český hudební skladatel, klavírista a varhaník From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Paul Labor (29. června 1842 Hořovice – 26. dubna 1924 Vídeň) byl český klavírista, varhaník, hudební skladatel a pedagog.
Josef Labor | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 29. června 1842 Hořovice, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. dubna 1924 (ve věku 81 let) Vídeň Rakousko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, klavírista, varhaník a hudební pedagog |
Nástroje | varhany a klavír |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z hudební rodiny. Otec byl nadšeným amatérským muzikantem a jeho domácnost byla centrem hudebního dění Hořovic a okolí. Do této společnosti patřil i slavný český houslista Josef Slavík. Ve třech letech následkem neštovic oslepl. Rodina se odstěhovala do Vídně a chlapec tam navštěvoval c. k. Slepecký výchovný ústav Matthiase Schlechtera. Kromě toho studoval hru na klavír a kompozici na Konservatorium der Gesellschaft der Musikfreunde (Konzervatoř společnosti přátel hudby). V roce 1863 poprvé veřejně vystoupil jako klavírista i jako skladatel.
V letech 1863–1866 absolvoval sérii velmi úspěšných koncertů v hlavních evropských městech. Na svých cestách se spřátelil s hannoverským králem Jiřím V. Hannoverským, který byl rovněž slepý. Jmenoval ho Královským komorním klavíristou a svěřil mu výuku své dcery. V roce 1866 se Labor usadil ve Vídni. Stal se učitelem hudby a sám studoval hru na varhany, v níž zanedlouho dosáhl rovněž vynikajících výsledků. V roce 1904 obdržel titul Císařský a královský dvorní varhaník a jeho varhanní skladby dodnes patří mezi nejhranější. V roce 1891 se stal členem nově založené Společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění v Čechách. Účastnil se redakce edic Deutsche Tonkunst in Österreich a spolupracoval i na vydávání skladeb rakouských císařů Ferdinanda II., Leopolda I. a Josefa I. (tzv. Kaiserwerke).
Labor měl hluboký zájem o starou hudbu. Mimo jiné vypracoval generální bas k houslovým sonátám Heinricha Ignáce Bibera a k opeře Pomo d’oro Antonia Cesti. Slavil i velké úspěchy jako hudební pedagog. Byl učitelem mnoha významných osobností jako např. Almy Mahlerové, Paula Wittgensteina, či Arnolda Schoenberga. Alma Mahlerová ve svých denících zaznamenala mnoho důležitých informací o svém oblíbeném učiteli. Vyvinul notové písmo pro slepce, jeho rozšíření se však nedočkal.
Velmi se spřátelil rovněž s rodinou Paula Wittgensteina. Při hudebních večírcích, které se Wittgenstein pořádal se seznámil s mnoha předními vídeňskými hudebníky (Johannes Brahms, Clara Schumann, Gustav Mahler, Bruno Walter a Richard Strauss. Když Wittgenstein přišel v 1. světové válce o pravou ruku, byl Labor první, kdo pro něj zkomponoval skladby pouze pro levou ruku. Bratr Paula Wittgensteina, filosof Ludwig Wittgenstein, řadil Labora mezi šest skutečně velkých skladatelů vedle Mozarta, Haydna, Beethovena, Schuberta a Brahmse. Rok před skladatelovou smrtí byl v Rakousku založen Svaz Josefa Labora (Josef-Labor-Bund) s cílem propagovat skladatelova dílo.
Napsal přes 80 skladeb. Komponoval především skladby pro varhany a komorní hudbu. Řada děl vznikla na objednávku Společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění v Čechách nebo byla s její podporou vydána. Většina pozůstalosti je uložena ve Wienbibliothek im Rathaus.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.