česko-rakouský šlechtic, důstojník a dvořan From Wikipedia, the free encyclopedia
Ferdinand Vincenc Rudolf hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (Ferdinand Vinzenz Rudolf Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau) (8. září 1866, Dornau, Rakousko – 3. února 1916, Vídeň) byl český šlechtic, rakousko-uherský důstojník a dvořan. Po službě v armádě zastával funkce u dvora ve Vídni, nakonec byl císařským nejvyšším štolbou (1909–1916), získal Řád zlatého rouna (1915). Po rodičích vlastnil statky v Čechách a na Moravě (Horažďovice, Moravský Krumlov). V jeho potomstvu pokračuje knížecí větev rodu Kinských.
| Ferdinand Vincenc hrabě Kinský | |
|---|---|
 | |
| Císařský nejvyšší štolba | |
| Ve funkci: 1909 – 3. února 1916 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | úřad neobsazen, do roku 1896 Rudolf z Liechtenštejna |
| Nástupce | Mikuláš Antonín Pálffy |
| C. k. tajný rada | |
| Ve funkci: 1907 – 3. února 1916 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komoří | |
| Ve funkci: 1884 – 3. února 1916 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | podplukovník |
| Narození | 8. září 1866 Dornau (Schönau an der Triesting)  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. února 1916 (ve věku 49 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hrobka Kinských v Budenicích |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1892) Aglaja z Auerspergu (1868–1919) |
| Rodiče | Ferdinand Bonaventura Kinský (1834–1904) a Marie z Liechtensteinu (1835–1905) |
| Děti | 1. Oldřich (1893–1938) 2. Ernestina Antonie, provd. Speeová (1895–1969) 3. Marie Valerie, provd. Buquoyová (1896–1963) 4. Rudolf Antonín (1898–1965) 5. Marie Johanna, provd. Waldsteinová (1900–1976) 6. Johanna, provd. Trauttmansdorffová (1902–1964) Trauttmansdorffové 7. Ferdinand Karel Bonaventura (1907–1969) |
| Příbuzní | bratr: Karel Kinský (1858–1919) bratr: Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930) vnuk: Ferdinand Buquoy (1915–1986) vnučka: Henriette Buquoyová, provd. Ledebur-Wichelnová a poté Öttingen-Wallersteinová (1917–1967) vnuk: Johannes Ulrich Buquoy (1925–1943) vnuk: Rudolf Buquoy (1927–1995) děd: Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) tchán: Adolf z Auerspergu (1821–1885) |
| Profese | dvorský úředník a důstojník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1898: Řád železné koruny III. třídy 1906: Leopoldův řád 1908: velkokříž Řádu Františka Josefa 1915: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1181) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Moravsky_Krumlov_castle.jpg)
Pocházel z knížecí linie českého šlechtického rodu Kinských, narodil se jako třetí a nejmladší syn knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského (1834–1904), po matce Marii (1835–1905) byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra a generála prince Karla z Lichtenštejna. Jako mladší syn knížete užíval titul hraběte a od mládí sloužil v armádě, v roce 1884 byl jmenován c. k. komořím. U vojska nakonec dosáhl hodnosti podplukovníka dragounů, po odchodu z aktivní vojenské služby působil u císařského dvora, kde byl důstojníkem jedné z císařských gard a prvním štolbou. V roce 1907 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. V letech 1909–1916 zastával u dvora funkci císařského nejvyššího štolby.
Zemřel ve Vídni v roce 1916 ve věku nedožitých padesáti let, pohřben byl v rodové hrobce v Budenicích.[1][2]
Během služby v armádě a u císařského dvora obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[3] V roce 1915 byl jako osmý a poslední z rodu Kinských jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.[4][5]
Řád zlatého rouna (1915)
velkokříž Leopoldova řádu (1912)
velkokříž Řádu Františka Josefa (1908)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1906)
Řád železné koruny III. třídy (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
velkokříž Řádu červené orlice (Německo)
Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše)
velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko).svg){kind=small}
rytíř Řádu sv. Stanislava (Rusko).svg){kind=small}
Řád svaté Anny II. třídy (Rusko)
komandér Viktoriina řádu (Spojené království)
velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko)
velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko)
velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
velkokříž Řádu Leopolda II. (Belgie)
Řád knížete Danila I. I. třídy (Černá Hora)
velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko)
velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie)
Řád svatých Mořice a Lazara (Itálie)
Řád pruské koruny I. třídy (Německo)
komandér Řádu Vasova (Švédsko)_-_ribbon_bar.png){kind=small}
velkodůstojník Řádu Takova (Srbsko)
Řád lva a slunce II. třídy (Persie)_ribbon.svg){kind=small}
komandér Řádu bílého slona (Siam)Z rodového majetku převzal po otcově smrti velkostatek Horažďovice (1904), po matce byl dědicem velkostatku Moravský Krumlov (1905). V západních Čechách a na jižní Moravě spravoval majetek na rozloze přes 10 000 hektarů půdy, kvůli služebním závazkům se ale zdržoval převážně ve Vídni.
V roce 1892 se v Praze oženil s princeznou Aglajou Auerspergovou (1868–1919), c. k. palácovou dámou, dcerou bývalého rakouského předsedy vlády prince Adolfa Auersperga (1821–1885). Z jejich manželství pocházelo sedm dětí. Nejstarší syn Oldřich zdědil po strýci Rudolfovi knížecí titul a statky v severních a východních Čechách, mladší synové se podělili o statky Horažďovice a Moravský Krumlov. Tři dcery se provdaly za potomky starých šlechtických rodů a významné velkostatkáře v Čechách (Buquoy, Valdštejn, Trauttmansdorff).
Ferdinandovými staršími bratry byli Karel Kinský (1858–1919) a Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930), kteří byli postupně nositeli knížecího titulu, oba zemřeli bezdětní. Jejich švagry byli mimo jiné císařský nejvyšší hofmistr kníže Alfred Montenuovo (1854–1927) nebo rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Otakar Černín (1872–1932).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
