Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
	Württemberská vévodkyně
	Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Doba vlády	20. květen 1795 – 23. prosinec 1797
Úplné jméno	Friederike Sophia Dorothea
Narození	18. prosinec 1736; Schwedt
Úmrtí	9. března 1798; Stuttgart
Předchůdce	Franziska von Hohenheim
Nástupce	Šarlota Hannoverská
Manžel	Fridrich II. Evžen Württemberský
Potomci	Fridrich I. Württemberský; Ludvík Württemberský; Evžen Württemberský; Žofie Dorota Württemberská; Vilém Fridrich Filip Württemberský; Ferdinand Augustus Württemberský; Bedřiška Alžběta Württemberská; Alžběta Vilemína Württemberská; Frederika Vilemína; Karel Fridrich; Alexandr Württemberský; Karel Jindřich
Dynastie	Braniborsko-Schwedtští
Otec	Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
Matka	Žofie Dorota Pruská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. Velikého a provdaná württemberská vévodkyně.

Stručná fakta Doba vlády, Úplné jméno ...

Zavřít

Narodila se z manželství braniborsko-schwedtského markraběte Fridricha Viléma Hohenzollernského s pruskou princeznou, rovněž z rodu Hohenzollernů, Sofií Doroteou. Bedřiška byla nejstarším dítětem z tohoto manželství a měla čtyři sourozence: Annu Alžbětu (1738–1820), Jiřího Filipa (1741–1742), Filipínu Augustu (1745–1800) a Jiřího Viléma (1749–1751). Její otec byl popisován jako brutální tyran, kterého se služební báli více než samotného krále, naopak Bedřiščina matka byla popisována jako elegantní a milá. I kvůli povahovým rozdílům se brzy Bedřiščini rodiče rozhádali a nakonec žili odděleně až do smrti Sofie Dorotey, kdy se pravděpodobně usmířili.

Bedřiška byla v historických pramenech popisována jako vtipná a okouzlující dáma. Patřila k reformátorům a podporovala racionalismus. Její manžel byl přísný katolík, avšak po dohodě s ním a radou vychovávala všechny jejich děti jako luterány.

Od roku 1769 žila v Montbéliard, francouzském městě řízeném jejím manželem. Kvůli Velké francouzské revoluci však roku 1792 musela město opustit kvůli hrozícímu nebezpečí. Mezi lety 1795–1797 její manžel zdědil vévodství Württemberk.

Dne 29. listopadu 1753 se Bedřiška provdala za pozdějšího württemberského vévodu Fridricha Evžena, se kterým měla dvanáct dětí. V historii je Bedřiška známá především díky svým dětem, jelikož většina z nich se stala významnými evropskými politiky. Bedřiška je například přímou předkyní Alžběty II. i Charlese, prince z Walesu.

Fridrich Vilém (6. listopadu 1754 – 30. října 1816), první württemberský král od roku 1797 až do své smrti,
⚭ 1780 Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (3. prosince 1764 – 27. září 1788)

⚭ 1797 Šarlota Hannoverská (29. září 1766 – 5. října 1828)

Ludvík (30. srpna 1756 – 20. září 1817), vévoda württemberský,
⚭ 1784 Marie Czartoryska (15. března 1768 – 21. října 1854), rozvedli se v roce 1793

⚭ 1797 Henrietta Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780 – 2. ledna 1857)

Evžen Fridrich (21. listopadu 1758 – 20. června 1822), ⚭ 1787 Luisa ze Stolberg-Gedernu (13. října 1764 – 24. května 1834)
Žofie Dorota (25. října 1759 – 5. listopadu 1828), ruská carevna Marie Fjodorovna, ⚭ 1776 Pavel I. Ruský (1. října 1754 – 24. března 1801), ruský car od roku 1796 až do své smrti
Vilém Fridrich (27. prosince 1761 – 10. srpna 1830), ⚭ 1800 Wilhelmine von Tunderfeld-Rhodis (18. ledna 1777 – 6. února 1822)
Ferdinand Fridrich August (22. října 1763 – 20. ledna 1834), polní maršál,
⚭ 1795 Albertina Schwarzbursko-Sonderhausenská (5. dubna 1771 – 25. dubna 1829), rozvedli se v roce 1801

⚭ 1817 Pavlína z Metternich-Winneburgu (29. listopadu 1772 – 23. června 1855), starší sestra Klemense von Metternicha
Bedřiška Alžběta (27. července 1765 – 24. listopadu 1785), ⚭ 1781 Petr I. Oldenburský (17. ledna 1755 – 21. května 1829), oldenburský regent, lübeckýbiskup a od roku 1823 oldenburský velkovévoda
Alžběta Vilemína (21. dubna 1767 – 18. února 1790), ⚭ 1788 František I. Rakouský (12. února 1768 – 2. března 1835), jako František II., král uherský, chorvatský a český a markrabě moravský, král lombardsko-benátský a poslední císař Svaté říše římské národa německého
Vilemína (3. června 1768 – 22. října 1768)
Karel Fridrich (3. května 1770 – 22. srpna 1791)
Alexandr Fridrich Karel (24. dubna 1771 – 4. července 1833), založil novou větev rodu, ⚭ 1798 Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská (28. srpna 1779 – 14. března 1824)
Jindřich Karel (3. července 1772 – 28. července 1838)