chemická sloučenina From Wikipedia, the free encyclopedia
Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou – tento exotermický proces se nazývá hašení vápna:
| Hydroxid vápenatý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Hydroxid vápenatý |
| Triviální název | Hašené vápno Vápenné mléko |
| Anglický název | Calcium hydroxide |
| Německý název | Calciumhydroxid |
| Sumární vzorec | Ca(OH)2 |
| Vzhled | bílý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1305-62-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 215-137-3 |
| PubChem | 14777 |
| ChEBI | 31341 |
| Číslo RTECS | EW2800000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 74,093 g/mol |
| Teplota dehydratace | 512 °C (vznik CaO) |
| Hustota | 2,240 g/cm3 (20 °C) |
| Index lomu | nDa= 1,574 (20 °C) nDc= 1,545 (20 °C) |
| Disociační konstanta pKb | 2,37 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,170 g/100 g (0 °C) 0,160 g/100 g (20 °C) 0,12 g/100 g (50 °C) 0,11 g/100 g (60 °C) 0,090 g/100 g (80 °C) 0,070 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | glycerol kyseliny (reaguje) |
| Součin rozpustnosti | 6,4×10−6 (20 °C) 3,72×10−6 (25 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,62×10−6 cm3 g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | šesterečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 385,5 pm c= 489,5 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −968,6 kJ/mol |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −173 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 76,1 J K−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −896,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,140 5 J K−1 g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R22, R34 |
| S-věty | (S2), S24 |
| NFPA 704 |  0
3
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC2) s vodou za vzniku hořlavého ethynu (C2H2):[2]
V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.
Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.[3]
Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.
Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí, která vysvětluje i tvrdnutí vápenné malty:
Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:
Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:[6]
Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
