indiánský domorodý jazyk v Jižní Americe From Wikipedia, the free encyclopedia
Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“)[zdroj?] nebo qichwa (doslova: „(jazyk) z horských údolí“)[zdroj?], je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. V počtu mluvčích indiánských jazyků následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.
| Kečuánština (runa simi/qhichwa simi) | |
|---|---|
.svg) Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru |
| Počet mluvčích | 9,6 milionů |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Academia Mayor de la Lengua Quechua |
| Úřední jazyk | Peru, Bolívie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | qu |
| ISO 639-2 | que (B) que (T) |
| ISO 639-3 | que |
| Ethnologue | různé |
| Wikipedie | |
| qu.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která sousedí s protoajmarštinou. Oba jazyky se vzájemně ovlivňují[zdroj?]. Kečuánština se postupně šíří na jih a částečně vytlačuje ajmarštinu. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) jako úřední jazyk říše a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.
Čeština používá pro označení jazyka tři výrazy. Je to jednak kečuánština nebo kečujština, jednak kečua.[1] Tato slova vychází ze španělského slova „quechua“, což je španělský přepis, resp. přejímka, z kečuánského „qhishwa“ nebo „qichwa“ (podle nářečí); toto slovo v kečuánštině označuje „mírnou (klimatickou) zónu“ (šp. „zona templada“), tj. horská údolí[zdroj?], v protikladu k náhorním plošinám (puna), kde se mluví ajmarsky[zdroj?].
Jiné označení pro tento jazyk je v kečuánštině „runa simi“ nebo „runa shimi“, tj. „jazyk lidu“[zdroj?], v protikladu ke „qhapaq simi“ („jazyk mocných/šlechty'“, tj. buď jazyk incké šlechty (zřejmě ajmarština ovlivněná jazykem pukina), nebo případně jazyk Španělů)[zdroj?].
Ani jeden z těchto výrazů není zřejmě původní, objevují se až během koloniálního období[zdroj?]. V současnosti však téměř všechna nářečí používají jedno z těchto slov, příp. poněkud změněná v souvislosti s hláskovými odlišnostmi v nářečích[zdroj?]. Některá nářečí používají slovo „kichwa“ zpětně přejaté přes španělštinu, kde došlo k hláskovým změnám: keč. ⟨qichwa⟩ /qičwa/ [qečwa] > šp. ⟨quechua⟩ /kečwa/ [kečwa] > keč. ⟨kichwa⟩ /kičwa/ [kičwa][pozn. 1] (španělština nemá uvulární /q/, takže ho realizuje jako velární /k/, a v kečuánštině velární hláska nezpůsobí otevřenou výslovnost hlásky /i/ (otevírá se na [e] jen v sousedství uvulárního /q/)).
Klasifikace indiánských jazyků je složitá, často se vychází z geografického rozdělení. Takto lze kečuánštinu zařadit do skupiny andsko-ekvatoriálních jazyků (Greenberg 1956). Greenberg dále zmiňuje kečuánštinu ve skupině Andean A, spolu s ajmarštinou. Suarez (1974) oba jazyky slučuje pod kečumaránské jazyky. Podle nedávných výzkumů [zdroj?] spolu oba jazyky genealogicky nesouvisí, ale vzájemně se ovlivňovaly.
Už od prvních klasifikací ze 60. let je shoda mezi odborníky, že lze vydělit dvě základní skupiny nářečí: centrální kečuánština (Quechua B podle Parkera[2], Quechua I (Waywash) podle Torera[3]) a periferní kečuánština (Quechua A podle Parkera a Quechua II (Wampuy) podle Torera). Torero dále rozdělil nářečí skupiny Quechua II na tři skupiny: Q II A, přechodné dialekty mezi Q I a Q II; Q II B, severní nářečí, a Q II C, jižní nářečí. Cerrón-Palomino později tyto klasifikace zrevidoval, nářečí Pacaraos přesunul pod větev Q I a doplnil názvy pro některé podskupiny.[4] Diskuze probíhá především ohledně klasifikace přechodných nářečí (původně Q II A) a vnitřní klasifikace v rámci skupiny Q I.
Mezi nářečími centrálními (střední Peru) a periferními (jižní Peru a Bolívie, severní Peru a Ekvádor) jsou výrazné fonologické a morfologické rozdíly (např. plurál u sloves). Mezi jednotlivými nářečími centrální kečuánštiny (Q I) jsou zároveň výrazné fonologické i morfologické rozdíly, které leckdy znemožňují komunikaci i mezi mluvčími sousedních nářečí.[5] Naopak dialekty v rámci periferní kečuánštiny (Q II) jsou výrazně homogennější; severní kečuánština Q II B má oproti jižní (Q II C) poněkud zjednodušenou morfologii a došlo zde k posunu funkcí některých slovesných aspektuálních přípon. V jižní kečuánštině (Q II C) je rozdíl hlavně v tom, že na západě (Ayacucho, nářečí „chanka“) je toto nářečí fonologicky konzervativní, zatímco na východě (Cuzco, Puno, Bolivie) se změnila výslovnost hlásek na konci slabiky (frikativizace) a v těchto nářečích se pod vlivem ajmarštiny objevují ejektivní (glotalizované) a aspirované souhlásky (aspirované souhlásky se objevují i v ekvádorské kečuánštině, ale až jako pozdější vliv jihokečuánského centra v Cuzku).[4][6]
Kečua patří k aglutinačním jazykům příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.
Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako chinin, guáno, kokain, kondor, lama, pampa, puma nebo oka (jihoamerická plodina podobná bramborám) či jerky (sušené maso).
Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.
Relexifikací kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk Media lengua, jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.
S prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie, a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.
| Kečujsky | Česky |
| huk | jeden |
| iskay | dva |
| kimsa | tři |
| tawa | čtyři |
| pisqa | pět |
| suqta | šest |
| qanchis | sedm |
| pusaq | osm |
| isqun | devět |
| chunka | deset |
| Kečujsky | Česky |
| Imaynallam! | Ahoj! |
| Allillanña! | Na shledanou! |
| Allillanchu? | Jak se máš? |
| Arí / Manam | Ano / Ne |
| Ama hina kaychu | Prosím |
| Añáy! | Děkuji! |
| Anchatam añanchakuyki! | Děkuji mnohokrát! |
| Pampachaykuway | Promiň |
| Lluqʼi / Paña | Levý / Pravý |
| Kečujsky | Česky |
| puka | červená |
| qomer | zelená |
| q’ellu | žlutá |
| puka-q’ellu | oranžová |
| anqas | tmavě modrá |
| q’ayma anqas | světle modrá |
| chumppi | hnědá |
| kulli | fialová |
| yuraq | bílá |
| suqri | růžová |
| yana | černá |
| uqi | šedá |
| tiliphunu | telefon |
| llawikuna | klíče |
| puñuna | postel |
| wasi | dům |
| mayllikuna ukhu | koupelna |
| phaqchachikuna | sprcha |
| Maypim malitakuna? | Kde jsou kufry? |
| pasapurti | cestovní pas |
| manukunapaq tarhita | kreditní karta |
| hawun | mýdlo |
| sunkha thupana | břitva |
| kiru hawi | zubní pasta |
| kiru qhituna | zubní kartáček |
| ñaqch’a | hřeben |
| chucka sipillu | kartáč na vlasy |
| ch’akichikuna | ručník |
| kuchuna | nůž |
| trinchi | vidlička |
| wisllacha | lžíce |
| qhata p’uku | talíř |
| k’aspichakuna | hůlky |
| chupayuq manka | pánev |
| gasyusa | kola |
| mati | čaj |
| unu | voda |
| sirwisa | pivo |
| winu | víno |
| ñukñu | mléko |
| kaphiy | káva |
| runtu | vajíčka |
| t’anka hank’a | toust |
| asukar | cukr |
| mantikilla | máslo |
| kisu | sýr |
| t’anta | chléb |
| arus | rýže |
| challwa | ryba |
| ahus | česnek |
| papa thiqti | pomfrity |
| pisa | pizza |
| amburgisa | hamburger |
| mangu | mango |
| latanus | banán |
| mansana | jablka |
| pira | hrušky |
| phrutilla | jahody |
| pumilu | grep |
| limun | citron |
| laranha | pomeranč |
| phramwisa | maliny |
| uwas | hrozny |
| sirwila | švestka |
| tumati | rajčata |
| chuqilu | sladká kukuřice |
| sanawriya | mrkev |
| siwila | cibule |
| pipinu | okurka |
| papa | brambory |
| k’allampa | houby |
| uma | hlava |
| uya | tvář |
| kunka | krk |
| chukcha | vlasy |
| ninri | ucho |
| ñawi | oko |
| sinqa | nos |
| simi | ústa |
| muqu | koleno |
| kukuchu | loket |
| chaki muquchu | kotník |
| chaka | noha |
| chaki | chodidlo |
| kuraq rawk’a | palec |
| rawk’a | prst |
| muquchu | zápěstí |
| marq’a | paže |
| maki | ruka |
Otčenáš (modlitba Páně):
| kečujsky | Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian. |
| kečujsky (jiný pravopis) (španělská slova kurzívou) |
Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan. |
| česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
