Oceánie
zeměpisný a kulturní celek v Tichém oceánu From Wikipedia, the free encyclopedia
Oceánie, též Austrálie a Oceánie, je geografický region, který je popisován jako kontinent. Zahrnuje Austrálii (hlavní pevnina a jí přilehlé ostrovy) a tři ostrovní skupiny – Melanésii, Mikronésii a Polynésii.[1] Nachází se na severní i jižní, východní i západní polokouli. Odhaduje se, že má rozlohu asi 9 milionů kilometrů čtverečních s více jak 46 miliony obyvatel. Ve srovnání s ostatními kontinenty je Oceánie rozlohou nejmenší a po Antarktidě druhá nejméně osídlená.
| Oceánie | |
|---|---|
.svg) | |
| Rozloha | 8 525 989 km² |
| Počet obyvatel | 46 019 017 (2025) |
| multimediální obsah na Commons | |
Tvoří ji přes 20 000 tichomořských ostrovů a z politických i jiných důvodů se k ní počítá i Austrálie. Někdy se tato oblast označuje jako Austrálie. Souvisejícím označením, v češtině zřídka užívaným, je Australasie.
Vymezení pojmu
Vymezení pojmu Oceánie není úplně jednoznačné. Za Oceánii se obvykle považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie a leží mezi oběma obratníky. Obvykle se člení na Austrálii, Melanésii, Polynésii, Mikronésii, případně ještě Nový Zéland (jinak řazený pod Polynésii). Nový Zéland však není začleňován do Oceánie vždy, protože ze sociálního a ekonomického hlediska patří mezi vyspělé země světa.
Původ ostrovů v Oceánii
V Oceánii se v hojném počtu vyskytují všechny tři základní typy ostrovů:
- Kontinentální – byly kdysi součástí kontinentu. Patří mezi ně největší ostrovy – Nová Guinea, Nový Zéland, Nová Kaledonie a Tasmánie.
- Sopečné ostrovy – menší vysoké ostrovy, tvořené často vrcholy podmořských sopek. Havajské ostrovy (nejvyšší hory na zeměkouli), Tahiti…
- Korálové ostrovy (atoly) – jejich vznik vysvětluje Darwinova teorie vzniku atolů (pokles podmořské sopky → koráli stavějí útes do výšky…). Proto mají atoly většinou tvar prstence. Největší klasický atol na světě je Kiritimati (Vánoční ostrov) ve státě Kiribati (rozloha 323 km²).[2]
Statistika
Související informace naleznete také v článku Nejvyšší hory Austrálie a Oceánie.
Obecně
- Rozloha: 8 525 989 km²
- Počet obyvatel: cca 37 mil.
- Hustota obyvatelstva: 7,26 obyvatel na km²
- Střední výška: 340 m n. m.
- Nejvyšší vrchol: Puncak Jaya, Nová Guinea, Indonésie, 4884 m n. m.
- Nejdelší řeka: Murray, Austrálie, délka 3370 km
- Největší jezero: Eyre, Austrálie, 9500 km²
Největší státy
- Austrálie 7 747 400 km²
- Indonésie (pouze východní část), 960 000 km²
- Papua Nová Guinea 451 515 km²
- Nový Zéland 268 680 km2
- Šalomounovy ostrovy 29 785 km²
- Nová Kaledonie 19 103 km²
- Fidži 18 274 km²
Nejlidnatější města:
Rozloha
Rozloha podle knihy Školní Atlas dnešního světa, 2001 (vlastní odečet):
- Austrálie a Oceánie: 8 513 268 km2
- Austrálie bez Oceánie (Australský svaz): 7 692 030 km2
- „Oceánie“ samotná: 821 328 km2
Seznam států a území
.png)
Dle statutu
Nezávislé státy |
Závislá území
|
Dle regionu
Melanésie
Fidži • Indonésie (Západní Papua, popř. i souostroví Moluky a Malé Sundy) • Nová Kaledonie • Papua Nová Guinea • Šalomounovy ostrovy • Vanuatu • popř. Východní Timor
Mikronésie
Federativní státy Mikronésie • Guam • Kiribati • Marshallovy ostrovy • Nauru • Palau • Severní Mariany
Polynésie
Americká Samoa • Cookovy ostrovy • Francouzská Polynésie • Havajské ostrovy • Niue • Nový Zéland • Pitcairnovy ostrovy • Samoa • Tokelau • Tonga • Tuvalu • Velikonoční ostrov • Wallis a Futuna
Základní údaje o státech a závislých území
| Stát / Závislé území | Hlavní město | ISO 3166-2 kód | Rozloha [km²] [3] | Počet obyvatel (rok 2018)[4] | HDP (v paritě kupní síly) [dolarů/obyv./rok] (rok 2017)[5] |
|---|---|---|---|---|---|
 Americká Samoa |
Fagatogo (Pago Pago) | AS | 224 | 50 826 | 11 200 |
 Austrálie |
Canberra | AU | 7 741 220 | 23 470 145 | 50 400 |
 Cookovy ostrovy |
Avarua | CK | 236 | 9 038 | 16 700 |
 Fidži |
Suva | FJ | 18 274 | 926 276 | 9 800 |
 Francouzská Polynésie |
Papeete | PF | 4 167 | 290 373 | 17 000 |
 Guam |
Hagåtña | GU | 544 | 167 772 | 35 600 |
 Kiribati |
Bairiki (Jižní Tarawa) | KI | 811 | 109 367 | 2 000 |
 Marshallovy ostrovy |
Majuro | MH | 181 | 75 684 | 3 600 |
 Mikronésie |
Palikir | FM | 702 | 103 643 | 3 400 |
 Nauru |
není stanoveno (Yaren/Meneng) | NR | 21 | 9 692 | 12 300 |
 Niue |
Alofi | NU | 260 | 1 618 | 5 800 |
 Norfolk |
Kingston | NF | 35 | 1 748 | 0 |
 Nová Kaledonie |
Nouméa | NC | 18 575 | 282 754 | 31 100 |
 Nový Zéland |
Wellington | NZ | 268 838 | 4 545 627 | 39 000 |
 Palau |
Ngerulmud | PW | 459 | 21 516 | 14 700 |
 Papua Nová Guinea |
Port Moresby | PG | 462 840 | 7 027 332 | 3 700 |
 Pitcairnovy ostrovy |
Adamstown | PN | 47 | 54 | 0 |
 Samoa |
Apia | WS | 2 831 | 201 316 | 5 700 |
 Severní Mariany |
Saipan | MP | 464 | 51 994 | 24 500 |
 Šalomounovy ostrovy |
Honiara | SB | 28 896 | 660 121 | 2 200 |
 Tokelau |
každý atol má své vlastní | TK | 12 | 1 285 | 1 000 |
 Tonga |
Nuku'alofa | TO | 747 | 106 398 | 5 900 |
 Tuvalu |
Funafuti | TV | 26 | 11 147 | 3 800 |
 Vanuatu |
Port Vila | VU | 12 189 | 288 037 | 2 700 |
 Wallis a Futuna |
Matāʻutu | WF | 142 | 15 763 | 3 800 |
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.