Adolf z Auerspergu
česko-rakouský šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
česko-rakouský šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Adolf Vilém Karel Daniel princ z Auerspergu (německy Adolf Wilhelm Carl Daniel Prinz von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim[1] – 5. ledna 1885, zámek Goldegg) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 byl ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.[2] Jeho starší bratr kníže Karel Vilém (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.[3]
| Adolf Karel Daniel, kníže z Auerspergu | |
|---|---|
 | |
| Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska | |
| Ve funkci: 1879 – 1885 | |
| Panovník | František Josef I. |
| 7. ministr vnitra Předlitavska | |
| Ve funkci: 4. července 1878 – 15. února 1879 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Adolf z Auerspergu (zároveň) |
| Předchůdce | Josef Lasser |
| Nástupce | Eduard Taaffe |
| 9. předseda vlády Předlitavska | |
| Ve funkci: 26. listopadu 1871 – 15. února 1879 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Ludwig von Holzgethan |
| Nástupce | Karl von Stremayr |
| Zemský prezident (místodržící) Salcburska | |
| Ve funkci: 1870 – 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Arnošt Gourcy-Droitaumont |
| Nástupce | Zikmund z Thun-Hohensteinu |
| Nejvyšší zemský maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Edmund Hartig |
| Nástupce | Albert Nostitz-Rieneck |
| Narození | 21. července 1821 Vlašim  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. ledna 1885 (ve věku 63 let) zámek Goldegg  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi |
| Choť | I. (1845) Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk (1820–1849) II. (1857) Johana Festetics de Tolna (1830–1884) |
| Rodiče | Karel Vilém II. z Auerspergu (1781–1827) Frederika Luisa Henrieta z Lenthe (1791–1860) |
| Děti | 1. Karel Maria Alexander (1859–1927) 2. Johana, provdaná z Rohanu (1860–1922) 3. Arnoštka (1862–1935) 4. Aglaë, provdaná Kinská (1868–1919) 5. František (1869–1918) |
| Příbuzní | bratr: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) vnuk: Adolf z Auerspergu (1886–1923) vnuk: Karel z Auerspergu (1895–1980) vnučka: Johana z Auerspergu, provdaná z Meranu (1890–1967) |
| Sídlo | Praha III (od 1868) a Praha III |
| Profese | politik a státní úředník |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1878) Nejvyšší řád Kristův rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého |
| Commons | Adolf von Auersperg (1821-1885) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Karla Viléma II. z Auerspergu. Studoval práva, ale v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády, v níž sloužil do roku 1859 (aktivní službu opustil v hodnosti majora). Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl jmenován Nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Čech a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržícím Salcburska. Coby administrativní centralista nahradil roku 1871 Adolf z Auerspergu Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství, poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy.
S dílčími úspěchy, ovšem definitivně znamenaly obrat původní vládní politiky o smír s Čechy. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství.
Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Za zásluhy obdržel velkokříž Leopoldova řádu a v roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.[4]
Adolf z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Viléma z Auerspergu. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.[5]
Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).
Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel. Pohřben byl v rodové hrobce Auerspergů ve Vlašimi.
1052. rytíř Řádu zlatého rouna[6] (rakouského, 1878)
komtur Královského uherského řádu svatého Štěpána
rytíř velkokříže Císařského rakouského řádu Leopoldova
rytíř Řádu svatých Mořice a Lazara
komtur Řádu svatého Ferdinanda a za zásluhy
rytíř Nejvyššího řádu Kristova (Vatikán)
rytíř Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán)Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
