hannoverský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří V. (Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August; 27. května 1819 – 12. června 1878) byl poslední hannoverský král, jediné dítě a následník krále Arnošta Augusta. Vládu Jiřího V. ukončila prusko-rakouská válka, po níž Prusko anektovalo Hannoversko.
| Jiří V. | |
|---|---|
| král hannoverský vévoda z Cumberlandu a Teviotdale | |
 král Jiří V. | |
| Doba vlády | 1851–1866 |
| Úplné jméno | Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August |
| Narození | 27. května 1819 Berlín |
| Úmrtí | 12. června 1878 (ve věku 59 let) Paříž |
| Předchůdce | Arnošt August I. Hannoverský |
| Nástupce | Arnošt August II. Hannoverský (jako pretendent) |
| Manželka | Marie Sasko-Altenburská |
| Potomci | Ernest Augustus Hannoverský Frederika Hannoverská Marie Hannoverská |
| Rod | Welfové |
| Dynastie | Hannoverská dynastie |
| Otec | Arnošt August I. Hannoverský |
| Matka | Frederika Meklenbursko-Střelická |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princ Jiří z Cumberlandu se narodil 27. května 1819 v Berlíně jako jediný syn prince Arnošta Augusta, vévody z Cumberlandu. Arnošt August byl pátým synem Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Byl pokřtěn 8. července 1819 v hotelu v Berlíně, kde bydleli jeho rodiče, reverendem Henrym Thomasem Austenem (bratr autorky Jane Austenové). Jeho kmotry byli tehdejší princ regent Jiří IV. Britský (zastoupený vévodou z Cumberlandu), král Fridrich Vilém III. Pruský, císař Alexandr I. Ruský, korunní princ pruský, princ Vilém Pruský, princ Fridrich Pruský, princ Jindřich Pruský, princ Vilém Pruský, velkovévoda Jiří Meklenbursko-Střelický, vévoda Karel Meklenburský, císařovna Marie Fjodorovna, nizozemská královna Vilemína Pruská, princezna Augusta Žofie Britská, dědičná princezna hesensko-homburská princezna Alžběta Britská, princezna Marie (vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu), princezna Žofie Britská, princezna Alexandra Pruská, kurfiřtka princezna Augusta Hesensko-Kasselská, vévodkyně z Anhalt-Dessau princezna Bedřiška Vilemína Pruská, princezna Marie Anna Hesensko-Homburská (princezna Viléma Pruská), markraběnka Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (princezna Ferdinanda Pruská), princezna Louisa Pruská a kněžna Radziwill.[1]
Jiří strávil své dětství v Berlíně a ve Velké Británii. Po nemoci v dětství v roce 1828 přestal vidět na jedno oko a na druhé po nehodě v roce 1833. Jeho otec doufal, že by se mladý princ mohl oženit se svou o tři dny starší sestřenicí královnou Viktorií, čímž udrží britský a hannoverský trůn jednotný, ale z plánu sešlo.[2]
Po smrti krále Viléma IV. a nástupu královny Viktorie na britský trůn 123letá personální unie britského a hannoverského trůnu skončila, protože hannoverské polosalické právo bránilo ženě nastoupit na trůn. Vévoda z Cumberlandu nastoupil na hannoverský trůn jako Arnošt August a princ Jiří se stal korunním princem Hannoveru. Jako legitimní potomek Jiřího III. v mužské linii zůstal členem britské královské rodiny a druhým v řadě na britský trůn až do narození prvního dítěte královny Viktorie, Viktorie, královské princezny, v roce 1840. Protože byl zcela slepý, existovaly pochybnosti, zda je korunní princ způsobilý stát se králem Hannoveru, ale jeho otec se rozhodl, že by se tak mělo stát.
Jiří se 18. února 1843 v Hannoveru oženil s princeznou Marií Sasko-Altenburskou, nejstarší dcerou Josefa, vévody Sasko-Altenburského, a jeho manželky, vévodkyně Amálie Württemberské.
Korunní princ se po svém otci 18. listopadu 1851 stal jak králem hannoverským a vévodou brunšvicko-lüneburským, tak vévodou z Cumberlandu a Teviotdale a hrabětem z Armaghu, a převzal jméno Jiří V.
Od svého otce a od svého strýce z matčiny strany, prince Karla Frederika Meklenbursko-Střelického, jednoho z nejvlivnějších mužů na pruském dvoře, se Jiří naučil mít velmi autokratický pohled na královskou autoritu. Během své 15leté vlády vedl časté spory s hannoverským zemským sněmem (parlamentem).
Když se v roce 1866 schylovalo k prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda sice zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.
Jiří V. zemřel ve své rezidenci v Rue de Presbourg v Paříži 12. června 1878. Po smutečním obřadu v luteránském kostele v Rue Chaucat bylo jeho tělo převezeno do Anglie a pohřbeno v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.[3]
Král podporoval průmyslový rozvoj. V roce 1856 byl založen Hornický a hutnický spolek Jiřího a Marie, který byl pojmenován po něm a jeho manželce. Společnost postavila železárnu a ocelárnu, která dala městu jméno Georgsmarienhütte.[4]
| Jméno | Narození | Smrt | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Arnošt August, korunní princ hannoverský | 21. září 1845 | 14. listopadu 1923 | Arnošt August Vilém Adolg Jiří Frederik; narozen v Hannoveru, zemřel v Gmundenu, oženil se s princeznou Thyrou Dánskou; měl potomky |
| Princezna Frederika Hannoverská | 9. ledna 1848 | 16. října 1926 | narozena v Hannoveru, zemřela v Biarritzu; provdala se za Alfonse, barona von Pawel-Rammingen; neměla žádné přeživší potomky |
| Princezna Marie Hannoverská | 3. prosince 1849 | 4. června 1904 | Marie Ernestine Josefína Adolfina Jindřiška Teresa Alžběta Alexandra; narodila se v Hannoveru, zemřela svobodná v Gmundenu |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
