český politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Čunek (* 22. února 1959 Zlín) je český politik, od ledna do listopadu 2007 a pak opět od dubna 2008 do ledna 2009 první místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka a ministr pro místní rozvoj ČR, v letech 2006 až 2009 předseda KDU-ČSL, od října 2006 senátor za obvod č. 77 – Vsetín, v letech 2016 až 2020 hejtman Zlínského kraje, v letech 2000 až 2008 a opět od roku 2012 zastupitel Zlínského kraje, v letech 1998 až 2007, poté v letech 2014 až 2017 a dále od roku 2022 starosta města Vsetína.
| Jiří Čunek | |
|---|---|
 | |
| 1. místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka | |
| Ve funkci: 9. ledna 2007 – 13. listopadu 2007 | |
| Ve funkci: 2. dubna 2008 – 23. ledna 2009 | |
| 10. a 11. ministr pro místní rozvoj ČR | |
| Ve funkci: 9. ledna 2007 – 13. listopadu 2007 | |
| Předseda vlády | Mirek Topolánek |
| Předchůdce | Petr Gandalovič |
| Nástupce | Milan Půček |
| Ve funkci: 2. dubna 2008 – 23. ledna 2009 | |
| Předseda vlády | Mirek Topolánek |
| Předchůdce | Jiří Vačkář |
| Nástupce | Cyril Svoboda |
| 13. předseda KDU-ČSL | |
| Ve funkci: 9. prosince 2006 – 30. května 2009 | |
| Předchůdce | Miroslav Kalousek |
| Nástupce | Cyril Svoboda |
| 3. senátor za obvod č. 77 – Vsetín | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 28. října 2006 | |
| Předchůdce | Jaroslav Kubín |
| 4. hejtman Zlínského kraje | |
| Ve funkci: 2. listopadu 2016 – 10. listopadu 2020 | |
| Předchůdce | Stanislav Mišák |
| Nástupce | Radim Holiš |
| Zastupitel Zlínského kraje | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 13. října 2012 | |
| Ve funkci: 12. listopadu 2000 – 18. října 2008 | |
| Starosta města Vsetín | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 24. října 2022 | |
| Předchůdce | Jiří Růžička |
| Ve funkci: prosinec 1998 – 23. února 2007 | |
| Předchůdce | Zdeněk Novosad |
| Nástupce | Květoslava Othová |
| Ve funkci: 8. prosince 2014 – 11. dubna 2017 | |
| Předchůdce | Iveta Táborská |
| Nástupce | Jiří Růžička |
| Zastupitel města Vsetín (v letech 1994–1995 také místostarosta města) | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 24. září 2022 | |
| Ve funkci: listopad 1994 – 11. dubna 2017 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KDU-ČSL (od 1990) |
| Narození | 22. února 1959 (65 let) Zlín  Československo |
| Choť | Pavla Čunková |
| Děti | Jana Čunková Eva Blechová Veronika Čunková Hana Čunková |
| Příbuzní | Josef Polášek (bratranec) Josef Čunek (bratr) |
| Sídlo | Vsetín |
| Profese | politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | Cena ministra ŽP (2004) |
| Commons | Jiří Čunek |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Čunek se v letech 1974–1977 vyučil na středním odborném učilišti v Napajedlech. Při zaměstnání jako automechanik ve zlínských (tehdy gottwaldovských) Pozemních stavbách roku 1982 odmaturoval na SPŠ strojní v Gottwaldově. Nato nastoupil do Zbrojovky Vsetín, nejprve jako bezpečnostní technik, od roku 1993 vedoucí bezpečnosti práce. Do KDU-ČSL vstoupil roku 1990, na podzim 1994 byl zvolen do vsetínského zastupitelstva a tři měsíce působil jako místostarosta, poté byl členem bytové komise a předsedou okresní organizace KDU-ČSL.[1] Po volbách na podzim 1998 se stal starostou Vsetína; od roku 2000 také zastupitelem Zlínského kraje. Tím, že Čunek nemá vysokoškolské vzdělání, údajně argumentovali někteří odpůrci jeho předsednictví.[2]
Jiří Čunek je laureát Ceny Přístav, kterou mu v roce 2006 udělila Česká rada dětí a mládeže za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží.
Jeho manželka Pavla (* 28. dubna 1958, sňatek 1982) vystudovala Palackého universitu v Olomouci a má ve Vsetíně praxi zubní lékařky; manželé spolu mají 4 dcery, jejichž věk byl v roce 2006 uváděn jako 22, 20, 14 a 12 let.[3] Je prostředním ze tří bratří, starší Josef a mladší Václav. Jeho starší bratr Josef je katolický kněz, jezuita a administrátor římskokatolické farnosti Velehrad. Jeho bratr Václav je salesiánský kněz v Teplicích. Měl i sestru Janu.[4] Čunkův bratranec (matky jsou sestry) je herec Josef Polášek.[5][6] Čunkův otec zemřel po autohavárii v roce 2006.[6][7]
Na podzim roku 2006 se Jiří Čunek po výrazném volebním vítězství stal senátorem za obvod č. 77 – Vsetínsko. V prosinci 2006 nahradil odstoupivšího Miroslava Kalouska na postu předsedy lidové strany. Do předsednictva strany se pak dostali především jeho favorité. Ještě předtím se Jiří Čunek několikrát sešel s Jiřím Paroubkem, za což byl ve straně kritizován. V té době se Jiří Čunek pohyboval na vrcholu žebříčku nejpopulárnějších politiků v zemi.
Po svém zvolení do čela strany se Jiří Čunek zapojil do sestavování vlády. Původně se stavěl proti tomu, aby koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených stavěla na důvěře několika přeběhlíků z levicových stran, a prosazoval dohodu s celou sociální demokracií, ale později od tohoto požadavku odstoupil. Nakonec lidovci uzavřeli dohodu s občanskými demokraty a zelenými a Jiří Čunek byl 9. ledna 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou druhé vlády Mirka Topolánka. Jakožto první místopředseda vlády stál v létě v čele státní návštěvy v Etiopii namísto Mirka Topolánka, jemuž se v té době narodil syn.
Jiří Čunek se záhy po svém vstupu do politiky radikálně vymezil proti korupci, zneužívání sociálních dávek nebo positivní diskriminaci Romů. Svým přístupem si vysloužil mnoho stoupenců, ale také kritiků. V průběhu roku 2007 se okolo něj objevila řada kauz a skandálů, jež jeho stoupenci označují za uměle vyvolané pokusy zlikvidovat neokoukaného a rozhodného politika. Přestože mu nebylo prokázáno porušení zákona, spousta především romských a liberálních organizací (včetně koaliční Strany zelených) jej opakovaně vyzývala k odstoupení z vládních funkcí.
Jiří Čunek všechny tyto problémy ustál, až do zjištění, že v devadesátých letech pobíral sociální dávky, přestože ve stejné době prokazatelně měl na účtu milióny korun, což bylo ale irelevantní, jelikož dle zjištění Aktuálně.cz o několik dní později „v roce 1997 bral Čunek dávky oprávněně, měl na ně nárok. Stejně tak na rodičovské přídavky na děti v roce 1998 a 1999.“.[8] Jiří Čunek se nakonec pod nátlakem rozhodl 7. listopadu 2007 dočasně (a v podstatě jen formálně) odstoupit z funkce prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj, důvodem bylo to, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla pokračovat ve vyšetřování Čunkovy údajné úplatkářské aféry, které bylo v srpnu zastaveno.[9] I nadále však ovlivňoval chod ministerstva.[10][11] Jeho nástupce nebyl jmenován a řízením ministerstva byl oficiálně pověřen jeho náměstek Jiří Vačkář.[10]
To vyvolalo dohady o jeho brzkém návratu do funkce; spekulovalo se, že KDU-ČSL, která trvala na návratu svého předsedy do vlády, na oplátku podpoří v nadcházejících prezidentských volbách kandidáta ODS Václava Klause, což Čunek rozhodně popřel,[12] v samotné prezidentské volbě poté hlasoval pro Jana Švejnara. Proti Čunkově návratu protestovala koaliční Strana zelených, jejíž ministr Karel Schwarzenberg dokonce hrozil vlastní demisí, vrátí-li se Jiří Čunek do vlády, aniž by byly dostatečně osvětleny jeho majetkové poměry, především odkud vzal Čunek miliony korun v době, kdy pobíral sociální podporu.
Současně zůstával předsedou KDU-ČSL, která vytrvale usilovala o jeho oficiální návrat do vlády. K němu došlo 2. dubna 2008, kdy byl Jiří Čunek znovu jmenován ministrem pro místní rozvoj.[13] Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg demisi nepodal, protože se rozhodl přešetřit Čunkovy rodinné finance auditem, který sám zaplatil.[14]
Atmosféru kolem Čunka však nadále kazily nevyřešené aféry, které podrývaly jeho důvěryhodnost i u vlastních spolustraníků. A tak, když se premiér Topolánek odhodlal k rekonstrukci vlády, ke které se chystal od – pro vládní koalici katastrofálních – krajských voleb, byl Jiří Čunek jedním z těch, které chtěl premiér nahradit.[15] Ve zvláštním tiskovém vystoupení před novináři 12. ledna 2009 pak Čunek rezignoval na posty 1. místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj[16] poté, co se neúspěšně pokoušel dosáhnout toho, aby v rámci rekonstrukce vlády místo něj odešel stranický kolega Miroslav Kalousek.
Dne 30. května 2009 neuspěl v obhajobě postu předsedy KDU-ČSL, když od 301 přítomných delegátů získal v prvním kole volby pouhých 61 hlasů. Předběhli jej Jan Březina (112 hlasů) a Cyril Svoboda (91 hlasů). Ve druhém kole volby pak těsně vyhrál Cyril Svoboda.
Na komunální úrovni se mu podařilo získat ve volbách do zastupitelstva v roce 2010 ve Vsetíně nejvíce preferenčních hlasů z místních politiků, kandidoval na šestém místě za lidovce a strana celkově skončila druhá o 54 hlasů za vítěznou ODS.[17]
V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Vsetína, když vedl kandidátku KDU-ČSL. Strana ve městě volby vyhrála (29,36 % hlasů, tj. 6 mandátů) a Jiří Čunek získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů všech stran (4 661 hlasů).[18] Z tohoto titulu také usiloval o post starosty města, ale na ustavujícím zasedání zastupitelstva dne 6. listopadu 2014 zvolen nebyl.[19] Stejně tak neuspěl o dva týdny později dne 24. listopadu 2014.[20] Nakonec byl zvolen starostou města Vsetína až dne 8. prosince 2014 v pořadí na třetím zasedání zastupitelstva, když pro něj hlasovalo 16 z 21 členů zastupitelstva a 5 se zdrželo hlasování.[21]
V krajských volbách v roce 2016 jako lídr kandidátky KDU-ČSL[22] přivedl stranu ve Zlínském kraji k vítězství, když KDU-ČSL získala 22,97 % odevzdaných hlasů a 12 mandátů ve 45členném krajském zastupitelstvu, přičemž Jiří Čunek sám získal 14 468 preferenčních hlasů (34,61 %).[23] Vítězná KDU-ČSL následně uzavřela koalici s druhým hnutím ANO 2011, čtvrtým hnutím STAN a sedmou ODS a dne 2. listopadu 2016 byl zvolen hejtmanem Zlínského kraje (obdržel 31 hlasů od 45 přítomných zastupitelů).[24][25]
V únoru 2017 deník MF DNES uvedl, že v té době Čunek díky souběhu tří funkcí – senátora, hejtmana a starosty – pobíral v součtu plat ve výši téměř 290 tisíc korun měsíčně a byl tak podle listu nejlépe placeným politikem. Před krajskými volbami přitom Čunek sliboval, že v případě zvolení by funkci vsetínského starosty opustil, a to zprvu do prosince 2016, poté do konce ledna 2017. V senátu podle deníku absentoval téměř u třetiny hlasování.[26] Nakonec v úterý 11. dubna 2017 rezignoval na funkci starosty i post zastupitele města Vsetín.[27] Jiří Čunek nadále zůstává hejtmanem Zlínského kraje a senátorem. Ve funkci jej nahradil Jiří Růžička,[28] ředitel obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín.[29]
Dne 27. května 2017 na sjezdu KDU-ČSL kandidoval na předsedu strany proti úřadujícímu předsedovi Pavlu Bělobrádkovi. Se ziskem 16 % hlasů nebyl do funkce zvolen.[30] V rámci lidové strany pod vedením Pavla Bělobrádka působil spíše kontroverzním dojmem. Bělobrádek ho nařkl, že může za rozpad koalice se Starosty v červenci 2017, což ale blíže neprokázal a odvolával se pouze na některé jeho výroky na celorepublikovém výboru a v tisku, které pobouřily mj. i Petra Gazdíka ze STANu.[31]
V prezidentských volbách v roce 2018 podpořil Jiřího Drahoše, stejně jako celá KDU-ČSL.
V pořadu Máte slovo s M. Jílkovou[32] ze dne 29. března 2018 se Jiří Čunek tvrdě postavil proti legalizaci manželství gayů a leseb. Dle jeho slov legalizace gayů a leseb je projev úpadku společnosti, s tím, že se jedná o módní vlnu. Brojí proti změně zákona, jež by umožňovala manželství párů stejného pohlaví, vč. adopcí dětí. Svým pohledem na rodinu se netají a snaží se o něm přesvědčovat i veřejnost. Změna zákona by podle něj vedla k úpadku společnosti. Homosexuální páry podle Jiřího Čunka nemají nárok na to, aby je stát chránil nebo jakkoli podporoval. To odůvodňuje tím, že tyto homosexuální vztahy jsou soukromou záležitostí. Ještě tvrdší slova pak vyjádřil k otázce adopcí dětí párů stejného pohlaví, když řekl, že tyto komunity nejsou přirozené nebo dokonce jeho přesvědčení, že porodnost klesá z důvodu pohodlnosti.[33]
V září 2018 podepsal spolu s více než třiceti senátory Prohlášení skupiny senátorů, kterým podpořil co nejrychlejší přijetí 50 syrských sirotků do ČR.[34]
Ve volbách do Senátu PČR v říjnu 2018 obhájil za KDU-ČSL svůj senátorský mandát v obvodu č. 77 – Vsetín již v 1. kole voleb, získal 51,59 % hlasů.[35][36] Zároveň kandidoval v komunálních volbách do vsetínského zastupitelstva na posledním místě kandidátky KDU-ČSL, ale zvolen nebyl.[37]
V krajských volbách v roce 2020 byl opět lídrem KDU-ČSL ve Zlínském kraji[38], post krajského zastupitele se mu podařilo obhájit.[39] Nepodařilo se mu však dojednat novou koalici, a tak dne 10. listopadu 2020 ve funkci skončil. Jeho nástupcem ve funkci hejtmana se stal Radim Holiš z hnutí ANO 2011.[40] Do krajských voleb v roce 2024 byl opět zvolen lídrem kandidátní listiny KDU-ČSL.[41]
V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Vsetína z posledního 21. místa kandidátky KDU-ČSL. Vlivem preferenčních hlasů byl zvolen zastupitelem města.[42] Dne 24. října 2022 byl navíc zvolen starostou města. Hlasovalo pro něj 12 ze 17 přítomných zastupitelů, pět zastupitelů se zdrželo hlasování. Koalici vytvořilo hnutí ANO s KDU-ČSL, hnutím Nestraníci, ODS a uskupení „PRO-pořádek-rozvoj-odpovědnost VSETÍN“ (tj. ČSSD a nezávislí kandidáti).[43]
Dlouhodobě kritizuje vládu Petra Fiala, která podle něj dělá nepopulární kroky. Podle něj to škodí nejen jí samotné, ale hlavně KDU-ČSL, která v ní začíná ztrácet identitu.[44]
Dlouhodobě také kritizuje směřování vlastní strany. Lidovci prý podle něj upouštějí od svého programu a stávají se pevnou součástí SPOLU. Nevyhýbal by se prý spolupráci s hnutím ANO a SPD.[45] Oznámil také, že ve straně musí čelit názorům vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.[46]
V lednu 2024 také oznámil, že by měl předseda lidovců Marian Jurečka kvůli svému vánočním večírku pro zaměstnance ministerstva práce a sociálních věcí v době střelby na filozofické fakultě rezignovat na svůj post. Dalším důvodem podle něj je, že Jurečka jako ministr práce a sociálních věcí nedělá lidoveckou politiku.[47]
Spekuluje se, že na lidoveckém celostátním sjezdu bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Údajně je přemlouván i svými spolustraníky.[48] Na konci února 2024 se pak setkal s nespokojenými lidovci a voliči KDU-ČSL z Českobudějovicka, kteří vyslovili strach o to, jestli KDU-ČSL bude i v budoucnu hájit konzervativní hodnoty. Jiří Čunek na setkání opět kritizoval koalici SPOLU se slovy, že její jediný cíl bylo porazit expremiéra Andreje Babiše. Dále uvedl, že ač v plno věcech se SPOLU nesouhlasí, ODS je jeho nejbližším spojencem. Kritizoval posléze lidovecké senátory Lumíra Kantora a Miluši Horskou, kteří při hlasování v senátu neúspěšně podpořili ratifikaci Istanbulské úmluvy, se slovy, že takoví lidé v KDU-ČSL nemají co dělat. Na otázku, kdo by měl být příštím lidoveckým předsedou uvedl, že určitě ne jihomoravský hejtman Jan Grolich, který je podle něj společně s poslankyní Marií Jílkovou příkladem toho, kam by strana neměla směřovat. Posléze uvedl, že s nespokojenou částí lidovců bude hledat kandidáta na nového předsedu KDU-ČSL. Sám uvedl, že vlastní kandidaturu na předsedu lidovců nevylučuje.[49]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2024 obhajoval za KDU-ČSL mandát senátora v obvod č. 77 – Vsetín, přičemž mandát se ziskem 56,76 % získal již v prvním kole.[50][51]
V krajských volbách v roce 2024 byl opět zvolen lídrem KDU-ČSL ve Zlínském kraji,[52] kdy těsně porazil senátora Josefa Bazalu v poměru hlasů 42 ku 41.[53] Posléze utvořil koaliční dohodu s hnutím Zlín 21, se kterým lidovci v krajských volbách společně kandidovali.[54][55] Mandát krajského zastupitele se mu podařilo získat.[56]
Kandidaturu na šéfa KDU-ČSL podmínil dobrým výsledkem v krajských volbách.[57] Dne 14. října 2024 oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL.[58] Na sjezdu strany konaném o několik dní později však ve volbě neuspěl, když byl předsedou strany zvolen jeho protikandidát Marek Výborný.[59]
Bývá označován za neformálního představitele konzervativního křídla KDU-ČSL, které však v současné době oproti minulým desetiletím není příliš aktivní. Je považován za kontroverzního politika, který si libuje v politické nekorektnosti a nebojí se říci svůj názor, i když bude částí společenosti odsouzen, za což je stále poměrně populární. Některými spíše liberálnějšími médii a spolky či osobnostmi bývá označován za rasistu, odpůrce ženských práv a xenofoba. V protikladu s tímto tvrzením však stojí mnohé činy Jiřího Čunka, opakovaně se například postavil za přijetí menšího počtu syrských sirotků do České republiky. V roce 2018 rovněž podpořil prezidentskou kandidaturu Jiřího Drahoše, který je považován za liberála. Opakovaně kritizoval politiku bývalého prezidenta Miloše Zemana, tak bývalého premiéra Andreje Babiše, ačkoli některými senátory je považován za spojence posledně jmenovaného. To však odmítá.[zdroj?]
Dne 19. září 2006 zveřejnil Čunek v regionálním týdeníku Jalovec dopis své bývalé sekretářky Marcely Urbanové zaslaný jemu a dalším osobám, v němž ho obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. Čunek to označil za mstu za propuštění, respektive pokus ovlivnit projednávání v radě města její žádosti o snížení nájmu za restauraci, a podal na ni trestní oznámení pro pomluvu a vydírání.[60][61]
Krátce před komunálními a senátními volbami v říjnu 2006 nechal Čunek přestěhovat 36 romských rodin tzv. „nepřizpůsobivých občanů“ (celkem asi 230 lidí) z chátrajícího pavlačového domu u vsetínské polikliniky, který byl vzápětí zbořen, do dvou domů smontovaných z obytných buněk s použitím financí ze Státního fondu rozvoje bydlení (polovina z celkových nákladů 40 milionů Kč) v místní části Poschlá. Kritikové to označují za tvorbu romského ghetta, zastánci projektu naopak poukazují na značně zvýšenou životní úroveň oproti původnímu domu, existenci samosprávy a působení nevládních organizací, především střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické v místě.
Sedmi rodinám o asi 100 lidech, jimž podle rozhodnutí soudu nemuselo zajistit náhradní ubytování (zčásti i proto, že měli nájemní smlouvy na dobu určitou), město nabídlo starší rodinné domy mimo Zlínský kraj, konkrétně na Jesenicku, na jejichž zakoupení jim poskytlo bezúročné půjčky na dobu až 20 let se splátkami kolem 2 000 Kč měsíčně. Přestože se jednalo o nepřizpůsobivé a nájem neplatící rodiny, jež mohla radnice podle zákony bez náhrady vystěhovat na ulici, řada z Romů si stěžovala: uvádí, že „plnou moc zástupcům, kteří uzavřeli kupní smlouvu za ně, podepsali pod hrozbou vystěhování na ulici a odebrání dětí, v časové tísni a aniž domy viděli; platby zahrnují provize realitkám, jejichž služby si neobjednali, protože veškerá jednání o tom, kde a jaký dům zakoupit, vedla radnice“,[62] do Vsetína, kde dlouhodobě žili a nyní do něj musejí obtížně dojíždět na úřady atp., se chtějí vrátit (někteří tak již učinili). Jejich přestěhování mimo Vsetín kritizovali členové romských organizací a další jako porušování lidských práv a místní samosprávy cílových obcí, jež nebyly o akci informovány, a krajští politici jako přesouvání problému na cizí úkor. Na Čunka bylo podáno přes 10 trestních oznámení.
Čunek obhajuje svůj postup tím, že zákon by umožňoval i vystěhování na ulici bez náhrady, ovšem uznává, že „jejich vina je menší než vina státu, [který] vlastně si tyto lidi vychoval“ a vzniklé sociální problémy by byly neúnosné („Navíc si uvědomme, jak by vypadalo město, kde by bloudilo 300 bezprizorních Romů.“[63]). Na domy dvou rodin vystěhovaných na Jesenicko podala vsetínská radnice počátkem prosince návrh na exekuci kvůli dřívějším dluhům za nájemné a penále.[64]
Jedna rodina vystěhovaná na Prostějovsko údajně za nájem nedlužila a nejméně dvě vystěhované na Jesenicko platily nájem přes takzvaný institut zvláštního příjemce přímo ze sociálních dávek. Čunek takový postup principiálně odmítá („způsob, který oba dva popisujete, je právě to je naprosto demotivační, abychom my jim brali ty sociální dávky neboli dávky na bydlení a proměňovali je za nájem. Ne, je potřeba udělat to, co jsme udělali my, teď jsme jim řekli, kdo nezaplatí nájem, protože na to od státu peníze dostává, bude vystěhován.“[65] „Moji oponenti – třeba Kateřina Jacques či pan Horváth – namítají: vždyť můžeme těm lidem brát dávky a platit z nich dávky. To je naprostý omyl. Tím je špatně vychováváme: oni se přece musí naučit, že se platí nájem. Je potřeba vést je ke zodpovědnosti.“).[66]
Velkou kritiku a srovnávání s nacismem vyvolalo, když Čunek v pořadu TV Nova Na vlastní oči 1. listopadu řekl „já čistím jenom od vředů. To dělají lékaři taky.“ Čunek se hájil, že pouze reagoval na dotaz redaktorky „A nebojíte se toho, že to je ta špatná vstupenka do toho Senátu, tady čistič, Čunek čistič se bude říkat?“, respektive „Já bych i divákům chtěl říct, že jsem tento výrok nevymyslel já, ten vymyslel jeden z politických konkurentů, který ho napsal do novin“[67] a že vředem mínil sociální problém, který dům představoval, nikoli Romy jako takové. 2. listopadu ve zpravodajství České televize řekl: „Já především nevím za co teda, takže určitě, když nevím za co, tak se nikomu omlouvat nebudu,“ týž den v novinách vyšlých 3. listopadu „Co se týká čištění vředu, tak to si myslím stále. Neřekl jsem to vůči nějaké skupině lidí, ale obecně. Česká republika má řadu vředů, které je potřeba řešit a vyčistit je. Já si připadám jako lékař, který tyto vředy čistí. (…) Pan Kasal, pokud to řekl [že Čunkův postup je v rozporu se zásadami KDU-ČSL], tak se přidal k těm, kteří blábolí o problému, o němž nic nevědí“[68] a „Já tím vředem myslím problémy města. Ale to nejsou ti lidé ani ta komunita. Kdybych si to myslel, tak bychom jim nepostavili nové byty a nedali jim půjčky“.[69] Na celostátní konferenci KDU-ČSL 3. listopadu ukončil Čunek svůj proslov „Řekl jsem, že ten dům je vředem na tváři Vsetína. Teď už není.“ a sklidil dlouhý aplaus[70]; konference poté schválila usnesení, že „odmítá mediální dezinformace směřující k diskreditaci senátora KDU-ČSL Jiřího Čunka v souvislosti s řešením romské problematiky ve Vsetíně“.[71] Později Čunek rétoriku zmírnil:
Členové senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice po výjezdním zasedání ve Vsetíně 7. prosince nejprve prohlásili, že přestěhování Romů do Poschlé bylo v pořádku,[73] ale po návštěvě domů vystěhovaných rodin na Jesenicku následující den ostře zkritizovali jejich stav, průběh stěhování provedeného spěšně v pozdních denních hodinách a uvedli, že tím vsetínská radnice zřejmě porušila lidská práva[74]: „Romové předem nevěděli, do čeho jdou. Nemohli si své domy prohlédnout a smlouvy podepisovali pod nátlakem. Byla zneužita jejich právní nevědomost, měli být mnohem více poučeni právníkem,“ řekl senátor Josef Pavlata.[64]
Dne 13. června 2007 byla zveřejněná zpráva Veřejného ochránce práv Otakara Motejla, která mimo jiné konstatuje, že vystěhováním občanů Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byla porušena jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života.[75]
Vyvrcholení celé romské kauzy nastalo 30. března 2007, kdy Jiří Čunek na otázku čtenáře deníku Blesk, zda bude stát dotovat všechny své občany podobným způsobem jako Romy, v nadsázce odpověděl: „To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou – on je chudák.“ Tento výrok vyvolal vlnu nevole – Jiří Čunek byl obviňován z rasismu a xenofobie, šestnáct romských organizací výrok označilo za „nástup klerofašismu v České republice“[76] a vyzvalo premiéra Mirka Topolánka, aby se od Čunkových výroků distancoval. K protestu se připojil i bývalý zmocněnec pro lidská práva, chartista Petr Uhl, kritizovala jej i ministryně Džamila Stehlíková.
Dne 16. ledna 2007 požádala ostravská policie Senát, aby zbavil Čunka imunity před trestním stíháním[77]; po počátečním tajení detailů bylo zveřejněno, že je obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, jejímž prostřednictvím Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky, v únoru 2002. Čunek, na nějž bylo podle jeho slov podáno celkem 16 trestních oznámení, oznámil, že bude s vydáním souhlasit, na jednání Senátu 7. února o to však výslovně nepožádal a byl vydán těsným poměrem 38 hlasů proti 26 s 8 zdrženími.[78]
Během ledna a začátkem února vydal Čunek několik prohlášení o původu peněz, které si uložil na účet týž den, co si realitní firma podobnou částku v hotovosti vybrala z banky. Za vágnost, nejednoznačnost a opožděnost těchto vysvětlení byl kritizován médii, opozicí i koaliční Stranou zelených; jeho popularita u veřejnosti prudce klesla. 10. února policie obvinila i ředitele H&B REAL Petra Hurtu.
V květnu 2007 olomoucká policie obvinila několik svědků z křivé výpovědi ve prospěch Čunka, kteří podle vyšetřovatelů falešně svědčili o tom, že Čunek ve Vsetíně nemohl převzít půlmilionový úplatek, protože byl v té době na jiném místě.[zdroj?] V červnu 2007 Nejvyšší státní zastupitelství případ odňalo přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přikázalo jej jihlavskému okresnímu státnímu zástupci Arifu Salichovi s odůvodněním, že Obst se dopustil závažných procesních pochybení. Jedním z nich bylo, že místně nepříslušné přerovské státní zastupitelství dozorovalo trestní řízení ve fázi trestního stíhání, zatímco mu bylo krajským státním zastupitelstvím přikázano dozorovat věc jen po dobu prověřování. Ze zákona bylo příslušné k dozoru trestního stíhání Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně.[79] Salichov oznámil, že plánuje odvolat z případu stávajícího vyšetřovatele Milana Šošovičku, který se podle něj též dopustil řady pochybení – jako nejzávažnější uvedl nadstandardní vztahy mezi vyšetřovatelem a korunní svědkyní.[80] Další pochybnost se objevila v souvislosti s Čunkovým uložením jednoho milionu ve zkrachovalé Universal bance v Opavě. Čunek měl totiž v té době ztracený občanský průkaz, a tak nemohl uložit vklad. Čunek tvrdil, že jako známá osoba jej při vkladu nepotřeboval.[81]
Dne 7. srpna 2007 státní zástupce Arif Salichov trestní stíhání zastavil, protože „je nepochybné, že se nestaly skutky, kvůli nimž se stíhání [vedlo]“.[82][83]
Dne 25. října 2007 nejvyšší státní zástupkyně rozhodla o zrušení usnesení okresního státního zástupce v Jihlavě o zastavení trestního stíhání obviněných Jiřího Čunka a Ing. Petra Hurty s tím, že předmětné rozhodnutí bylo učiněno předčasně a byť řízení Okresního státního zastupitelství Jihlava v této trestní věci bylo vedeno správným směrem se zaměřením na všechny rozhodné skutečnosti, je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.[84]
Dne 13. května 2008 zveřejnil Jiří Čunek usnesení Arifa Salichova ze dne 16. listopadu 2007 zdůvodňující zastavení trestního stíhání. Salichovo usnesení poukazuje na nedůvěryhodnost korunní svědkyně Marcely Urbanové a zpochybňuje i motiv uplácení. Město Vsetín při převodu podílu ve společnosti Vsetínské byty, s.r.o. na společnost H&B Real, k.s. získalo 3,6 mil. Kč, avšak dle uzavřené smlouvy mělo město povinnost svůj podíl odprodat i za 50 tis. Kč, uvádí Salichov. Uskutečněný prodej byl podle Salichova jednoznačně výhodný pro město Vsetín, a tudíž korupci vylučuje (str. 23–25 usnesení). Kompletní text Salichova rozhodnutí zveřejnily servery Novinky.cz[85] a iDNES.cz.[86] V roce 2011 vyšlo najevo, že posudek znalce, podle kterého mělo město dostat za prodej až 6,7 mil. Kč, byl velmi zkreslený, znalec za něj navíc dostal nestandardně vysokou odměnu.[87]
Dne 1. 10. 2009 Nejvyšší soud uvedl, že v trestním stíhání J. Čunka byl porušen zákon v neprospěch J. Čunka.[88] Nejvyšší soud konstatoval, že Okresní státní zastupitelství v Přerově bylo nepříslušné pro dozor nad trestním stíháním a tato chyba byla napravena přikázáním věci Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě.
V červenci 2007 podal novinář Tomáš Němeček na Jiřího Čunka žalobu podle zákona o střetu zájmů.[89] Krajský soud v Ostravě dne 17. ledna 2008 rozhodnul, že Jiří Čunek porušil povinnost veřejného funkcionáře tím, že v oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích, které učinil dne 26. března 2007 v souvislosti s ukončením funkce starosty města Vsetín, neuvedl, že má nesplacený hypoteční úvěr u Komerční banky, a uložil mu pokutu ve výši 20 000 Kč.[90] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. prosince 2008 byl v důsledku změny právní úpravy střetu zájmů rozsudek krajského soudu s účinností ke dni 20. červnu 2008 zrušen a řízení bylo zastaveno.[91] Tomáš Němeček má možnost vznést svá obvinění proti Jiřímu Čunkovi znovu v přestupkovém řízení.
V pondělí 29. října 2007 zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT informaci, podle níž Jiří Čunek v období před deseti lety pobíral sociální dávky, přičemž ve stejné době uložil do několika bank tři a půl milionu korun (při tomto ukládání údajně používal občanský průkaz, jehož ztrátu ohlásil několik měsíců předtím). V souvislosti s touto reportáží bylo následující den podáno trestní oznámení.[92] Předseda vlády Mirek Topolánek vyslovil požadavek, aby Jiří Čunek buď toto obvinění vysvětlil, anebo opustil vládu.[93]
Jiří Čunek odmítl, že by dávky pobíral neoprávněně, v následujících dnech bylo prokázáno, že na ně měl skutečně nárok.[94][95] Přesto oznámil 1. listopadu, že 7. 11. rezignuje na vládní funkce, a to z toho důvodu, že nejvyšší státní zástupkyně znovu otevřela vyšetřování jeho údajné úplatkářské aféry.
Dne 6. listopadu vysvětlil před vedením KDU-ČSL, že 2,5 milionu korun na jeho účtech pocházelo od příbuzných a zbylý milion ušetřili. Obhájil tak své setrvání v čele strany.[96] Státní zástupitelství pak 30. ledna 2008 kauzu odložilo s tím, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu.[97]
Režisér Robert Sedláček se kolem roku 2010 chystal o Jiřím Čunkovi natočit film, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie však projekt nepodpořil a film nevznikl.[98]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
