lichtenštejnská kněžna českého původu From Wikipedia, the free encyclopedia
Hraběnka Georgina von Wilczek, zvaná Gina (* 24. října 1921, Štýrský Hradec – 18. října 1989, Grabs) byla kněžnou z Lichtenštejna a matkou současného panujícího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.
Georgina Norberta Wilczeková | |
---|---|
Georgina von Wilczek | |
Narození | 24. října 1921 Štýrský Hradec Rakousko |
Úmrtí | 18. října 1989 (ve věku 67 let) Grabs Švýcarsko |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Florina |
Povolání | královská choť, aristokratka, tlumočnice, dobrovolnice a charitativní pracovnice |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | František Josef II. z Lichtenštejna (1943–1989)[1] |
Děti | Hans Adam II.[2] Nikolaus z Lichtenštejna Nora z Mariña Václav z Lichtenštejna[2] Filip z Lichtenštejna[2] |
Rodiče | Ferdinand Maria Wilczek[2] a Norbertina Kinská |
Rod | Wilczkové a Lichtenštejnové |
Příbuzní | Alois z Lichtenštejna[2], Maxmilián z Lichtenštejna[2], Konstantin z Lichtenštejna[2] a Taťána z Lichtenštejna[2] (vnoučata) |
Funkce | Consort of Liechtenstein (1943–1989) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodila se ve Štýrském Hradci jako Georgina "Gina" Norberta Johana Františka Antonie Marie Rafaela von Wilczek. Jejími rodiči byli Ferdinand Maria hrabě Wilczek a jeho žena Norbertina "Nora" Kinská z Vchynic a Tetova. Její dědeček Johann Nepomuk hrabě Wilczek byl slavný polární badatel (objevitel Země Františka Josefa) a mecenáš umění.
Navštěvovala vídeňskou školu Sacré-Cœur a Penzion anglických panen v Římě, poté studovala lingvistiku a překladatelství (angličtina, francouzština a italština) na Vídeňské univerzitě.
V době druhé světové války se jako kněžna velmi zasazovala za pomoc válečným zajatcům, uprchlým vězňům a nuceně nasazeným a osobně dohlížela na péči o děti. 30. dubna 1945 založila Lichtenštejnský červený kříž a v letech 1945–1984 byla jeho předsedkyní, poté předsednictví předala své snaše. Po celý život se věnovala péči o rodiny, o staré, nemocné, či postižené osoby a zejména o matky s dětmi. Založila mj. ústav pro speciální vzdělávání. V roce 1987 obdržela od Mezinárodního červeného kříže medaili Henriho Dunanta.
V oblasti politiky se kněžna Gina zasadilo o zavedení volebního práva pro ženy v zemi.[3]
Kněžna Georgina i její manžel František Josef II. byli členy rytířského řádu Božího hrobu.
V roce 1942 se zasnoubila s knížetem Františkem Josefem II. 5. března byla slavnostně přijata v Schaanu a o dva dny později, 7. března 1943 se za knížete vdala ve vaduzské katedrále sv. Florina. Sňatku požehnal churský biskup Christian Caminada. Jednalo se o historický první sňatek lichtenštejnského panovníka na území dnešního knížectví a událost se stala manifestací vůle lichtenštejnského lidu po samostatnosti a věrnosti monarchii.
Z jejich manželství se narodilo 5 dětí:
Kněžna Georgina zemřela po dlouhém onemocnění rakovinou 18. října 1989 v nemocnici ve švýcarském Grabsu. Její manžel zemřel tamtéž o pouhých 26 dní později. Oba byli pochováni v rodinné hrobce ve vaduzské katedrále sv. Florina.
V roce 1988 byla po kněžně Georgině pojmenována turistická trasa Fürstin-Gina-Weg (Sareis-Augstenberg-Pfälzerhütte).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.