovo „Syn“, ve smyslu „Syn Boží“. Znamením prvního tokenu je levá ruka, natažená vodorovně před tělo (ohnutá v loktu) s dlaní ve tvaru misky, a pravá ruka natažená vodorovně před tělo (ohnutá v loktu) s dlaní vodorovně orientovanou (se sepjatými prsty, dlaní dolů). Penaltou třetího tokenu bylo znamení, při němž jedinec pravou rukou (s dlaní vodorovně orientovanou, sepjatými prsty a dlaní dolů) přejede přes své břicho v oblasti pod pupíkem. Do toho měl obdarovaný jedinec říct: „Raději, než abych prozradil první token, heslo nebo znamení Melchisedechova kněžství, vytrpěl bych, aby byl můj život vzat tímto způsobem“.[57] Tato část byla odstraněná při změnách v roce 1990.
Mezi lety 1844–1927 byla věta, doprovázející první penaltu Melchisedechova kněžství, následující: „Pokud bych pozradil první token, heslo nebo znamení Melchisedechova kněžství, ať je moje břicho rozříznuto a všechny moje vnitřnosti vypadnou na zem.“[58]
Zákon zasvěcení
Zákon zasvěcení je čtvrtou a poslední velkou smlouvou chrámového Obdarování, kterou obdarovaný jedinec uzavírá. Příběh od počátku třetí smlouvy nikam nepokračuje (viz ztracené části Youngova Obdarování). Odehrává se stejně jako Zákon cudnosti v Síni země.
Přísahy
Ženy i muži musí přísahat, že budou dodržovat „Zákon zasvěcení, obsažený v knize Nauky a Smluv, v souvislosti se zákonem oběti a zákonem evangelia“. To znamená, že „zasvětí sami sebe, všechen svůj čas, talenty a vše, čím je Bůh požehnal nebo požehná, Církvi Ježíše Krista Svatých Posledních dnů pro budování království Boha na zemi a znovuzřízení Sionu.“
Druhý token Melchisedechova kněžství
Druhý token se nazývá „Patriarchální stisk“ a „jistící znamení hřebu“. Provádí se tak, že obdarovaný jedinec i obřadník si podají ruce, protnou navzájem prostory mezi malíčkem a prsteníčkem a bříško ukazováčku vloží na středobod zápěstí (vnitřní strany ruky).[59]Heslo druhého znamení není obdarovanému prozrazeno až do tzv. „Lekce u závoje“. Znamením druhého tokenu je gesto, při němž jsou obě ruce vyzdviženy k nebi a spouští se spolu se slovy: „O Bože, vyslyš slova mých úst“ (3× za sebou). Před rokem 1990 byla tato věta pronášena v údajném adamitském jazyku a zněla „Pay Lay Ale“.[pozn. 23] Někteří tuto větu odvozovali od hebrejského „pe le-El“ (neboli ústa (pe) k (le-) Bohu (El).[60] Součástí čtvrté smlouvy není žádná penalta, ale obdarovaní jsou upozorněni, že „ačkoliv není zmíněn žádný trest, platí pro čtvrtou smlouvu stejná míra tajnosti a slib mlčenlivosti jako u všech ostatních tokenů, hesel a znamení.“[pozn. 24]
Mormonský obraz mučednické smrti Josepha Smithe
Zákon pomsty
Mezi lety 1845–1930 byla součástí Obdarování také přísaha, která obdarovaným přikazovala mstít se za smrt Josepha Smithe a Hyruma Smithe, kteří byli zavražděni v létě roku 1844. Přísaha zněla ve 20. století takto: „Každý z vás se zavazuje smlouvou a slibuje, že se bude modlit (a nikdy se nepřestane modlit), aby Bůh pomstil krev proroků na tomto národě (USA). Zavazujete se smlouvou a slibujete také, že to samé budete učit svoje děti a děti svých dětí až do třetí a čtvrté generace.“
Podle očitých svědectví z 40. let 19. století byla přísaha v době Brighama Younga extrémnější, než pozdější upravena verze. Odhaduje se, že Zákon msty byl zjemněn v době Josepha F Smithe jako součást ústupků americké vládě.[pozn. 25] Americký Senát totiž v roce 1904 vyslýchal svědky ohledně přísah, které zavazovaly členy CJKSPD zničit Spojené státy.[pozn. 26][pozn. 27][pozn. 28]
Zákon msty byl pravděpodobně učen mezi Zákonem cudnosti a Zákonem zasvěcení. Některá svědectví však také uvádějí, že šlo o poslední přísahu a smlouvu.
John Taylor, a Master Mason himself, wrote:...[T]hese two innocent men [Joseph and Hyrum] were confined in jail for a supposed crime, deprived of any weapons to defend themselves: had the pledged faith of the State of Illinois, by Gov. Ford, for their protection, and were then shot to death, while, with uplifted hands they gave such signs of distress as would have commanded the interposition and benevolence of Savages or Pagans. They were both Masons in good standing. Ye brethren of "the mystic tie" [Masonry] what think ye! Where is our good Master Joseph and Hyrum? Is there a pagan, heathen, or savage nation on the globe that would not be moved on this great occasion, as the trees of the forest are moved by a mighty wind? Joseph's last exclamation was "O Lord my God!"
If one of these murderers, their abettors or accessories before or after the fact, are suffered to cumber the earth, without being dealt with according to law, what is life worth, and what is the benefit of laws? and more than all, what is the use of institutions which savages would honor, where civilized beings murder without cause or provocation? "The Murder," Times and Seasons 5 (15 July 1844), 585.
Taylor's original italics have been removed, and italics added for emphasis. The article itself is unsigned, but John Taylor was the editor of the Times and Seasons and would have either written it or approved its publication.
Apoštol Heber C Kimball, rádce Brighama Younga: "Masons, it is said, were even among the mob that murdered Joseph and Hyrum in Carthage jail. Joseph, leaping the fatal window, gave the Masonic signal of distress. The answer was the roar of his murderers' muskets." Orson F. Whitney, Life of Heber C. Kimball: The Father and Founder of the British Mission (Salt Lake City: Juvenile Instructor Office, 1888), 26. It should be noted that while Heber C. Kimball personally knew Joseph Smith, he was not an eyewitness to the events at Carthage.
Zina D. H. Young wrote in 1878: "I am the daughter of a Master Mason [Heber C. Kimball]! I am the widow of a Master Mason [Joseph Smith] who, when leaping from the window of Carthage jail pierced with bullets, made the Masonic sign of distress; but...those signs were not heeded." Andrew Jenson, Latter-Day Saint Biographical Encyclopedia: A Compilation of Biographical Sketches of Prominent Men and Women in the Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints, 4 vols., (Salt Lake City, A. Jenson History Co., 1901; reprinted Salt Lake City, Utah : Greg Kofford Books, 2003), 1:698. Zina's statement about "leaping the window" matches very closely with what her father, Heber C. Kimball, said about the incident.
Until the 1920s, the infamous "oath of vengeance" was administered in conjunction with the law of chastity and the law of consecration. This oath, as described by initiates during Congressional hearings in 1904–1906, ran as follows:
You and each of you do covenant and promise that you will pray and never cease to pray Almighty God to avenge the blood of the prophets upon this nation, and that you will teach the same to your children and to your children's children unto the third and fourth generation.
The "blood of the prophets" is generally understood as a reference to the martyrdom of Joseph and Hyrum Smith.
THE LAW OF CONSECRATION
[Peter, James, and John return to the Terrestrial Room.]
PETER: A couple will now come to the altar.
We are instructed to give unto you the law of consecration as contained in the book of Doctrine and Covenants, in connection with the law of the gospel and the law of sacrifice, which you have already received. It is that you do consecrate yourselves, your time, talents, and everything with which the Lord has blessed you, or with which he may bless you, to the Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, for the building up of the kingdom of God on the earth and for the establishment of Zion.
All arise.
Each of you bring your right arm to the square.
You and each of you covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar, that you do accept the law of consecration as contained in this, the book of Doctrine and Covenants [he displays the book], in that you do consecrate yourselves, your time, talents, and everything with which the Lord has blessed you, or with which he may bless you, to the Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, for the building up of the kingdom of God on the earth and for the establishment of Zion.
Each of you bow your head and say, "Yes."
That will do.
The garment is a rich symbol that can work at multiple levels. In the
context of the initatory's sequence of washing, anointing, and clothing
(derived from Exodous 28), the garment is one piece of the priestly vestments
that initiates don in the course of the endowment, betokening their consecration
to God's service and their empowerment to enter God's presence. At the
same time, receipt of the garment, said to represent the coat of skins
from Genesis 3, identifies initiates with Adam and Eve and thus forms
part of the endowment's reenactment of the creation and the fall. The
coat of skins--and thus the garment--can be read as a type of Christ's
atonement, which covers sin in a way that feeble human efforts (the fig
leaf aprons) cannot.
At another level, the ritual of clothing evokes the promise that those
who "have not defiled their garments" shall be "clothed
in white raiment" (Revelation 3:4–5). Several passages in the first chapters of Revelation have
echoes in the initiatory: Revelation 1:5–6; 2:17; 3:4–5, 12, 18.
Read in the light of Matthew 22:11–14, a parable about a man who is thrown
into outer darkness when he attends the king's feast without a wedding
garment, the temple garment may be understood as a symbol of spiritual
preparedness, akin to the parable of the ten virgins with their oil lamps
(Matthew 25:1–13). The initiatory's injunction to cover one's nakedness
can be taken as an exhortation to prepare for judgment, in light of scriptural
passages that equate nakedness with the shame of sin (Revelation 3:18;
2 Nephi 9:14; Mormon 9:5; cf. the allusion to the final judgment in the
explanation of the knee mark). The garment yields yet another set of meanings when seen as an enactment
of scriptural metaphors about being clothed: with salvation and righteousness
(Isaiah 61:10), with purity (2 Nephi 9:14), with humility (1 Peter 5:5),
with charity (D&C 88:125), with strength (Psalm 18:39). Pushing this
symbolism farther, receiving the garment can be seen as a token of being
encircled in the robe of God's righteousness and in the arms of safety
(2 Nephi 4:33; Alma 34:16). Understood in this way, the garment is a sign
of grace. The garment can be a symbolic reminder that we depend upon God
for all we have, "both food and raiment" (Mosiah 4:19, 21),
and that the One who clothes the lilies in glory has promised to clothe
us also–to give us all that we need (Matthew 6:28–32).
As with the temple ceremony in general, the sanctity of the garment is
expressed in a mystique of "sacred secrecy" (to use theologian
Douglas Davies's term). Just as the endowment does not actually restrict
initiates from discussing most aspects of the ceremony, neither does it
enjoin secrecy about the garment. Yet in LDS lore and practice, public
display of the garment is seen to be, at best, inadvisable and, at worst,
a kind of taboo. Church leaders instruct the Saints not to "display
[the garment] or expose it to the view of those who do not understand
its significance." Church Handbook of Instructions, 69.
Anxieties about publicly displaying the garment have led to discussions
about how LDS athletes should cope with public locker rooms or how soldiers
should cope with open barracks. (In such situations, the Saints are advised
to be as discreet as possible, to use questions about the garment as a
teaching opportunity, and to bear ridicule with patience.)
Displays of the garment by non-Mormons--as in Tony Kushner's drama Angels
in America, in which Mormon characters are shown wearing the garment--are
deeply offensive to many Saints. An indication of how strong Latter-day
Saints' feelings about the garment can run is a 2003 incident in which
an anti-Mormon demonstrator at the Church's General Conference blew his
nose into a temple garment he was wearing around his neck; an incensed
LDS observer was arrested for battery after trying to wrest the garment
away from the protestor. LDS convictions about the garment's significance
as a sacred object are also conveyed in a widely circulating piece of
folkore which narrates the divine destruction (usually by fire) of a laundromat
whose owners hang temple garments in the window for public ridicule.
Instructions to wear the garment "both night and day"
can be found in a First Presidency letter of November 5, 1996, quoted in David
E. Sorensen, "The Doctrine of Temple Work," Ensign (October
2003), 56.
The First Presidency ordered an end to such teaching. Letter
to all temple presidents from the First Presidency, May 22, 1968; archived in
"Research Notes on LDS Temples: Temple Clothes," New Mormon Studies
CD-ROM: A Comprehensive Resource Library (San Francisco, Smith Research
Associates, 1998).
Instructions to wear the garment "both night and day"
can be found in a First Presidency letter of November 5, 1996, quoted in David
E. Sorensen, "The Doctrine of Temple Work," Ensign (October
2003), 56.
Initiates are told that the garment "will be a shield and a protection
to you against the power of the destroyer until you have finished your
work here on earth." Today, official Church discourse treats this
as a spiritual promise: as a reminder of one's covenants and a token of
obedience to God's commandments, the garment serves "as a protection
against temptation and evil." First Presidency letter of November 5, 1996, quoted in Sorensen,
56. The same phrasing is used in a First presidency letter of October 10, 1988,
quoted in Asay, 19. Similarly, Boyd K. Packer writes, "For many Church
members the garment has formed a barrier of protection when the wearer has been
faced with temptation" (The Holy Temple [Salt Lake City: Bookcraft,
1980], 79).
To this day, stories abound of Saints who have been miraculously saved
from harm by the temple garment. Perhaps the most famous example comes
from a 1996 feature on Mormons for 60 Minutes, in which hotel
magnate Willard Marriott told Mike Wallace of a boat fire that had consumed
his pants yet left him unscathed above the knee, where his garment was.
As a missionary, I read a typescript account about an elder from that
same mission who had been the victim of a drive-by shooting a year before
(during the 1990 Gulf War): according to his mother's account, bullets
shredded his shirt without piercing his garments, while the only wound
he received was from a bullet that hit him below the knee.
Mormon historian D. Michael Quinn observes that stories such as these attribute to the
garment the kind of power associated with a magical object such as an
amulet. D. Michael Quinn, Early Mormonism and the Magic World
View, rev. ed. (Salt Lake City: Signature Books, 1998), 276.
The most important defining feature of a temple garment is the four marks.
The mark of the square, shaped like a reverse L, appears over the right
breast. The mark of the compass, shaped like a V, appears over the left
breast. The navel mark is a horizontal line about three-fourths inch long
placed in the midsection; the knee mark is the same, placed just above
the hem of the right leg. Originally, the four marks were cut into the
garment during the initiatory. In the twentieth century, this custom gave
way to stitching the marks into the garment at the time of its manufacture.
Svědectví jediných 2 přeživších z útoku na Carthage (2 apoštolů):
Just one year after the death of Joseph Smith, members of the Quorum of
the Twelve opined that Willard Richards had survived the attack on Carthage
Jail because he had been wearing his garment. (Joseph Smith, Hyrum Smith,
and John Taylor had removed their garments "on account of the hot
weather." Buerger, 147–148.
1.Sisters: “You solemnly covenant and promise before God, angels, and
these witnesses at this altar that you will each observe and keep the
law of the Lord, and hearken to the counsel of your husband as he
hearkens to the counsel of the Father.” Brothers: “You solemnly covenant and promise before God, angels, and
these witnesses at this altar that you will obey the law of God and keep
his commandants.”
2. “You solemnly covenant and promise before God, angels, and these
witnesses at this altar that you will observe and keep the law of
sacrifice, as contained in the holy scriptures, as it has been explained
to you. [“And as Jesus Christ has laid down his life for the redemption
of mankind, so we should covenant to sacrifice all that we possess,
even our own lives if necessary, in sustaining and defending the kingdom
of God.”]”
3. You covenant that you “will never reveal the first token of the Aaronic priesthood, with its accompanying name and sign.”
4. “You covenant and promise before God, angels, and these witnesses
that you will observe and keep the law of the gospel and this charge, as
it has been explained to you. [“a charge to avoid all lightmindedness,
loud laughter, evil speaking of the Lord’s anointed, the taking of the
name of God in vain, and every other unholy and impure practice”]”
5.You “covenant before God, angels, and these witnesses that I will
never reveal the second token of the Aaronic priesthood, with its
accompanying name and sign.”
6.“You covenant and promise before God, angels, and these witnesses
that you will observe and keep the law of chastity, as it has been
explained to you. [“which is that each of you shall have no sexual
relations except with your husband or wife to whom you are legally and
lawfully wedded.”]”
7. You covenant “that I will never reveal the first token of the
Melchizedek priesthood, or Sign of the Nail, with its accompanying name
and sign.”
8. “You covenant and promise before God, angels, and these witnesses at
this altar, that you do accept the law of consecration as contained in
the Doctrine and Covenants, in that you do consecrate yourselves, your
time, talents, and everything with which the Lord has blessed you, or
with which he may bless you, to the Church of Jesus Christ of Latter-day
Saints, for the building up of the kingdom of God on the earth and for
the establishment of Zion.”
9. “The second token of the Melchizedek priesthood, the patriarchal
grip, or Sure Sign of the Nail…. has a name and a sign. You will be
under the same sacred obligation in connection with this token and sign
as you are with the other tokens and signs of the holy priesthood which
you have received in the temple this day.”
You and each of you solemnly covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar that you will obey the law of God and keep his commandments.
THE LAW OF SACRIFICE
ELOHIM: Brethren and sisters, you are about to be put under covenant to obey and keep the law of sacrifice, as contained in the Old and New Testaments. This law of sacrifice was given to Adam in the garden of Eden, who, when he was driven out of the garden, built an altar on which he offered sacrifices.
And after many days, an angel of the Lord appeared unto Adam, saying, "Why dost thou offer sacrifices unto the Lord?" And Adam said unto him, "I know not, save the Lord commanded me." And then the angel spake saying, "This thing is a similitude of the sacrifice of the Only Begotten of the Father, which is full of grace and truth. Wherefore, thou shalt do all that thou doest in the name of the Son, and thou shalt repent and call upon God in the name of the Son forevermore."
The posterity of Adam down to Moses, and from Moses to Jesus Christ, offered up the firstfruits of the field and the firstlings of the flock, which continued until the death of Jesus Christ, which ended sacrifice by the shedding of blood.
And as Jesus Christ has laid down his life for the redemption of mankind, so we should covenant to sacrifice all that we possess, even our own lives if necessary, in sustaining and defending the kingdom of God.
All arise.
Each of you bring your right arm to the square.
You and each of you solemnly covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar that you will observe and keep the law of sacrifice, as contained in the Old and New Testaments, as it has been explained to you.
Each of you bow your head and say, "Yes."
That will do.
THE LAW OF THE GOSPEL
PETER: A couple will now come to the altar.
Brethren and sisters, this couple at the altar represent all of you as if at the altar, and you will be under the same obligations as they will be.
We are required to give unto you the law of the gospel as contained in the Book of Mormon and the Bible; to give unto you, also, a charge to avoid all lightmindedness, loud laughter, evil speaking of the Lord's anointed, the taking of the name of God in vain, and every other unholy and impure practice; and to cause you to receive these by covenant.
All arise.
Each of you bring your right arm to the square.
You and each of you covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar that you will observe and keep the law of the gospel and this charge, as it has been explained to you.
Each of you bow your head and say, "Yes."
That will do.
THE LAW OF CHASTITY
PETER: A couple will now come to the altar.
We are instructed to give unto you the law of chastity. This I will explain. To the sisters, it is that no one of you will have sexual intercourse except with your husband to whom you are legally and lawfully wedded. To the brethren it is that no one of you will have sexual intercourse except with your wife to whom you are legally and lawfully wedded.
Sisters, please arise.
Each of you bring your right arm to the square.
You and each of you covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar that you will observe and keep the law of chastity, as it has been explained to you.
Each of you bow your head and say, "Yes."
That will do.
Brethren, please arise.
Each of you bring your right arm to the square.
You and each of you covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar that you will observe and keep the law of chastity, as it has been explained to you.
Each of you bow your head and say, "Yes."
That will do.
Steven Naifeh and Gregory White Smith, The Mormon Murders (New York: St. Martins's Press, 1988) ISBN0-312-93410-6,
p. 69. "the sign of the Second Token [is] raising both hands and then lowering them while repeating the incantation "Pay Lay Ale" three times"
Čtvrtá penalta. "THE SECOND TOKEN OF THE MELCHIZEDEK PRIESTHOOD
PETER: We will now give unto you the second token of the Melchizedek priesthood, the patriarchal grip, or Sure Sign of the Nail, with its accompanying sign.
[Peter demonstrates the token.]
We desire all to receive it. All arise.
[All initiates receive the token.]
This token has a name and a sign, but no penalty is mentioned. However, you will be under just as sacred an obligation of secrecy in connection with this token and sign as you are with the other tokens and signs of the holy priesthood which you have received in the temple this day.
The name of this token will not be given unto you at this stage in the endowment, but it will be given later on.
[Peter demonstrates the sign for this token and then leads initiates in making the sign.]
That will do. "
We are required to kneel at this altar, where we have an oath administered to the effect, that we will, from this time henceforth and forever, use our influence to murder this nation, and teach it to our posterity and all that we have influence over, in return for their killing the Prophet Joseph. They say the murdering of Smith is a national offense. It is true that all was not personally engaged in the act; but the nation has long winked at the abuse of the Mormons, and in this way they have encouraged mobs from time to time, until they have finally taken the life of the Lord's Prophet, and now it is the will of the Lord, that the nation should be destroyed; and this is his will, that we shall enter into this secret conspiracy against the Government, &c., for the above reasons and many more given.
United States Senate (1904b,
pp. 79, 149–149). J. H. Wallis, Sr.:"That you and each of you will
never cease to importune High Heaven for vengeance upon this nation for
the blood of the prophets who have been slain."
United States Senate (1904b,
pp. 152–53, 161). August W. Lundstrum: "We and each of us solemnly
covenant and promise that we shall ask God to avenge the blood of Joseph
Smith upon this nation. There is something more added, but that is all I
can remember verbatim. That is the essential part. ... It was in regard
to teaching our children and children's children to the last generation
to the same effect."
United States Senate (1904b,
p. 189). Mrs. Annie Elliott: "One, I remember, they told me to pray and
never cease to pray to get revenge on the blood of the prophets on this
nation, and also teach it to my children and children's children."
"Obřad je posvátný úkon, který má duchovní význam a účinnost." Obdarování z nebes; Seminář pro přípravu do Chrámu; příručka pro učitele; vydala Korporace prezidenta CJKSPD
Matthew Porter Wilcox, “The Coming Forth of the Book of Abraham,” in BYU Religious Education 2009 Student Symposium (Provo, UT: Religious Studies Center, Brigham Young University, 2009), 105–121 Archivováno 17. 6. 2015 na Wayback Machine.
"Vaše Obdarování znamená pro vás přijmout v domě Páně všechny ty obřady, které jsou pro vás nezbytné, abyste se, až opustíte tento život, mohli vrátit zpět do přítomnosti otce, projít kolem andělů, kteří stojí na stráži, a být schopen jim dát hesla, znamení a symboly vztahující se ke svatému kněžství a obdržet své věčné oslavení navzdory zemi i peklu." prezident Brigham Young Obdarování z nebes; Seminář pro přípravu do Chrámu; příručka pro učitele; vydala Korporace prezidenta CJKSPD
"Obřady vykonávané mocí kněžství jsou nezbytné pro náš věčný pokrok. Právě prostřednictvím těchto obřadů pijímáme ve svém životě moc Boží." Obdarování z nebes; Seminář pro přípravu do Chrámu; příručka pro učitele; vydala Korporace prezidenta CJKSPD
"Mojžíšův svatostánek, Šalamounův chrám, Herodův chrám, Nefitské chrámy... Kvůli odpadlictví ztratily všechny tyto chrámy nakonec svůj pravý účel a byly zničeny... Kde jsou chrámy, tam lze nalézt Pánův lid; kde nejsou, tam není Církev, království ani nebeská pravda." Obdarování z nebes; Seminář pro přípravu do Chrámu; příručka pro učitele; vydala Korporace prezidenta CJKSPD
"Ti, kteří vstupují do Chrámu, musí... být poslušni Slova moudrosti, musí dodržovat zákon cudnosti, platit plný desátek, světit den sabatu a i jinak žít spravedlivě. Musí také mít pohovor s biskupem a s prezidentem kůlu a musí být shledáni hodnými obdržet chrámové doporučení" Obdarování z nebes; Seminář pro přípravu do Chrámu; příručka pro učitele; vydala Korporace prezidenta CJKSPD
Posvátné symbolymusí být z garmenty vystřiženy a spáleny. Zbytek oděvu pak musí být rozstřihán na kousky a vyhozen. "Church policy dictates that when a garment wears out, the marks should
be cut out and destroyed, and then the garment cut into pieces so that
it cannot be recognized. Latter-day Saints typically destroy the marks
by burning or shredding them. Once the marks have been removed from the
garment, the remaining fabric is not considered sacred and can be discarded
or used as rags." Church Handbook of Instructions, vol. 1 of 2 (Salt
Lake City: The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints), 70.
You and each of you solemnly covenant and promise before God, angels, and these witnesses at this altar that you will each observe and keep the law of your husband and abide by his counsel in righteousness.
Historie Obdarování Salt Lake City Messenger, no. 76, November 1990.
Literatura
Buerger, David John (2002), The Mysteries of Godliness: A History of Mormon Temple Worship (2nd ed.), Salt Lake City: Signature Books, ISBN1-56085-176-7.
James E. Talmage, The House of the Lord (Salt Lake City: Signature Books, 1998). A reprint of the original 1912 edition, including photos of the Salt Lake Temple interior.
Boyd K. Packer, The Holy Temple (Salt Lake City: Corporation of the Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 1982).
Daniel H. Ludlow, ed., Encyclopedia of Mormonism, 5 vols. (New York: Macmillan, 1992). See the entries on "Endowments" (2:454) and "Temple Ordinances" (4:1444).
Michael W. Homer, "'Similarity of Priesthood in Masonry': The Relationship between Freemasonry and Mormonism," Dialogue: A Journal of Mormon Thought 27.3 (Fall 1994)
Colleen McDannell, Material Christianity: Religion and Popular Culture in America (New Haven: Yale UP, 1995). See chapter 7, "Mormon Garments."
Douglas J. Davies, The Mormon Culture of Salvation (Aldershot, England: Ashgate, 2000).
John-Charles Duffy, "Concealing the Body, Concealing the Sacred: The Decline of Ritual Nudity in Mormon Temples," Journal of Ritual Studies 21.2 (2007): 1–21.
Devery S. Anderson, ed., The Development of LDS Temple Worship, 1846–2000: A Documentary History (Salt Lake City: Signature Books, 2011).
Margaret and Paul Toscano, Strangers in Paradox: Explorations in Mormon Theology(Salt Lake City: Signature Books, 1990). See chapter 23, "The Mormon Endowment."
