Babylónský talmud
talmud psaný v Babylonii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Babylónský talmud, Talmud bavli, je literární dílo sestávající z mišny a gemary. Gemara je výsledkem téměř 300 let diskuzí a bádání nad mišnou v babylónských akademiích, především ve městech Sura, Nehardea a Pumbedita. Tradice připisuje závěrečnou redakci Babylónského talmudu dvěma babylónským učencům, jimiž byli rav Aši a Ravina.[1]
Babylónský talmud | |
---|---|
Vydání Babylonského talmudu na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. | |
Autor | rav Aši, Ravina I., Ravina II. a amora'im |
Původní název | תַּלְמוּד בָּבְלִי |
Země | Babylonie |
Jazyk | babylonská židovská aramejština a hebrejština |
Žánr | rabínská literatura |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Babylónský talmud je svým způsobem encyklopedií znalostí a vědomostí celého tehdejšího babylónského židovstva, která svou strukturu odvodila od mišny.
Otázka, kdy byla gemara konečně přivedena do své dnešní podoby, není mezi současnými učenci vyřešena. Část textu nabyla své konečné podoby až asi před rokem 700. O definitivním textu talmudu můžeme hovořit až v 8. století. Rabíni, kteří talmud editovali po skončení období amora'im, jsou tradičně nazýváni סבוראים, savora'im nebo rabanan savora'im, sg. סבורא počeštěně „savoraité“. Jejich jméno je odvozeno od slova סברא, (logický) úsudek, vývod. Současní učenci také používají pro autory nezařaditelných výroků v gemaře termín stamim[zdroj?!] (z hebrejského stam, jež znamená uzavřený, vágní nebo nezařaditelný, v kontextu např. stam mišna znamená anonymní mišna). Viz také historická období židovského zákona.