Hrabě Johann Nepomuk Wilczek (7. prosince 1837, Vídeň – 27. ledna 1922 tamtéž) byl šlechtic ze slezského hraběcího rodu Wilczků, rakouský polární průzkumník a mecenáš umění. Byl hlavním sponzorem rakousko‑uherské expedice k severnímu pólu uskutečněné v letech 1872–1874.
Jan Nepomuk Wilczek | |
---|---|
Narození | 7. prosince 1837 Vídeň |
Úmrtí | 27. ledna 1922 (ve věku 84 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Kreuzenstein |
Povolání | objevitel, sběratel umění, politik a mecenáš |
Ocenění | komandér Císařského řádu Leopoldova |
Choť | Emma Marie Emo-Capodilista |
Děti | Marie Lucie Wilczeková Jan Nepomuk Maria Wilczek Marie Wilczeková |
Rodiče | Stanislav Josef Wilczek a Gabrielle, Freiin von Reischach |
Rod | Wilczkové |
Příbuzní | Peter Pálffy (vnuk) |
Funkce | člen Panské sněmovny (1861–1918) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se ve Vídni jako potomek dobře situovaného šlechtického rodu Wilczků. V mládí často cestoval, studoval archeologii, dějiny umění a přírodní vědy. V roce 1858 se oženil s hraběnkou Emmou Marií Emo-Capodilista (1833–1924), dvorní dámou arcivévodkyně Žofie. Měli spolu 4 děti:
- Marie Gabriela (24. 12. 1858, Paříž – 27. 3. 1938, zámek Kremsegg, Kremsmünster), manž. 1881 Rudolf Ferdinand Kinský (11. 12. 1859, Heřmanův Městec – 13. 3. 1930, Lysá nad Labem), 9. kníže Kinský z Vchynic a Tetova
- Alžběta (24. 11. 1859, Vídeň – 30. 8. 1938, tamtéž), manž. 1877 Rudolf Kinský (31. 3. 1854, Bad Ischl – 25. 5. 1921, Kaltenleutgeben), rozvedli se roku 1901
- Jan Nepomuk (12. 3. 1861, Vídeň – 3. 9. 1929, tamtéž), manž. 1884 hraběnka Alžběta Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova (4. 7. 1865, Choceň – 10. 7. 1941, Opava
- Marie Lucie (30. 11. 1862, Vídeň – 27. 11. 1958, zámek Kremsegg), manž. 1895 hrabě Josef Maria Pálffy (8. 9. 1853, Łańcut – 22. 1. 1920, Davos), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů
Cestoval do Ruska, kde navštívil Krym a Kavkaz. Roku 1866 během prusko‑rakouské války narukoval jako dobrovolník do armády. Mezi lety 1868 a 1870 procestoval Afriku.
V letech 1872–1874 poskytl největší část peněz na zaplacení expediční lodi Admiral Tegetthoff a dalších potřeb pro výpravu, která měla pátrat po trase severovýchodního průjezdu.[1] V jejím čele stáli Carl Weyprecht a Julius Payer. Sám Wilczek vedl předběžnou výpravu do Barentsova moře doprovázenou fotografem Wilhemem J. Burgerem. Jedním z cílů výpravy bylo založení rezervního skladiště potravin na Nové zemi pro Weyprechtovu a Payerovu expedici, která v roce 1873 objevila souostroví Země Františka Josefa, kde po hraběti Wilczekovi pojmenovala první objevený Wilczekův ostrov a později také Wilczekovu zemi, druhý největší ostrov souostroví.
V roce 1875 byl hrabě Wilczek prezidentem rakouské geografické společnosti s cílem podpořit výstavbu meteorologických stanic v Arktidě. Na vlastní náklady vybudoval výzkumnou stanici na ostrově Jan Mayen.[2]
Kromě toho byl členem panské sněmovny od jejího zřízení v roce 1861 do roku 1918. Založil Vídeňskou společnost milovníků umění (Gesellschaft der Wiener Kunstfreunde)[3] a jako člen správní rady Vídeňského muzea vojenské historie mu poskytl část sbírek. V letech 1874 až 1906 mu patřil hrad Kreuzenstein přestavěný podle návrhu architekta Carla Gangolfa Kaysera, ve kterém dnes sídlí muzeum s rozsáhlými uměleckými sbírkami.
Hrabě Johann Nepomuk Wilczek zemřel 27. ledna 1922 ve Vídni a je pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli na Kreuzensteinu.
Jeho prapravnučka Georgina byla manželkou panujícího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.
Reference
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.