Narozen 18. 1. 1877 v Komárově u Hořovic, zemřel v srpnu 1941 v Paříži. Malíř, ilustrátor. From Wikipedia, the free encyclopedia
Heřman Němeček křtěný Heřman Viktor Rudolf (18. ledna 1877 Komárov u Hořovic[1] – srpen 1941 Paříž) byl český akademický malíř, ilustrátor, kreslíř a legionář.
Heřman Němeček | |
---|---|
Jiná jména | Herman Nemecek |
Narození | 18. ledna 1877 Komárov u Hořovic, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | srpen 1941 (ve věku 64 let) Paříž, Francie |
Místo pohřbení | hřbitov d'Ivry, Paříž, Francie |
Národnost | česká |
Vzdělání | akademický malíř |
Alma mater | UMPRUM v Praze, Akademie výtvarného umění v Praze a Mnichově |
Povolání | umělec, malíř, ilustrátor, voják |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se otci Viktoru Niemeczkovi, skladníku v Komárově a matce Marii Magdaléně rozené Schneider.[1] Pohřben byl 14. srpna 1941 na hřbitově Ivry[2] ve volném zákopu číslo 42 u obce Ivry-sur-Seine departmentu Val-de-Marne. Přesné datum úmrtí není známé.
Heřman Němeček studoval v letech 1897–1900 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora K. V. Maška, v letech 1900–1901 ve speciální škole profesora Vojtěcha Hynaise na pražské Akademii výtvarných umění,[3] kde se specializoval na malbu a kresbu. Sedm let se v malířských technikách zdokonaloval na prestižní Akademii výtvarných umění v Mnichově[4] u profesorů Ludwiga von Lofftze[5] a Karla von Marra.[6]
Po studiích odešel do Paříže, kde ilustroval knihy pro Pierra Lafitta. Po 1. světové válce se po vzoru mnoha jiných malířů té doby usídlil v Paříži, kde byl v kontaktu s Františkem Kupkou a Alfonsem Muchou, po kterém převzal ilustrátorskou činnost v nakladatelství F. Champenoix.[7] Ilustroval pro toto nakladatelství romány významných francouzských spisovatelů. Pak pracoval jako ředitel publikačního ateliéru v tiskárně L. Vergera.
Do československých legií ve Francii[8] Heřman Němeček vstoupil v březnu 1918.[9] Francouzské legie byly vytvořeny po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, když vznikl samostatný československý stát. Tyto jednotky bojovaly po boku francouzské armády na frontě v západní Evropě a hrály klíčovou roli v boji proti německé ofenzívě na jaře roku 1918. Heřman Němeček byl zařazen k 23. československému střeleckému pluku.[9] V hodnosti majora byl v listopadu téhož roku služebně zařazen k Československé národní radě v Paříži.[10] Byl vyznamenán Československou revoluční medailí a medailí Vítězství, francouzskou medailí Commémorative de la Grande Guerre 1914–1918. Demobilizován z československé armády byl v říjnu roku 1919.[9] Téhož roku odjel Němeček s uměleckou výpravou Otakara Nejedlého na bojiště 1. světové války do Francie. Úkolem této výpravy bylo výtvarné ztvárnění míst, kde francouzské legie bojovaly.[10] Zde maloval obrazy z bojiště na základě vlastních prožitků z války.[11]
Na přelomu století, tedy na konci 19. a začátku 20. století, být malířem bylo velmi prestižní a respektovanou profesí. Malíři byli v této době obdivováni pro své umělecké dovednosti a schopnosti zachytit svět kolem sebe. Výtvarné dílo Heřmana Němečka však zůstalo v Československu téměř zapomenuto, i když ho lze zařadit mezi významné malíře své doby. V jeho obrazech lze vystopovat i vliv impresionismu. Činný byl také jako ilustrátor. Byl znám a oceňován spíše ve Francii nebo v Německu než doma v Československu.
Expresivní akvarelová malba je technika malování akvarelů, která se zaměřuje na výraznou a emotivní prezentaci tématu. Tato technika využívá vodnaté barvy a papíru k vytvoření barevných kaskád, které mají výraznou a dynamickou kvalitu. Právě touto technikou byla vytvořena i malba Chestres 1918,[10] která vznikla na základě autorových osobních prožitků z válečných zákopů ve Francii.
Stejná technika byla použita i na malbě Pozorovatel,[12] kde umělec zobrazil československého legionáře ve francouzské uniformě v zákopu pravděpodobně u Vouziers v říjnu 1918. Výše uvedená díla jsou součástí sbírek Vojenského historického ústavu v Praze.[13]
Olejomalba Baterie mrtvých u Terronu[7] ukazuje mrtvé legionáře.
Obrazy Heřmana Němečka reprodukovaly časopisy Zlatá Praha,[14][15][16][17][18] Humoristické listy,[19][20] jako akademický malíř ilustroval knihu A. B. Šťastného „Vychovatelka“, která vyšla v roce 1903,[21][22] kreslil pro francouzské týdeníky La Vie Parisienne, Le Sourire a německé Meggendorfer Blätter, Lustige Blätter, Leipziger illustrierte Zeitung[23] nebo list Lustige Woche. Nějakou dobu působil v Domažlicích.[24] V Československu však dlouho nezůstal, vrátil se podobně jako František Kupka brzy zpět do Francie, kde byl hlavně činný jako ilustrátor. Ilustroval romány od Émila Zoly (např. Lístek lásky, [25] viz také přehled ilustrovaných knih[26]), F. M. Dostojevského, G. Sandové, M. Leblanca aj. Autor podobizen, ilustrací, maloval i plakáty, včetně rozměrného (3 × 4 m) La Sponite. Byl autorem několika obrazových kalendářů.[27]
Díla Heřmana Němečka byla vystavována na výstavách v Česku i v zahraničí a získala ocenění jak odborné, tak laické veřejnosti. Jeho malby byly oblíbené pro svou realistickou podobu a jeho schopnost zachytit každodenní život.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.