Říšská rada (Rakousko)
Nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující v letech 1861-1918 se sídlem ve Vídni. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska). Sídlila ve Vídni.
Říšská rada Reichsrat | |
---|---|
Základní informace | |
Typ | dvoukomorový parlament |
Komory | Poslanecká sněmovna Panská sněmovna |
Založení | 29. dubna 1861 |
Sídlo | Budova parlamentu, Vídeň, Ringstraße |
Složení | |
Členové | Poslanecká sněmovna: 343 (od r. 1861) 203 (od r. 1867) 353 (od r. 1873) 425 (od r. 1897) 516 (od r. 1907) |
Volby | |
Volební systém | Většinový volební systém (dvoukolový) |
Poslední volby | 1911 |
Její vznik stanovila únorová ústava roku 1861. Do přijetí dubnové ústavy byla volena nepřímo, zemskými sněmy, následně došlo k zavedení přímých voleb. Šlo o dvoukomorový parlament, sestávající z volené Poslanecké sněmovny a nevolené Panské sněmovny. Volební systém do Poslanecké sněmovny byl zpočátku kuriový, s volebním cenzem, později bylo sérií reforem volební právo rozšiřováno a roku 1907 došlo k zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže. V 60. a 70. letech 19. století v Říšské radě dominovala německá liberální centralistická Ústavní strana, později složení Poslanecké sněmovny Říšské rady rostoucí měrou odráželo fragmentovaný národnostní, třídní a ideologický charakter obyvatelstva.