Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (německy Johann Georg Christian Fürst von Lobkowitz; 10. srpna 1686 Praha – 4. října 1753 Prešpurk[2][3][4] nebo 4. října 1755 Vídeň[5][6]) byl rakouský vojevůdce a český šlechtic z rodu Lobkowiczů (Lobkoviců). Jako voják se od mládí zúčastnil dynastických válek první poloviny 18. století, zastával velitelské posty v různých zemích habsburské monarchie, nakonec dosáhl hodnosti polního maršála[7] a stal se rytířem Řádu zlatého rouna.[8] Jako mladší syn knížete původně užíval titul prince, nakonec získal knížecí titul a stal se zakladatelem mělnické větve Lobkoviců (panství Mělník přešlo do majetku rodu až v následující generaci).[9]
| Jan Jiří Kristián kníže z Lobkowicz | |
|---|---|
| Kníže z Lobkowicz a 1. hlava (mělnicko-hořínské) sekundogenitury | |
| Ve funkci: ? – 4. října 1753 | |
| Předchůdce | mladší knížecí větev založena |
| Nástupce | Josef Maria Karel z Lobkowicz |
| Vrchní velitel v Českém království | |
| Ve funkci: 1746 – 1751 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Heřman Karel Ogilvy |
| Nástupce | Maximilian Ulysses Browne |
| Generální guvernér v Lombardii | |
| Ve funkci: 1743 – 1745 | |
| Předchůdce | Otto Abensberg-Traun |
| Nástupce | Filip Parmský |
| Vrchní velitel v Sedmihradsku | |
| Ve funkci: 1737 – 1741 | |
| Předchůdce | Franz Paul Wallis |
| Nástupce | Děpolt Martin Černín z Chudenic |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie |
| Hodnost | polní maršál (1741), generál jezdectva (1735), polní podmaršál (1733), generálmajor (1723) |
| Rodné jméno | Johann Georg Christian von Lobkowitz |
| Narození | 10. srpna 1686 Praha Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 4. října 1755 (ve věku 69 let) Prešpurk (Bratislava) Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Kostel sv. Štěpána v Bratislavě |
| Choť | (1718) Marie Karolína z Waldsteinu (1702–1780) |
| Rodiče | Ferdinand August z Lobkowicz (1655–1715) a Marie Anna Bádenská (1655–1701) |
| Děti | August Antonín Josef z Lobkowicz Ferdinand Marie de Lobkowicz Josef Maria Karel z Lobkovic Marie Eleonora z Lobkovic |
| Příbuzní | Eleonora Amálie z Lobkowicz a Josef Antonín August z Lobkovic[1] (sourozenci) Marie Eleonora z Lobkovic, Antonín Isidor z Lobkowicz a Marie Terezie Gabriela z Lobkovic (vnoučata) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | aristokrat a voják |
| Ocenění | 1739 rakouský Řád zlatého rouna (č. 687) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Kristián se narodil v Praze jako pátý syn knížete Ferdinanda Augusta z Lobkovic (1655–1715) a jeho druhé manželky, bádenské markraběnky Marie Anny (1655–1701).[9] Absolvoval kavalírskou cestu, během níž užíval jméno hrabě ze Sternsteinu (podle bavorského panství, které rodině patřilo), doložený je jeho pobyt v Římě v roce 1700, kde se setkal se svými staršími bratry.[10] Od mládí pak sloužil v armádě, nejprve se pod velením svého bratrance Ludvíka Bádenského zúčastnil války o španělské dědictví, kdy bojoval v Německu a Nizozemí. Později se pod velením Evžena Savojského zúčastnil tažení proti Turkům a po bitvě u Bělehradu, v níž padl jeho starší bratr Josef Antonín, dosáhl hodnosti plukovníka (1717).[11] Po skončení tureckých válek se v Praze oženil a další léta pak trávil střídavě v Čechách a v Itálii, v roce 1723 obdržel hodnost generálmajora a od roku 1729 byl vrchním velitelem v Neapoli. V hodnosti polního podmaršála (1733) vynikl na Sicílii v bojích proti Španělsku. Jako generál jezdectva byl pak velitelem v Lombardii a v letech 1737–1741 v Sedmihradsku, kde opět bojoval s Turky. Mezitím v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.[12]
Na počátku války o rakouské dědictví byl povýšen do hodnosti polního maršála a byl povolán do Čech, kde měl za úkol vypudit francouzsko-bavorské vojsko. Obléhal Prahu a na přelomu let 1742–1743 se mu podařilo ukončit francouzskou okupaci Českého království, mimo jiné tím umožnil korunovaci Marie Terezie za českou královnu v roce 1743.[13] Poté byl znovu povolán do Itálie a v letech 1743–1745 byl generálním guvernérem v Lombardii.[14] Nakonec se vrátil do Čech a svou kariéru završil jako vrchní velitel v Praze (1746–1751).
Zemřel v Prešpurku (Bratislava) 4. října 1753. Pohřben byl 16. října 1653 v kryptě tamějšího kapucínského kostela sv. Štěpána. Popis pohřebního průvodu vyšel tiskem.[3]
Christoph Willibald Gluck mu jako svému mecenáši věnoval opery La Sofonisba (1744), Ippolito (1745) a Pasticcio (1743). Skladatel také Lobkovice doprovázel v roce 1745 na jeho cestě do Londýna. V Itálii dostal darem černého otroka Angela Solimana, který ho jako jeho dvořan doprovázel do konce života, když před tím zachránil Lobkovicovi v bitvě život.
Jiří Kristián byl po vymření bílinské větve rodu předurčen jako dědic severočeských panství Jezeří a Nové Sedlo. Po tragickém úmrtí Oldřicha Felixe z Lobkovic (1650–1722), posledního člena bílinské větve, skutečně tento majetek převzal, ale vzápětí uzavřel dohodu se svým starším bratrem, knížetem Filipem Hyacintem, a panství mu předal. Pro Jana Jiřího Kristiána a jeho potomstvo bylo zřízeno peněžní svěřenství.[15] Ve svém vídeňském paláci soustředil sbírku zbraní získaných darem, ale také formou válečné kořisti.[16]
V roce 1718 se v Praze oženil s hraběnkou Marií Karolínou z Valdštejna (1702–1780), dcerou významného diplomata Karla Arnošta z Valdštejna (1661–1713).[17] Měli spolu deset dětí, z nichž tři synové zemřeli v dětství. Další synové Karel Adam (1719–1760), Filip Josef (1732–1760) a Leopold (1734–1759) sloužili v armádě a zemřeli za sedmileté války. Pokračovatelem rodu byl kníže Josef Maria z Lobkovic (1724–1802), který dosáhl hodnosti polního maršála, byl vyslancem v Rusku, ale zemřel bez mužského potomstva. Faktickým zakladatelem mělnické větve byl jeho mladší bratr kníže August Antonín z Lobkovic (1729–1803), vyslanec ve Španělsku a nejvyšší maršálek Českého království, který sňatkem s Marií Josefou Černínovou získal panství Mělník se sídelním zámkem v Hoříně.
Děti
- 1. Karel Adam (8. 4. 1719 – 20. 8. 1760), zemřel na následky vážného zranění hlavy, které utrpěl v bitvě u Lovosic dne 1. října 1756, svobodný a bezdětný[18]
- 2. Marie Eleonora (17. 10. 1721 Milán – 9. 5. 1756)
- ⚭ (1740) Charles d'Ursel (26. 6. 1717 – 11. 1. 1775 Brusel), 2. vévoda d'Ursel, polní maršál
- 3. Kristián Josef (1722–1724)
- 4. Josef Maria (8. 1. 1724 Praha – 5. 3. 1802 Vídeň), polní maršál, c. k. komoří, tajný rada a rakouský velvyslanec v Rusku (1764–1777)
- (1752) hraběnka Marie Josefa z Harrachu (20. 11. 1727 Vídeň – 15. 2. 1788 Roudnice nad Labem)
- 5. Ludvík (14. 1. 1725 – 1. 2. 1725)
- 6. Ferdinand Maria (18. 12. 1726 – 29. 1. 1795), vikář v Salcburku, kanovník v Lutychu a Augsburgu, později biskup v Namuru a Gentu
- 7. August Antonín (21. 9. 1729 Praha – 28. 1. 1803 Praha), c. k. komoří, tajný rada, rakouský vyslanec ve Španělsku (1772–1776) a nejvyšší maršálek Českého království (1791–1803)
- ⚭ (1753) Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (21. 4. 1738 – 20. 6. 1790 Praha)
- 8. Filip Josef (4. 11. 1732 – 15. 8. 1760), padl v bitvě u Lehnice, svobodný a bezdětný
- 9. Leopold (17. 4. 1734 – 23. 12. 1759 Drážďany), svobodný a bezdětný
- 10. Antonín (11. 8. 1738 – 21. 11. 1745)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
