From Wikipedia, the free encyclopedia
Ankylosauria je poměrně rozsáhlou skupinou býložravých, obvykle silně "opancéřovaných" ptakopánvých dinosaurů, kteří žili v období střední jury až nejpozdnější křídy na všech kontinentech s výjimkou Afriky. Většina z nich byla vybavena jakýmsi pancířem z kostěných štítků (osteodermů), který je chránil před dravými teropodními dinosaury.[1]
 AnkylosauriaStratigrafický výskyt: Spodní jura až svrchní křída (před 200 až 66 miliony let) | |
|---|---|
 Kostra mymoorapelty, zástupce skupiny | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Thyreophora |
| Infrařád | Ankylosauria Osborn, 1923 |
| Čeledi | |
| Sesterská skupina | |
| Stegosauria | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jejich fosilie jsou známé od spodní jury až do samého konce křídy (rozpětí asi 200 až 66 milionů let před současností).[2] Zřejmě nejstarší zástupci se objevují ve spodní juře Číny.[3] Jeden rod byl v roce 2006 popsán také z Antarktidy (Antarctopelta oliveroi) a další objevy tělesných "pancířů" ankylosaurů známe i z jiných antarktických lokalit.[4] Mezi nejstarší prokazatelné zástupce tohoto kladu patří asi 168 milionů let starý marocký rod Spicomellus.[5]
Fosilní nálezy dokládají, že mnozí obrnění dinosauři žili pospolitě, v menších skupinách (tj. gregaricky).[6][7]
Vzácné objevy fosilních otisků stop ankylosauridů z Colorada a Kanady (ichnorod Tetrapodosaurus) dokládají vysokou variabilitu (různorodost) ve stylu jejich chůze, a to v rámci běžné "chodecké" rychlosti.[8]
Fosilie mnohých ankylosaurů byly objeveny v poloze "na hřbetě", což přimělo vědce, aby se touto otázkou zabývali. Výsledkem je předpoklad, že při uhynutí těchto dinosaurů a následném splavení jejich mršiny na otevřenou vodní plochu mělo vyklenuté tělo těchto dinosaurů tendenci se ve vodě převrátit na hřbet, a tak být později také uloženo v sedimentu u dna.[9]
Skupina byla pojmenována roku 1923 americkým paleontologem Henrym F. Osbornem. Patří jako infrařád do podřádu Thyreophora, kam řadíme také populární stegosaury.[10] Skupina Ankylosauria se obvykle dělí na čeledi Nodosauridae a Ankylosauridae, někdy se také samostatně vyčleňuje čeleď Polacanthidae. V roce 2019 byla publikována studie o objevu fragmentu tělního "pancíře" neznámého archaického ankylosaura z období spodní jury v souvrství Kota v Indii. Jedná se o jeden z nejstarších fosilních objevů zástupců této skupiny na světě.[11] Ačkoliv z kontinentů někdejší Gondwany neznáme mnoho jejich pojmenovaných a formálně popsaných zástupců, různé izolované objevy fragmentů kostry, osteodermů nebo otisků stop ukazují, že ankylosauři byli poměrně početně zastoupeni také na území Austrálie, Oceánie a Jižní Ameriky.[12]
Bazálním (vývojově primitivním) zástupcem skupiny byl raně jurský rod Scelidosaurus a jeho nejbližší příbuzní z čeledi Scelidosauridae.[13]
Ankylosauři patří ke středně početným a druhově rozmanitým vývojovým skupinám dinosaurů, celkem je k červenci roku 2020 známo asi 95 druhů těchto ptakopánvých dinosaurů. To z nich činí momentálně pátou nejpočetnější skupinu druhohorních dinosaurů, po teropodech (486), sauropodomorfech (373), ornitopodech (216) a rohatých dinosaurech (ceratopsech, 114).[14] (česky)
Nejlépe obrněnými zástupci jsou ankylosauridi, z nichž někteří mají dokonce kostěná oční víčka a na ocase obvykle velkou kostěnou palici, používanou jako obrannou zbraň proti predátorům.[15] I když rány touto tělesnou zbraní nebyly vedeny tak precizně, jako v případě ocasu stegosaurů, pokud se ankylosaurid trefil, její dopad měl zdrcující účinky.[16] Svými "ozbrojenými" ocasy však bojovali ankylosauři také navzájem mezi sebou.[17] Tělo ankylosaurů bylo kryto pevnými kostěnými destičkami, zvanými osteodermy.[18]
Největším dosud známým zástupcem je svrchnokřídový Ankylosaurus magniventris, jehož délka možná dosáhla 8 až 9 metrů a hmotnost kolem 8000 kilogramů.[19][20] Nejstarší formy ankylosaurů však byly poměrně lehce stavěné a běhaly ještě po dvou končetinách. Zajímavá je stavba mozku těchto dinosaurů, podrobně zkoumaná moderními technologiemi.[21] Výrazně zatočené nosní kanálky v lebce pravděpodobně sloužily jako výkonný výměník tepla, který těmto dinosaurům zajišťoval aktivní a kvalitní termoregulaci.[22]
Tito býložravci se pravděpodobně živili spásáním nízko rostoucí vegetace, především pak kapradin a v menší míře i mechorostů, plavuní, nahosemenných a v malé míře i krytosemenných rostlin.[23] Ukazál ro rozbor fosilního obsahu žaludku nodosaurida rodu Borealopelta, objeveného roku 2011 v Kanadě.[24]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
