Dubnová ústava (1873)
rakousko-uherský zákon ze dne 2. dubna 1873, jímž byla novelizována Prosincová ústava / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 40/1873 ř. z., jímž byla novelizována Prosincová ústava. Novela především zavedla přímé volby do poslanecké sněmovny Říšské rady,[1] takže poslanci již nebyli voleni zemskými sněmy.[2] Tímto se snížil význam zemských sněmů a zároveň se vyřešil problém pasivní rezistence těch sněmů, které kvůli převaze autonomistů odmítaly vyslat do Říšské rady své poslance.[3]
V souvislosti s touto změnou došlo také ke zvýšení počtu poslanců z 203 na 353 (92 poslanců z Čech, 36 z Moravy, 10 ze Slezska)[4] a k zavedení čtvrté volební kurie obchodních a živnostenských komor.[5]
Detailnější volební pravidla pak stanovoval návazný zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 41/1873 ř. z., jímž byl vyhlášen volební řád.[6]
Na základě těchto ústavních změn pak proběhly první přímé volby do Říšské rady roku 1873.