From Wikipedia, the free encyclopedia
Andreas Franz Karl von Fail-Griessler (rodné příjmení Griessler, od roku 1894 Fail-Griessler) (25. února 1857 Štýrský Hradec – 6. března 1919 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1875, vystřídal působení u jednotek po celé monarchii, byl také důstojníkem generálního štábu a uplatnil se i jako pedagog. Za první světové války byl jako velitel divize povolán na východní frontu, kde krátce poté převzal velení 7. armádního sboru a dosáhl hodnosti generála pěchoty (1914). Po ústupu před ruskou armádou byl na podzim 1914 z bojiště odvolán a následně odeslán do penze.
| Andreas von Fail-Griessler | |
|---|---|
 Generál pěchoty Andreas von Fail-Griessler (1916) | |
| Velitel 7. armádního sboru | |
| Ve funkci: září 1914 – říjen 1914 | |
| Předchůdce | Otto Meixner von Zweienstamm |
| Nástupce | arcivévoda Josef August |
| Velitel 32. pěší divize | |
| Ve funkci: 16. dubna 1910 – září 1914 | |
| Předchůdce | Alfred von Ziegler |
| Nástupce | Ludwig Goiginger |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | generál pěchoty (1914), polní podmaršál (1910), generálmajor (1906) |
| Narození | 25. února 1857 Štýrský Hradec |
| Úmrtí | 6. března 1919 (ve věku 62 let) Štýrský Hradec |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | komandér Císařského řádu Leopoldova |
| Commons | Andreas von Fail-Griessler |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako nemanželský potomek statkáře a důstojníka Josefa Andrease Griesslera a Marianne Failové. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1871–1875)[1] a do armády vstoupil v roce 1875 jako poručík u 57. pěšího pluku ve Vídni. V letech 1879–1881 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1881 zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil u 4. pěší brigády ve Vídni, v letech 1883–1884 byl štábním důstojníkem u 14. armádního sboru v Innsbrucku, poté vystřídal působení ve Vídni a Budapešti. V letech 1887–1892 byl přidělen k operační kanceláři generálního štábu a v roce 1888 byl povýšen na kapitána.[2] V letech 1892–1894 sloužil u 35. pěšího pluku v Plzni,[3] pak se vrátil do Vídně s přidělením ke štábu 2. armádního sboru a v roce 1894 byl povýšen na majora.[4] V letech 1895–1899 byl pedagogem na Válečné škole a v roce 1896 byl povýšen na podplukovníka.[5] V roce 1900 dosáhl hodnosti plukovníka[6] a v letech 1900–1906 byl šéfem štábu 1. armádního sboru v Krakově.[7]
V roce 1906 byl povýšen do hodnosti generálmajora[8][9] a převzal velení 12. horské brigády v Banja Luce (1906–1909).[10] V roce 1909 byl jmenován zástupcem velitele 5. armádního sboru v Prešpurku[11] a o rok později převzal velení 32. pěší divize v Budapešti. K datu 1. května 1910 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[12][13] Se svou divizí byl na začátku první světové války zařazen do 2. armády generála Böhm-Ermolliho určené pro boje v Srbsku. Začátkem září 1914 byl převelen na východní frontu,[14] kde se jako divizní velitel zúčastnily bitvy u Lvova. K datu 1. října 1914 byl povýšen na generála pěchoty[15] a převzal velení 7. armádního sboru.[16] Po počátečních úspěších v Karpatech a dobytí Užockého průsmyku musel ustoupit před ruskou armádou. V listopadu 1914 byl z velení odvolán oficiálně ze zdravotních důvodů a k datu 1. ledna 1915 byl penzionován.[17]
V roce 1894 spojil své jméno s příjmením matky a začal se psát jako Fail-Griessler. V roce 1916 byl povýšen do šlechtického a v roce 1917 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[18] Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání.[19]
Bronzová vojenská záslužná medaile (1892)
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
Jubilejní pamětní medaile
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
Řád železné koruny III. třídy (1904)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1913)
Mobilizační kříž (1913)
komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) (1888)Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
