Vídeňské Nové Město
sídlo ve spolkové zemi Dolní Rakousy v Rakousku From Wikipedia, the free encyclopedia
sídlo ve spolkové zemi Dolní Rakousy v Rakousku From Wikipedia, the free encyclopedia
Vídeňské Nové Město (německy Wiener Neustadt, maďarsky Bécsújhely, chorvatsky Bečko Novo Mjesto) je statutární a okresní město v Dolním Rakousku, přibližně 50 km jižně od Vídně. Žije zde přibližně 44 tisíc obyvatel.
Vídeňské Nové Město Wiener Neustadt | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°49′ s. š., 16°15′ v. d. |
Nadmořská výška | 265 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) středoevropský čas |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousko |
Vídeňské Nové Město | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 60,9 km² |
Počet obyvatel | 44 461 (2017) |
Hustota zalidnění | 729,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | statutární město |
Starosta | Bernhard Müller (SPÖ) |
Vznik | 1194 |
Oficiální web | www |
buergerservice | |
PSČ | 2700 |
Označení vozidel | WN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bylo založeno roku 1194 vévodou Leopoldem V. Babenberským, jako pevnost Neustadt (Nova Civitas) mající zejména čelit nájezdům Maďarů na střední Evropu. Postupem doby se stalo i opěrným bodem habsburské monarchie proti turecké expanzi.
V průběhu 17. století sice ztrácelo město na přímém významu vojenském, ale v roce 1751 se stalo sídlem Tereziánské vojenské akademie, která je zde, s výjimkou let 1919–1934 a 1955–1958, kdy byla umístěna v Enži, a období 1938–1955 kdy neexistovala, umístěna dodnes.
Proměna v průmyslové město začala s otevřením Jižní dráhy z Vídně do Vídeňského Nového Města v červnu 1841. V následujícím roce tu byla založena Güntherova lokomotivka, pozdější Wiener Neustädter Lokomotivfabrik. Kromě dalších továren,tu firma Austro-Daimler (dceřiná společnost německých Daimlerových závodů) roku 1899 založila v bývalé strojírně budoucí velkou továrnu na vozidla. Industrializace způsobila silný příliv pracovních sil, takže se Vídeňské Nové Město v šedesátých letech 19. století stalo druhým největším městem Dolního Rakouska (po Vídni).
Během první světové války bylo město centrem zbrojního průmyslu. Důsledky porážky rakousko-uherské monarchie v první světové válce vedly ke ztrátě trhů a k úpadku řady firem. Na Vídeňské Nové Město dolehly zvláště silně. O zbytek se postarala světová hospodářská krize po roce 1929.
Po anšlusu Rakouska k Německé říši v roce 1938 byl Vídeňském Novém Městě soustředěn průmysl důležitý pro válečné úsilí. Již v roce 1940 vyráběla společnost Wiener Neustädter Flugzeugwerke čtvrtinu celkové produkce stíhacích letounů Messerschmitt 109. V Raxwerke v areálu bývalé lokomotivky Wiener Neustadt byly vyráběny dělové hlavně a krátce v roce 1943 se tu montovaly i rakety A4.
Kvůli koncentraci zbrojovek, ale také proto, že Vídeňské Nové Město bylo důležitým železničním uzlem, bylo město za druhé světové války téměř úplně zničeno asi 50 000 bombami. Z 3000 budov zůstalo pouze 18 nepoškozeno. Během 29 leteckých úderů bylo zabito asi 1 400 lidí, včetně 600 civilistů. Nad městem zahynulo téměř 400 amerických a 90 německých pilotů. Město tak patřilo k nejvíce postiženým v Německé říši.
Důležitým průmyslovým a hospodářským centrem a dopravním uzlem je Vídeňské Nové Město i v poválečném Rakousku. Je centrem tzv. Industrieviertel, průmyslového regionu Rakouska na jih od Vídně.
Ve městě se nachází Tereziánská vojenská akademie a FH Wiener Neustadt.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiener Neustadt na německé Wikipedii.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.