Hrádečná
část obce Blatno v okrese Chomutov From Wikipedia, the free encyclopedia
Hrádečná (německy Sperbersdorf[3]) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí pět kilometrů severně od Chomutova a dva kilometry jihovýchodně od Blatna v nadmořské výšce okolo 525 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století. Patřila nejprve k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka, pěstování zemědělských plodin a prodej dřeva. Od roku 1956 je částí obce Blatno. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.
| Hrádečná | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Blatno |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′57″ s. š., 13°23′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 64 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hrádečná (4,04 km²) |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| PSČ | 430 01 |
| Počet domů | 11 (2011)[2] |
  Hrádečná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 5371 |
| Kód k. ú. | 605379 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název vesnice vznikl z osobního jména Sperber, podle kterého byl pojmenován první statek (Sperbershof) a po vzniku dalších usedlostí se jméno přeneslo na celou osadu. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sperberszdorff (1477), w Ssperdrstorff (1552), na vsi Ssperbersdorffu (1561) nebo Sperbersdorf (1847).[4] Německý název Sperbersdorf se používal až do roku 1952, kdy se při určování českého názvu vyšlo z německého slova Sperre (závora, uzávěr). Hrádečná tedy znamená vesnice, která uzavírá cestu.[5]
Ojedinělé využívání krajiny v okolí Hrádečné během pravěku dokládá depot zbraní z doby římské. Byl nalezen v roce 2003 jihovýchodně od vesnice poblíž hranice katastrálního území Březenec. Uložen zde byl nejspíše na rozhraní starší a mladší doby římské. Obsahoval železné hroty kopí nebo oštěpů, meč a komponenty štítů. Vzhledem k jeho uložení na místě vzdáleném od soudobých sídlišť a pohřebišť se předpokládá určitá symbolickou funkci depotu.[6]
První písemná zmínka o Hrádečné pochází z roku 1477,[7] ale Binterová odkazuje na listiny řádu německých rytířů z chomutovské komendy, podle kterých se Hrádečná dostala do řádového majetku v období 1382–1386.[5] Po roce 1411, kdy řád chomutovské panství ztratil, střídala vesnice majitele bez podrobnějších zpráv. Posledním majitelem panství byl Jiří Popel z Lobkovic, kterému byl majetek zabaven a rozprodán. Hrádečnou koupil roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ji k červenohrádeckému panství, jehož součásti zůstala až do roku 1850.[5]
Třicetiletá válka se vesnice nejspíš nedotkla. Podle Berní ruly z roku 1654 byly zdejší domy v dobrém stavu a hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka a prodej dřeva v Chomutově.[8]
Hrádečná byla zemědělskou vsí. Na konci devatenáctého století necelou polovinu katastru tvořila orná půda, asi třetinu pokrýval les a zbytek se dělil mezi louky, pastviny a neobhospodařovanou půdu. Pracovali zde dva ševci a zbytek obyvatel se živil zemědělstvím. Typickými plodinami byly brambory, zelí, jablka a samozřejmě obiloviny (žito, oves a ječmen). Ve stejném období se zde choval hovězí dobytek, kozy a prasata.[9]
Katastrální území Hrádečná měří 4,04 km²[10] a tvoří ho mírně zvlněná plošina na východě přibližně ohraničená tokem Březeneckého potoka. Na západě prudce spadá do Bezručova údolí, kde hranici tvoří přibližně tok Chomutovky. Výškový rozdíl mezi horní hranou a dnem údolí zde činí asi 150 m. Nejvyšším bodem katastrálního území je kóta s nadmořskou výškou 579 m n. m. jihozápadně od vesnice. Samotnou vesnicí protéká drobná bezejmenná vodoteč, která je pravostranným přítokem Březeneckého potoka.
Geologické podloží je tvořeno prekambrickými horninami (dvojslídné a biotitické ruly a svory) s proniky třetihorní sopečných hornin. Z geomorfologického hlediska patří okolí Hrádečné do Krušnohorské subprovincie, konkrétně Krušných hor a jejich podcelku Loučenská hornatina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Bolebořská vrchovina. Jde o úzký pruh kerné vrchoviny s nižším vyzdvižením, rozčleněný zářezy svahových toků a s denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech.[11] Z půd převládá kambizem kyselá a pouze podél Březeneckého potoka a jednoho jeho bezejmenného pravostranného přítoku se vyskytuje glej modální.[12]
Část katastrálního území západně od silnice Chomutov–Blatno se nachází na území přírodního parku Bezručovo údolí. Strmý údolní svah je zároveň chráněn jako přírodní památka Bezručovo údolí.[13]
Při sčítání lidu v roce 1921 byli všichni obyvatelé Hrádečné německé národnosti a s výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[14] Podobně tomu bylo i v roce 1930, kdy zde kromě Němců žil jediný Čech a všichni obyvatelé byli katolíky.[15]
Počet obyvatel se od devatenáctého století až do druhé světové války pohyboval kolem sto padesáti. Po odsunu sudetských Němců se snížil na třetinu a dále klesal, až se vesnice téměř vylidnila. Teprve po roce 1990 se začal počet obyvatel zvedat a v roce 2011 dosáhl téměř poválečné úrovně.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 153 | 173 | 160 | 160 | 157 | 144 | 148 | 55 | 25 | 10 | 5 | 5 | 18 | 44 | 64 |
| Domy | 28 | 29 | 29 | 29 | 30 | 30 | 31 | 27 | — | 5 | 3 | 2 | 10 | 11 | 19 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Blatno. | |||||||||||||||
Po zrušení poddanství se Hrádečná stala samostatnou obcí, ale roku 1869 byla součástí obce Blatno. V období 1880 až 1930 byla znovu samostatnou obcí a jako samostatná obce se uvádí i v roce 1950.[18] Od roku 1956 je opět jednou z blatenských místních částí.[19]
Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Hrádečné žilo 88 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[20]
Hrádečná je dnes přístupná místní komunikací, které odbočuje ze silnice III/2521 (Chomutov–Blatno) a ve vesnici končí. Autobusová zastávka se nachází v místě odbočky ze silnice. Historická komunikace, která vede z východu od silnice III/2524 (Březenec–Blatno), má dnes podobu nepříliš kvalitní polní cesty. Hrádečnou neprochází žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.
- Kaple Početí Panny Marie z 19. století opravená v roce 1995 a znovu v roce 2012, kdy byla navíc vybavena novým triptychem.[21][22]
- Ve vesnici se dochovalo několik selských hrázděných domů typických pro oblast Krušných hor.[23]
- Muzeum Československého opevnění z let 1936–1938 Na Kočičáku se nachází v jižní části katastru. Tvoří ho několik zrekonstruovaných řopíků a ukázky protitankových překážek.
- Bergrutsch – terénní zbytky zaniklého opevnění na ostrožně, která vybíhá do Bezručova údolí.[24]
- Sloup v mezi asi 1 km jihovýchodně od vesnice
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
