Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)

Tento článek je o braniborské kurfiřtce. O orleánské vévodkyni pojednává článek Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722).

Alžběta Šarlota Falcká (německy: Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.

Alžběta Šarlota Falcká
braniborská kurfiřtka pruská vévodkyně
Alžběta Šarlota Falcká
Doba vlády	1619–1640
Narození	19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc
Úmrtí	25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie
Předchůdce	Anna Pruská
Nástupce	Luisa Henrietta Oranžská
Sňatek	24. července 1616
Manžel	Jiří Vilém Braniborský
Potomci	Luisa Šarlota Fridrich Vilém Hedvika Žofie Jan Zikmund (*/† 1624)
Rod	Wittelsbachové
Otec	Fridrich IV. Falcký
Matka	Luisa Juliana Oranžská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ a mládí

Alžběta Šarlota se narodila jako čtvrté dítě/třetí dcera falckého kurfiřta Fridricha IV. a jeho manželky Luisy Juliany Oranžsko-Nassavské. Jejími staršími bratry byly český král Fridrich I. a Ludvík Filip.

Manželství a potomci

Alžběta Charlotta (vpravo na trůnu) při svatebním obřadu svého syna; malba Matthias Czwiczek (kolem 1650)

Dne 24. července roku 1616 se v Heidelbergu provdala za braniborského korunního prince Jiřího Viléma, který se o tři roky později, po smrti svého otce Jana Zikmunda I. Braniborského (23. prosince 1619) stal braniborským kurfiřtem. Sňatek byl politicky motivován – měl spojit protestantské panovnické domy Braniborska a Falce. Z manželství vzešli čtyři potomci, dva synové a dvě dcery, nejmladší syn však zemřel jako tříměsíční nemluvně:

• Luisa Šarlota (13. září 1617 – 29. srpna 1676), ⚭ 1645 Jakub Kettler (28. října 1610 – 1. ledna 1682), vévoda kuronský a zemgalský
• Fridrich Vilém (6. února 1620 – 29. dubna 1688), vládce Braniborska-Pruska,

  ⚭ 1646 Luisa Henrietta Oranžská (7. prosince 1627 – 18. června 1667), nizozemská princezna

  ⚭ 1668 Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689)

• Hedvika Žofie (14. července 1623 – 26. června 1683), ⚭ 1649 lankrabě Vilém VI. Hesensko-Kasselský (23. května 1629 – 16. července 1663)
• Jan Zikmund (*/† 1624)

Politické konsekvence a působení

Starší bratr mladé kurfiřtky byl Fridrich Falcký, který jako hlava Protestantské unie hrál důležitou roli v říšské politice. Když na podzim roku 1618 za Českého stavovského povstání přijal českou královskou korunu („zimní král“), což se stalo spouštěcím momentem třicetileté války, vyhrotila se také pozice braniborského kurfiřtství. Jiří Vilém byl slabý a nerozhodný, takže Alžběta Šarlota prosadila, že její bratr po vyhnání z Čech našel útočiště v braniborském Küstrinu. Braniborsko se tak ovšem ocitlo v opozici vůči rakouskému císařskému domu.

Ve vnitřních záležitostech kurfiřtství hrála – třebaže se o politiku vlastně valně nezajímala – významnou roli. Byla s „protestantskou dvorskou stranou“ v opozici vůči prorakouskému a prokatolickému ministrovi svého manžela, Adamovi ze Schwarzenbergu. Další braniborský ministr Otto svobodný pán Zvěřínský udělal kariéru ve státní službě poté, co jej roku 1637 kurfiřtka jmenovala do dvorské služby.

Další významnou roli sehrála Alžběta Charlotta jako matka následníka trůnu, pozdějšího „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I. V jeho výchově sehrál rozhodující úlohu hofmistr Johann Friedrich von Kalkum, ovšem společně s matkou, která formovala protestantské náboženské vědomí budoucího panovníka. Syn měl ke své matce hluboký vztah, což tehdy zdaleka nebylo běžné.

Závěr života

1. prosince roku 1640 zemřel Alžbětin manžel, kurfiřt Jiří Vilém. Alžběta Šarlota ho přežila o celých dvacet let. Poslední léta života strávila na svém vdovském sídle v Crossen an der Oder, kde také 16. dubna roku 1660 ve věku 63 let zemřela. Místo jejího posledního odpočinku je dnes v Hohenzollernské hrobce v berlínském dómu.

Vývod z předků

Jan III. Falcký

Fridrich III. Falcký

Beatrix Bádenská

Ludvík VI. Falcký

Kazimír Braniborsko-Kulmbašský

Marie Braniborsko-Kulmbašská

Zuzana Bavorská

Fridrich IV. Falcký

Vilém II. Hesenský

Filip I. Hesenský

Anna Meklenbursko-Zvěřínská

Alžběta Hesenská

Jiří Saský

Kristýna Saská

Barbora Jagellonská

'Alžběta Šarlota Falcká'

Jan V. Nasavsko-Dillenbursk

Vilém I. Nasavsko-Dillenburský

Alžběta Hesensko-Marburská

Vilém I. Oranžský

Bodo VIII. ze Stolberg-Wernigerode

Juliana ze Stolbergu

Anna Eppsteinsko-Königsteinská

Luisa Juliana Oranžská

Ludvík Bourbonský

Ludvík III. Montpensier

Lujza Bourbonská

Šarlota Bourbonská

Jan IV. de Longwy

Jacqueline de Longwy

Jana z Angoulême

Literatura

• Ernst Daniel Martin Kirchner: Die Kurfürstinnen und Königinnen auf dem Throne der Hohenzollern, 2. Teil: Die letzten acht Kurfürstinnen, Berlin 1867, S. 182–220 (mit Portrait Elisabeth Charlottes von der Pfalz).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Šarlota Falcká na Wikimedia Commons
• Portrét Alžběty Šarloty Falcké.
• http://www.thepeerage.com/p11142.htm#i111411
• http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel3.html#ECF4

Braniborská kurfiřtka a markraběnka
Předchůdce: Anna Pruská	1619–1640 Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)	Nástupce: Luisa Henrietta Oranžská

Pruská vévodkyně
Předchůdce: Anna Pruská	1619–1640 Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)	Nástupce: Luisa Henrietta Oranžská

Portály: Lidé | Německo | Novověk