Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu

Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu, (4. července 1742 Postoloprty^[1] – 5. listopadu 1789 Hluboká nad Vltavou^[2]) byl knížetem z rodu Schwarzenbergů, poslední kníže před rozdělením rodu na primogenituru a sekundogenituru, 10. vévoda krumlovský a inciátor stavby Schwarzenberského plavebního kanálu.

Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
10. vévoda krumlovský
Ve funkci: 1782 – 1789
Předchůdce	Josef I. Adam
Nástupce	Josef II.
5. kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci: 1782 – 1789
Předchůdce	Josef I. Adam
Nástupce	Josef II.
Narození	3. července 1742 nebo 4. července 1742 Postoloprty Habsburská monarchie
Úmrtí	5. listopadu 1789 (ve věku 47 let) nebo 6. listopadu 1789 (ve věku 47 let) Hluboká nad Vltavou Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Domaníně
Choť	Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu
Rodiče	Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (1722–1782) a Marie Terezie z Liechtensteinu (1721–1753)
Děti	Josef II. zakladatel primogenitury Karel I. Filip zakladatel sekundogenitury
Příbuzní	Marie Eleonora Schwarzenberg (sourozenec) Leopold Schwarzenberg, Karel II. ze Schwarzenbergu a Bedřich Karel ze Schwarzenbergu (vnoučata)
Sídlo	Český Krumlov
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 803)
Commons	Johann I of Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jan Nepomuk I. se narodil jako prvorozený syn Josefa I. Adama, knížete ze Schwarzenbergu a krumlovského vévody a princezny Marie Terezie, dcery Josefa Johanna Adama z Lichtenštejna roku 1742 v Postoloprtech.

Oproti svému otci a dědovi Adamu Františkovi nikdy nezastával vysoké funkce u císařského dvora a věnoval se výhradně správě hospodářství. Přestože vládl pouhých 7 let, byla jeho krátká vláda pro dominium velmi podstatná. Započal totiž velké množství reforem v oblasti hospodářství. Během jeho panování začala výsadba nových kulturních plodin, například jetele a vojtěšky, a především došlo k významné systematizaci v lesnictví a k cílené výsadbě lesů.

Nejpodstatnějším činem jeho života však bylo zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu pod vedením Josefa Rosenauera, čímž bylo propojeno povodí Vltavy a Dunaje a následně plaveno dříví do celé monarchie. Schwarzenberský plavební kanál tak v následujících dvou stoletích významně ovlivňoval hospodářství nejenom Schwarzenberského dominia, ale i velké části jižních Čech a potažmo i všech regionů, v nichž fungovaly podniky zásobované šumavským dřívím, v Českých a rakouských zemích.

14. července 1768 se oženil s Marii Eleonorou z Öttingen-Wallersteinu, která mu porodila 13 dětí a z toho 4 syny, již se dožili dospělosti. Podle klauzule ze závěti jeho praděda Ferdinanda Viléma Eusebia, bylo po Janově smrti Dominium a rod rozděleno na dvě části mezi prvorozeného syna Josefa II. a Karla I. Filipa. Jeho smrtí se tak schwarzenberský rod rozdělil na dvě větve – na starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou.

Jan Nepomuk I. zemřel na svém zámku na Hluboké. Jeho tělo bylo pohřbeno v Třeboni a jeho srdce podle tradice uloženo v Srdeční hrobce krumlovských vévodů v Českém Krumlově.

Rozdělení rodu na dvě větve počínaje jeho smrtí roku 1789 bylo ukončeno až rokem 1986 v osobě Karla Schwarzenberga.

Rodina

Oženil se 14. července 1768 ve Vídni-Schönbrunnu s Marií Eleonorou z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň), dcerou Filipa Karla hraběte z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (17. 3. 1722 Augsburg – 14. 4. 1766 Wallerstein) a (sňatek 21. 2. 1746 Hohenbaldern) Charlotty Juliany hraběnky Oettingen-Baldern (25. 10. 1728 Baldern – 2. 1. 1791 Markt-Bissingen). Narodilo se jim třináct dětí (8 synů a 5 dcer):

• 1. Josef II. Jan (27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou), zakladatel Schwarzenberské primogenitury, tzv. hlubocko-krumlovské větve, 11. vévoda krumlovský
  • ∞ (25. 5. 1794 zámek Heverlé, Belgie) Paulina Charlotta, princezna z Arenbergu (2. 9. 17774 Brusel (Coudenberg) – 1. 7. 1810 Paříž)
• 2. Jan (1770–1779)
• 3. Karel I. Filip (15. 4. 1771 Vídeň – 15. 10. 1820 Lipsko), zakladatel schwarzenberské sekundogenitury, tzv. orlické větve
  • ∞ (1799) Marie Anna hraběnka z Hohenfeldu
• 4. Antonín (1772–1775)
• 5. František (1773–1789)
• 6. Arnošt (1773–1821)
• 7. Bedřich (28. 3. 1774 Vídeň – 18. 11. 1795 padl u Weinheimu), rytíř Maltézského řádu
• 8. Marie Karolína (7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha)
  • ∞ (2. 8. 1792 Vídeň) Josef František Maxmilián kníže z Lobkowicz (3. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň)^[3]
• 9. Eleonora Karolina (1777–1782)
• 10. Marie Alžběta (1778–1791)
• 11. Marie Terezie (14. 10. 1780 Vídeň – 9. 11. 1870 Kroměříž)
  • ∞ (1801) Bedřich Egon lantkrabě Fürstenberg (26. 1. 1774 Vídeň – 4. 2. 1856 Vídeň)
• 12. Jan (1782–1783)
• 13. Eleonora Žofie (1783–1846)

Odkazy

Reference

1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Postoloprty
2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Hluboká nad Vltavou
3. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 142 a 144.

Související články

• Schwarzenbergové
• Schwarzenberský plavební kanál
• Krumlovské vévodství

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons
• Kníže Jan I. Antonín Nepomuk ze Schwarzenberka
• Jan Nepomuk ze Schwarzenberku Archivováno 5. 11. 2014 na Wayback Machine.
• rodokmen (ve francouzštině)

Předchůdce: Josef I. Adam

10. vévoda krumlovský 1782–1789

Nástupce: Josef II.

Předchůdce: Josef I. Adam

5. kníže ze Schwarzenbergu 1789–1833

Nástupce: Josef II. (Karel I. orlická větev)

Předchůdce: Josef I. Adam

klekavský lankrabě 1789–1833

Nástupce: Josef II.

Portály: Česko | Lidé | Politika | Rakousko