Claude Lanzmann
francouzský publicista a režisér From Wikipedia, the free encyclopedia
francouzský publicista a režisér From Wikipedia, the free encyclopedia
Claude Lanzmann (27. listopadu 1925 Bois-Colombes – 5. července 2018 Paříž) byl francouzský publicista a režisér dokumentárních filmů.
| Claude Lanzmann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. listopadu 1925 Bois-Colombes |
| Úmrtí | 5. července 2018 (ve věku 92 let) 12. obvod |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Alma mater | Condorcetovo lyceum Univerzita Tübingen |
| Povolání | novinář, spisovatel, filmový režisér, scenárista, francouzský odbojář, filmový producent, filmový scenárista, dokumentarista a režisér |
| Zaměstnavatel | European Graduate School |
| Ocenění | Verzetsprijs van de Stichting Kunstenaarsverzet (1993) čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1999) Goldener Ehrenbär (2013) velkokříž Národního řádu za zásluhy (2014) velkodůstojník Řádu čestné legie … více na Wikidatech |
| Choť | Judith Magre (1963–1971)[1] Angelika Schrobsdorff (od 1971)[1] |
| Partner(ka) | Simone de Beauvoirová (1952–1959)[2][3] |
| Příbuzní | Jacques Lanzmann a Évelyne Rey (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z rodiny židovských přistěhovalců z východní Evropy, jeho otec byl starožitníkem. Jeho mladší bratr Jacques Lanzmann (1927–2006) se stal úspěšným scenáristou a textařem. Doma se mu dostalo laické výchovy, přesto se jako student setkával s antisemitskými postoji. Za druhé světové války byl příslušníkem hnutí Résistance v oblasti Auvergne. Po válce vystudoval filosofii na univerzitě v Tübingenu, přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně a na European Graduate School.
Publikoval jako externista v listech France-Soir a Le Monde. Byl milencem Simone de Beauvoir a spolupracoval s její společensko-kulturní revuí Les Temps modernes (od roku 1986 do své smrti byl jejím šéfredaktorem).[4] Patřil k levicovým kruhům: podepsal Manifest 121 požadující odchod Francouzů z Alžírska, přátelil se s Frantzem Fanonem.
Na rostoucí antisionistické a antisemitské nálady v západoevropské společnosti reagoval v roce 1972 svým prvním filmem Pourquoi Israël.[5] Jeho nejslavnějším dílem je Šoa, pojednávající o vyhlazování Židů v nacistickém Německu, jehož příprava mu zabrala jedenáct let a vznik financoval z vlastní kapsy.[6] Film trvá devět a půl hodiny a neobsahuje žádné archivní záběry, režisér pouze nasnímal autentické výpovědi pamětníků z řad obětí i viníků.[7] Také ve svých dalších filmech se Lanzmann zabýval obhajobou práva izraelského státu na existenci a zaznamenával vzpomínky lidí, kteří přežili koncentrační tábory.
Za svoji tvorbu obdržel v roce 1986 Čestného Césara a v roce 2011 se stal velkodůstojníkem Řádu čestné legie.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
