Franz Nadorp
německý malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
německý malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Franz Nadorp, též František Nadorp, celým jménem Franz Johann Heinrich Nadorp (23. června 1794 Isselburg, nyní Severní Porýní-Vestfálsko, Německo – 17. září 1876 Řím[1]) byl německý malíř, působící také v Čechách; převážně však pracoval v Římě. Patřil do skupiny umělců Nazarénského okruhu.
| Franz Nadorp | |
|---|---|
 Franz Nadorp, autoportrét (okolo 1835, Řím) | |
| Narození | 23. června 1794 Isselburg, nyní Severní Porýní-Vestfálsko, Německo |
| Úmrtí | 17. září 1876 (ve věku 82 let) Řím |
| Povolání | malíř, pedagog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Isselburgu v rodině umělců nizozemského původu, jako jediný syn sochaře a malíře Johanna Theodora Nadorpa (1761–1802) a Gertrudy Anny Stroofové, sochaři byli také jeho dědeček Johann Franz Nadorp (1735–1798) a pradědeček Johann Theodor. Po ukončení školy v místní části Anholt obdržel ve věku 20 let od majitele tamního panství, knížete Konstantina ze Salm-Salmu stipendium ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Prahu mu doporučil rovněž kníže Salm, pocházela z ní jeho druhá manželka Marie Walburga, hraběnka ze Šternberka-Manderscheidu (1770–1806) a žili zde někteří z jejich sedmi potomků. [2] Na Akademii patřil Nadorp k oblíbeným žákům Josefa Berglera, specializoval se na figurální historickou malbu a na grafiku. Jeho spolužák Josef Führich Nadorpa ve svých vzpomínkách charakterizioval jako povahu poetickou, oduševnělou a poněkud násilnickou.[3] V roce 1822 získal zlatou medaili Akademie. Z Prahy Nadorp podnikal studijní cesty do Vídně a do Drážďan, v roce 1826 pražské studium ukončil a na několik měsíců se vrátil do rodného Isselburgu. Dříve, než kníže Konstantin ze Salm-Salmu zemřel († 27.2.1828), odcestoval na podzim roku 1827 s jeho synem, knížetem Franzem Josefem ze Salm-Salmu (1801-1842)[4] do Říma.
V té době zde působila skupina německých umělců, v jejímž čele stáli Peter Cornelius, Johann Friedrich Overbeck a Julius Schnorr von Carolsfeld. Dostal se mezi takzvané Nazarény. Byl jedním ze zakladatelů římského spolku umělců (Ponte-Molle-Gesellschaft, 1829) a Německého svazu umělců (Deutscher Künstlerverein, 1845). Léta 1840-1850 patřila k jeho nejplodnějším. Navzdory svým kvalitám zásadní zakázky nedostával a musel se živit jako učitel kreslení ve šlechtických rodinách a portréty svých přátel a jejich rodinných příslušníků.
V Římě se setkal s bavorským králem Ludvíkem I. a spřátelil se s ním. V roce 1859 byl přijat pruským králem Fridrichem Vilémem IV. a získal tak jednu z mála státních zakázek. Za téměř 50 let pobytu v Itálii opouštěl Řím jen zřídka. V srpnu roku 1862 se na krátkou dobu vrátil zpět do svého rodného města. Po neúspěšných pokusech získat podporu se přes Antverpy a Londýn vrátil do Říma. Z iniciativy svého přítele, německého knihkupce v Římě, Josepha Spithövera mu po delších jednáních a průtazích v roce 1876 kníže Alfred I. ze Salm-Salmu poskytl rentu, ale Nadorp krátce na to zemřel.
Zemřel svobodný a bezdětný ve svém domě v Římě a byl pohřben na německém hřbitově Campo Santo Teutonico (exteritoriální území Vatikánu).
Velký soubor svého díla: 517 kreseb, 122 akvarelů, 26 litografií, 29 olejomaleb, 70 skicářů, 8 měděných tiskových desek a 16 sádrových modelů Nadorp podle předchozí dohody odkázal knížecí rodině Salm-Salmů, některá umělecká díla či uměleckořemeslné předměty přešly do sbírek muzea ve vodním hradu Anholt v Isselburgu v Severním Porýní-Vestfálsku a údajně je lze vidět v expozici[5]. Další se dochovala v souboru kreseb německých malířů v Římě, ve sbírce knihovny Hertziana.
Franz Nadorp je řazen mezi německé romantické malíře a nazarény.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
