Iwonicz-Zdrój
sídlo v Podkarpatském vojvodství v Polsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Iwonicz-Zdrój je lázeňské město s památkově chráněnou dřevěnou zástavbou v Polsku, centrum obce Iwonicz-Zdrój v okrese Krosno v Podkarpatském vojvodství. Leží v Nízkých Beskydech v údolí potoka Iwoniczanka 15 km od okresního města Krosno. K 31. 12. 2019 zde žilo 1789 obyvatel.[2]
| Iwonicz-Zdrój | |
|---|---|
 Historické centrum lázní | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°35′ s. š., 21°48′ v. d. |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Podkarpatské |
| Okres | Krosno |
| Gmina | Iwonicz-Zdrój |
  Iwonicz-Zdrój | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,8 km² |
| Počet obyvatel | 1 619 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 278,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Witold Kocaj |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 13 |
| PSČ | 38-440 |
| Označení vozidel | RKR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle katolické encyklopedie se název Iwonicze váže ke kultu sv. Iva Bretaňského. Etymologicky pochází název města od jména Ivo (Iwo, Iwon) a nesouvisí se svatým Ivem.[3] V 19. století bylo k názvu přidáno slovo "Zdrój" (Lázně) a v německojazyčném prostředí z haličského období byl Iwonicz-Zdrój známý jako Iwonitz-Bad nebo Iwonicz-Bad.
Město leží v údolí obklopeném bukovo-jedlovým lesem, kterým protéká potok Iwoniczanka (také Iwonka nebo Iwoniczský potok). Na severu a severovýchodě sousedí s vesnicemi Iwonicz a Klimkówka, na jihozápadě s vesnicí Lubatowa a na západě a severozápadě s vesnicemi Lubatówka a Rogi. Na jih od města leží po válce vysídlená lemkovská vesnice Wólka. Ve vzdálenosti 12 km leží lázně Rymanów-Zdrój. Město je obklopené vrcholy Piekliska (447 m n. m.), Borowinowa (506 m n. m.), Glorieta (550 m n. m.), Wólecka (611 m n. m.), Ispak (483 m n. m.), Winiarska (528 m n. m.), Przedziwna (553 m n. m.) a Żabia (550 m n. m.).
Okolí lázní Iwonicz-Zdrój bylo osídleno už v pravěku, o čemž svědčí nálezy předmětů z období neolitu. Na kopcích na západ od potoka byly nalezeny stopy po osadě z období lužické kultury a v okolí předměty z Římské říše. V roce 1989 byla na místě cholerového hřbitova odkryta obranná osada z 2.–4. století a v části města Przybyłówka se nacházela raně středověká osada z 13. století. Archeologické nálezy ale nesvědčí o trvalém osídlení území města.[4]
Samotné lázně patří k nejstarším v celém Polsku. Zmínka o místních minerálních pramenech pochází už z roku 1411 a v roce 1464 zde byl postaven dřevěný farní kostel. Lázně jsou poprvé zmiňované v knize Cieplice z roku 1578, kterou napsal dvorní lékař polského krále Štěpána Báthoryho Wojciech Oczko a v roce 1721 jezuita Gabriel Rzączyński popsal místní zdroje ropy. V letech 1769–1772 bojovaly v okolí jednotky Barské konfederace, které podporovali vlastníci lázní z rodiny Ossolińských. Na konci 18. století byl Iwonicz prodaný rodině Załuských, která v roce 1837 založila současné lázně. Załuským patřil Iwonicz až do roku 1945.
V roce 1944 v rámci operace Bouře osvobodila Iwonicz-Zdrój místní jednotka Zemské armády ještě před příchodem Rudé armády a od července do září 1944 v okolí existovala takzvaná Iwoniczská republika (Rzeczpospolita Iwonicka).
K 1. lednu 1956 byl Iwonicz administrativně rozdělen na vesnici Iwonicz a lázně Iwonicz-Zdrój, které získaly v roce 1973 status města.
Historicky ležel Iwonicz-Zdrój na území Ruského vojvodství Polska, rakouské Haliče a v letech 1975–1998 byla administrativně součástí Krosenského vojvodství.
V lázních Iwonicz-Zdrój se zaměřují na léčení nemocí pohybového aparátu, nervové soustavy, trávicího ústrojí, horních cest dýchacích, osteoporózy a revmatologii.[5] Místní termální minerální vody jsou chlorido-uhličito-sodíkaté a jodidové s obsahem volného CO2.[6] Od roku 2019 je v lázních umístěný komplex 4 gradoven, které jsou největší v Podkarpatském vojvodství.[7]
Součástí města je památkově chráněné centrum s charakteristickou dřevěnou zástavbou, která pochází z 2. poloviny 19. století a 1. čtvrtiny 20. století. K nejvýznamnějším objektům patří:
- Dřevěný kostel sv. Iva a Panny Marie Uzdravení nemocných s neogotickými prvky postavený v roce 1896 z iniciativy rodiny Załuských. V roce 1995 byl posvěcen nový větší kostel, který stojí vedle starého.[8]
- starý palác z roku 1840, nyní sídlo představenstva společnosti Uzdrowisko Iwonicz
- lázeňský dům s kinem z let 1856–1956
- penzion Bazar z roku 1870, nyní bytový dům
- kolonáda z let 1860–1930
- sanatorium Bílý Orel z let 1890–1953
- sanatorium Pod Jedlou z roku 1870
- Pramen Bełkotka, jehož název je odvozený od charakteristického bublání způsobeného uvolňováním zemního plynu a pomník básníka Wincenty Pola.
Ve městě jsou pomníky připomínající majitele lázní hraběte Karola Załuského, básníká Wincenty Pola, básníka Władysława Belzy, lékaře Wojciecha Oczka, farmaceuty Teodora Torosiewicze, lékaře, rektora Jagellonské univerzity a primátora Krakova Józefa Dietla, papeže Jana Pavla II., nejstarší lázeňskou kapli, Iwoniczskou republiku a Poláky povražděné na východě.
V jednom z památkově chráněných objektů v centru lázní provozuje obec kino Wczasowicz[9].
Ve městě působí lyžařský klub Górnik, který se věnuje běhu na lyžích a biatlonu. Klubu patří také nepoužívaný komplex skokanských můstků K60, K40 a K20. V blízkosti skokanských můstků se nachází multifunkční sportovní hřiště a bazén, který byl obnovený v roce 2019[10]. V budovách sanatorií se nachází několik krytých bazénů[11]. Na hoře Winiarska se nachází lyžařský vlek se sjezdovkou o délce 400 m[12].
Přes Iwonicz-Zdrój vede červená značená cyklotrasa "mezi lázněmi" o délce 24 km[13] a přeshraniční polsko-slovenská cyklotrasa Beskydská muzea o celkové délce 321 km[14].
Iwonicz-Zdrój je obklopený lesy, které jsou vhodné pro turistiku. Přes lázně vede několik značených turistických tras[15]:
- Hlavní beskydská magistrála mimo jiné na horu Cergowa
- do lázní Rymanów-Zdrój
- na vrchol Żabia góra (550 m n. m.) v Lubatowé
- k dřevěnému kostelu ve vesnici Bałucianka
- k pomníku v Grabińském lese a dřevěnému kostelu ve vesnici Iwonicz
- k dřevěnému kostelíku ve vesnici Klimkówka
- přes pramen Bełkotka na horu Przedziwna (553 m n. m.)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
