český básník From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker (29. března 1900, Prostějov[1] – 3. ledna 1924, Prostějov[2]), byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie.
Jiří Karel Wolker | |
---|---|
maturitní fotografie Jiřího Wolkera (1919) | |
Rodné jméno | Jiří Karel Wolker |
Narození | 29. března 1900 Prostějov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. ledna 1924 (ve věku 23 let) Prostějov Československo |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Prostějov |
Povolání | překladatel, básník, novinář, dramatik, spisovatel, prozaik, divadelní kritik a literární kritik |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | poezie |
Významná díla | Host do domu Těžká hodina |
Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand (* 1873) bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou (1879–1954), dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala.[3] Později se stal bankovním úředníkem. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. O tři roky později se pak narodil jeho mladší bratr Karel (1903–1932), který zemřel osm let po Jiřím rovněž na tuberkulózu.
Jiří Wolker vystudoval gymnázium v Prostějově, které bylo později přejmenováno na Gymnázium Jiřího Wolkera. V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice.
Do dvaceti let trávil prázdniny u prarodičů v letním sídle rodiny Skládalových ve vile Bellevue na Svatém Kopečku u Olomouce. Na Svatém Kopečku složil Jiří Wolker nejvíce básní v období mezi květnem a srpnem 1918.[4]
Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923.[2]
V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve.[5] Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ.[2] V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností.
V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel.[6] Je pochován na městském hřbitově v Prostějově.
Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Halas a Václavek) Dosti Wolkera!, reagující na vytváření kultu Wolkerovy osobnosti.[7] K dalším sporům došlo při příležitosti desátého výročí úmrtí Wolkera v roce 1934 a poté ještě roku 1948.
„ | Když zemřel Jiří Wolker, popularita jeho poezie rychle vzrůstala. Nebyli to jen mladí komunisté, kteří z básnických rukou přijali jeho revoluční odkaz, hlásil se k němu kdekdo. Ba dokonce i kruhy politicky protilehlé a nepřátelské. Jeho verše se ozývaly z míst, kde bychom to nejméně očekávali. Této popularitě nahrávala nejen sama Wolkrova poezie, časová svými myšlenkami a blízká šťastnou sdělností, ale i tragický a předčasný konec mladého a tolik slibujícího života. | “ |
— Jaroslav Seifert[8] |
Již v mládí se jeho hlavním zájmem stalo umění. Učil se hrát na housle, pak na klavír. Sám dokonce hudbu komponoval; nejčastěji zhudebňoval své oblíbené básně.[9] Byl nadán i výtvarně. Nejvíce se ovšem věnoval literatuře. Mezi roky 1917 až 1920 se zabýval různými literárními druhy a formami. Psal básně s pravidelným metrem i volným veršem, básně v próze, pohádky, povídky, …[10]
Ve svých začátcích byl ovlivněn sbírkou Splav (1916) Fráni Šrámka. Po příchodu do Prahy se jeho styl postupně měnil. Od května 1920 do června 1921 vznikaly básně do sbírky Host do domu, v nichž je patrný příklon k vnějšímu světu a jeho všednosti. Ta se postupně rozrůstá do širších společenských souvislostí ve sbírce Těžká hodina.
Napsal si i svůj vlastní epitaf. Jeho pozdní dílo je ovlivněno také jeho chorobou a proto v něm často objevují hřbitovy či nemocnice.
„ | Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět |
“ |
— Wolkerův epitaf |
Věnoval se i jiným formám prózy, příkladem může být Pohádka o bledé princezně. Tato díla jsou téměř pravým opakem jeho tvorby proletářské.[12]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.