český římskokatolický duchovní a historik umění From Wikipedia, the free encyclopedia
Eduard Šittler (17. května 1864, Jistebnice[3] – 8. června 1932, Praha) byl český římskokatolický kněz, kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, pedagog, zakladatel církevní památkové péče a historik chrámového umění.
| Monsignore ThDr. Eduard Šittler | |
|---|---|
.jpeg) Mons. ThDr. Eduard Šittler | |
| Církev | římskokatolická |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 19. září 1886 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 17. června 1864, 17. března 1864 nebo 17. května 1864 |
| Místo narození | Jistebnice  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 8. června 1932 |
| Místo úmrtí | Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Vyznání | římskokatolické |
| Příbuzní | Emil Hácha[1][2] (bratranec) |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z chudé textilácké rodiny v Jistebnici, měl tři sestry a jednoho bratra. Vystudoval gymnasium v Táboře a arcibiskupský seminář v Praze. 19. září 1886 byl vysvěcen na kněze a nastoupil jako kaplan v Sangerbergu (dnes Prameny) na Mariánskolázeňsku, odkud byl po roce přeložen do Petrovic u Sedlčan. Tam kromě kněžského působení vedl opravu kostela svatého Petra a Pavla a sám restauroval hlavní oltář. Účastnil se také obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích.
Pedagogickou dráhu začal v Praze roku 1898 jako katecheta na malostranském a akademickém gymnasiu, a jako provisor Arcibiskupského semináře, na němž později přednášel dějiny umění. Jako farář a funkcionář spolku Dědictví sv. Prokopa zajišťoval stavbu novogotického kostela sv. Prokopa v Praze na Žižkově (1899–1903). Za toto dílo byl vyznamenán zlatým papežským řádem. Umělecko-historické zájmy ho dovedly k práci v Komisi pro soupis uměleckých památek Království českého, v Památkovém sboru hl. m. Prahy, kde zastával po léta funkci místopředsedy, do Královské české akademie věd a umění, roku 1887 nastoupil do církevního odboru Křesťanské akademie, kde byl zprvu jednatelem, později ředitelem, a v 90. letech se stal členem redakce časopisu Památky archeologické a místopisné.
Těžiště jeho práce leží mezi lety 1898–1927. Roku 1903 byl na přímluvu kanovníka Josefa Buriana zvolen sídelním kanovníkem Vyšehradské kapituly, jíž sloužil také jako archivář a strážce kapitulního muzea. Z venkovských kostelů stahoval nejcennější paramenta a preciosa výměnou za nová, zhotovená dílnami Paramentního ústavu či uměleckořemeslných spolupracovníků Křesťanské akademie. Vlastní sbírku starého církevního umění a pohlednic předal do Národního muzea v Praze, dnes je v oddělení starších českých dějin.
Hluboké vzdělání teologické a historické se v osobnosti Eduarda Šittlera pojilo s umělecko-řemeslnou zručností, analytickou schopností a výtvarným vkusem. Přátelil se s historiky, archiváři, výtvarníky, zaujal diplomatický post tajného papežského komoří. Od 80. let 19. století spolupracoval s předními osobnostmi oboru, nejtěsněji s historikem umění a pražským světícím biskupem Antonínem Podlahou, dále s architektem a designérem Josefem Fantou, architektem Kamilem Hilbertem a historikem umění Karlem Chytilem. Preciosa zadával k zhotovení zlatníkům pracujícím pod Křesťanskou akademií podle umělecky kvalitních návrhů, zejména dílně Aloise a Jana Tenglerů nebo u Aloise Kettnera. Jeden kalich objednal u architekta Jože Plečnika.
Šittler jako komisař spoluorganizoval s Antonínem Podlahou Svatojánskou výstavu (1893), Svatovojtěšskou výstavu (1898), k oběma vydali reprezentační monografické album; pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895 připravil církevní památky a vydal album parament ušitých podle návrhů Josefa Fanty. Církevní část zpracoval také pro jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze roku 1908. V badatelském záběru obsáhl stavební památky: monografie Kostel sv. Linharta a staroměstský dům U černého orla, čtyři svazky soupisů uměleckých památek: politické okresy Sedlčany, Milevsko, Karlín a Svatovítský poklad) z uměleckých řemesel zejména preciosa a paramenta (s Antonínem Podlahou napsal monografie: Chrámový poklad u sv. Víta a Loretánský poklad), statěmi o církevních památkách přispíval zejména do Památek archeologických; část jeho díla zůstala nepublikována.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
