From Wikipedia, the free encyclopedia
Centrální moment je pojem z matematické statistiky. Pro přirozené číslo je k-tý centrální moment jisté reálné číslo charakterizující rozdělení náhodné veličiny. K-tý centrální moment se označuje .
K-tý centrální moment náhodné veličiny je definován vzorcem
kde je střední hodnota dané veličiny (pokud má vzorec smysl).
Pro diskrétní náhodné veličiny lze psát
kde je pravděpodobnost, že nabývá hodnoty .
Pro spojité náhodné veličiny na reálných číslech lze psát
kde je hustota rozdělení dané veličiny.
První centrální moment je vždy roven 0.
Druhý centrální moment se nazývá rozptyl a označuje se symbolem nebo .
Třetí a čtvrtý centrální moment jsou součástí definice šikmosti a špičatosti.
Centrální moment je nezávislý na posunu o konstantu, tj.
Pro násobení konstantou platí
Pro a nezávislé náhodné veličiny platí
Mezi centrálními momenty a obecnými momenty je vztah
kde je střední hodnota a je i-tý obecný moment.
Výběrový centrální moment je definován vzorcem
Výběrový centrální moment je nevyvážený odhad centrálního momentu, vyvážené odhady jsou:[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.