geomorfologický podcelek Krušných hor From Wikipedia, the free encyclopedia
Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.[1]
Klínovecká hornatina | |
---|---|
Klínovec ze severovýchodu | |
Nejvyšší bod | 1243,7 m n. m. (Klínovec) |
Rozloha | 776,97 km² |
Nadřazená jednotka | Krušné hory |
Sousední jednotky | Loučenská hornatina Doupovské hory Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina |
Podřazené jednotky | Jáchymovská hornatina Přebuzská hornatina Jindřichovická vrchovina Krajkovská pahorkatina |
Stát | Česko |
Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula |
Povodí | v ČR: Ohře → Labe |
Souřadnice | 50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIIA-2A |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.[1]
Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák[2]). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.[1] [3]
Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory.[3] Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina.[4] Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.
Geomorfologické členění Krušných hor | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krušnohorská subprovincie • Krušnohorská hornatina | ||
KLÍNOVECKÁ HORNATINA |
Přebuzská hornatina | Rolavská vrchovina (Jeřábí vrch, 965 m) Kraslická hornatina (Špičák, 991 m) Hamerská hornatina (Tisovský vrch, 977 m) Zaječická hornatina (Zaječí vrch, 1009 m) |
Jáchymovská hornatina | Božídarská hornatina (Tetřeví hora, 1007 m) Abertamská hornatina (Božídarský Špičák, 1116 m) Vykmanovská hornatina (Klínovec, 1244 m) Českohamerská hornatina (Hájský kopec, 989 m) | |
Jindřichovická vrchovina | Bublavská vrchovina (Počátecký vrch, 819 m) Olovská vrchovina (Vysoká Jedle, 735 m) Nejdecká vrchovina (Jedlovník, 720 m) | |
Krajkovská pahorkatina | nečlení se (K Rozhledně, 625 m) | |
LOUČENSKÁ HORNATINA |
Přísečnická hornatina | Vejprtská vrchovina (Velký Špičák, 965 m) Jelenohorská vrchovina (Jelení hora, 993 m) Přísečnická kotlina (835 m) Měděnecká hornatina (Mědník, 910 m) Novodomská hornatina (bezejmenný, 852 m) |
Rudolická hornatina | Načetínská vrchovina (Čihadlo, 842 m) Brandovská vrchovina (Kamenný vrch, 842 m) Mezihořská hornatina (Medvědí skála, 923 m) | |
Novoveská hornatina | nečlení se (Mračný vrch, 852 m) | |
Flájská hornatina | ||
Cínovecká hornatina | nečlení se (Pramenáč, 910 m) | |
Nakléřovská hornatina | ||
Bolebořská vrchovina | Místecká vrchovina (Pavlovský Špičák, 695 m) Březenecká vrchovina (Jedlina, 677 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.