Kašubové
západoslovanský národ usídlený v Polsku From Wikipedia, the free encyclopedia
západoslovanský národ usídlený v Polsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Kašubové (kašubsky Kaszëbi, polsky Kaszubi, německy Kaschuben) jsou západoslovanský národ (podle Poláků západoslovanská etnická skupina), která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských – kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy – Bëlôcë, Gachy – Gôchë, Józcy – Józcë, lub Mucnicy – Mùcnicë, Krubanie – Krëbane, Lesacy – Lesôcë, Morzanie – Mòrzanie, Rybaki – Rëbôcë, Zaboracy – Zabòrôcë).
| Kašubové Kaszëbi | |
|---|---|
 | |
| Populace | |
| 500 000 (2002),[1] z toho 233 000[2] jako národnost (2011) | |
| Jazyk(y) | |
| kašubština | |
| Náboženství | |
| většina katolictví, menšina luteránství | |
| Příbuzné národy | |
| Pomořanští Slovinci, Lužičtí Srbové, Poláci |
V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů – podle sčítání lidu z roku 2002 se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků, podobně jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50 000 osob, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk němčinu. Průzkum provedený v letech 1986–1989 zjistil, že v Kašubsku bydlí 368 000 Kašubů a 119 000 Polokašubů.[3]
Většina Kašubů žije v Kašubsku, malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v Německu, Kanadě a Spojených státech amerických.
První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z 19. března 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako duce Cassubie (kníže Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března Den jednoty Kašubů (Dzień Jedności Kaszubów). Barnim III. Veliký (1320-1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce 1906 byl we Wdzydze Kiszewskie. Jeho tvůrci byli Izydor a Teodorę Gulgowští.
Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo Polsko se Svatou říší římskou (resp. později Pruskem a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě děleno, či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala germanizaci, či polonizaci, z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky – řada z nich se ale ke svému původu nehlásila.
Kašubské národní hnutí má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. Florian Ceynowa, tuto myšlenku po něm převzali tzv. Zrzeszeńcy, kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění – kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
