rakousko-uherský generál From Wikipedia, the free encyclopedia
Eduard Pucherna (23. listopadu 1845 Josefov – 15. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál českého původu.[1] Do c. k. armády vstoupil v roce 1864 jako absolvent vojenské akademie a vystřídal službu u různých posádek po celé monarchii. V letech 1897–1905 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu a aktivní kariéru završil v hodnosti polního zbrojmistra jako velitel armádního sboru v Košicích (1905–1906). Po vzniku Československa mu byla přiznána hodnost generála ve výslužbě v československé armádě (1919).
Eduard Pucherna | |
---|---|
Velitel 6. armádního sboru v Košicích | |
Ve funkci: 1905 – 1906 | |
Předchůdce | Karl von Mertens |
Nástupce | Johann Mörk von Mörkenstein |
Velitel pevnosti v Přemyšlu | |
Ve funkci: 1897 – 1905 | |
Předchůdce | Julian Roszkowski |
Nástupce | Arthur Pino von Friedenthal |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-uherská armáda Československá armáda |
Hodnost | generál III. třídy v.v. (1919), generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršál (1896), generálmajor (1892) |
Narození | 23. listopadu 1845 Josefov |
Úmrtí | 15. února 1923 (ve věku 77 let) Vídeň |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z rodiny důstojníka, základní vzdělání získal v Krakově a Rijece, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1860–1864). Do armády vstoupil v roce 1864 jako poručík k 11. pěšímu pluku v Písku. Za prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval v Itálii, poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1866–1868). V hodnosti nadporučíka (1868) byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu a poté sloužil v Brně, Komárně, Lvově nebo Štýrském Hradci. V roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny a jako major (1879) byl přidělen ke štábu zemského velitelství v Bukovině ve Lvově.[2] V letech 1883–1885 byl šéfem štábu 17. pěší divize ve Varaždíně,[3] mezitím byl povýšen na podplukovníka (1883) a později na plukovníka (1887). Od roku 1887 byl velitelem 85. pěšího pluku v Košicích.[4]
V roce 1892 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 5. pěchotní brigády v Linzi.[5][6] V roce 1896 byl převelen jako divizní velitel c. k. zeměbrany do Lvova[7] a téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála. V letech 1897–1905 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu.[8][9] V roce 1905 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a byl jmenován velitelem 6. armádního sboru v Košicích.[10][11][12] V prosinci 1906 se ze zdravotních důvodů velitelského postu vzdal a k datu 1. května 1907 byl odeslán na dovolenou. Žil krátce v Praze a v roce 1908 trvale přesídlil do Vídně, téhož roku ještě obdržel čestnou hodnost generála pěchoty.[13] Ve služebním poměru v armádě zůstal až do roku 1918 a formálně byl penzionován až k datu 1. ledna 1919.[14] Po zániku monarchie mu byla jako českému rodákovi přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi (1919).[15] Zemřel ve Vídni v roce 1923 ve věku 77 let.[16]
Jeho mladší bratr Wilhelm Pucherna (1854–1936) sloužil také v armádě, vynikl jako vojenský inženýr a důstojník dělostřelectva. V roce 1915 dosáhl hodnosti polního podmaršála a na konci první světové války byl sekčním šéfem na ministerstvu války.
Během své vojenské kariéry se stal nositelem řady vyznamenání. V roce 1904 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[9] Od roku 1905 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 31 v Sibiu.[17][18]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.