源自古捷克語 noha ← 原始斯拉夫語 *noga ← 原始印歐語 *h₃nogʰ-。
- 國際音標(幫助): [ˈnoɦa]
- 斷字:no‧ha
More information 單數, 複數 ...
noha 的變格
|
單數
|
複數
|
雙數
|
主格
|
noha
|
nohy
|
nohy
|
屬格
|
nohy
|
noh
|
nohou
|
與格
|
noze
|
nohám
|
nohám
|
賓格
|
nohu
|
nohy
|
nohy
|
呼格
|
noho
|
nohy
|
nohy
|
前置格
|
noze
|
nohách
|
nohou, nohách
|
工具格
|
nohou
|
nohami
|
—
|
|
Close
- beznohý
- čtvernožec
- dvounožec
- hlasovat nohama
- kozí noha
- lež má krátké nohy
- mít kozí nohy
- mnohonožka
- nohavice
- nohavička
- nohejbal
- noženka
- nožička
- nožka
- nožní
- panožka
- plochá noha
- podnožka
- ponožka
- postavit se na nohy
- postavit se na vlastní nohy
- rozhoďnožka
- roznožka
- snožmo
- stonožka
- trojnožka
- vysoká noha
- vzhůru nohama
- vzít nohy na ramena
- žít si na vysoké noze
- Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 noha 的內容
- Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 noha 的內容
- 國際音標(幫助): [ˈnoɦɒ]
- 斷字:no‧ha
- 韻部:-hɒ
noha
- 儘管
- 近義詞:ámbár、bár、habár、holott、jóllehet、pedig
- noha in Bárczi, Géza and László Országh: A magyar nyelv értelmező szótára (匈牙利語解釋詞典). Budapest: Akadémiai Kiadó, 1959–1962.
- ukᵼ (「翅膀」)
- ugikəᵼʈʰe (「飛」)
源自原始斯拉夫語 *noga ← 原始印歐語 *h₃nogʰ-。
More information 單數, 雙數 ...
|
單數
|
雙數
|
複數
|
主格
|
noha
|
nozě
|
nohy
|
屬格
|
nohy
|
nohú
|
noh
|
與格
|
nozě
|
nohama
|
nohám
|
賓格
|
nohu
|
nozě
|
nohy
|
呼格
|
noho
|
nozě
|
nohy
|
方位格
|
nozě
|
nohú
|
nohách
|
工具格
|
nohú
|
nohama
|
nohami
|
Close
noha 的變格 (硬音a-詞幹)
下表顯示了 13 世紀左右最常見的變格形式。
參見Appendix:古捷克語名詞和Appendix:古捷克語發音。
- 「noha」,Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online][1],Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR,2006–2020
源自原始斯拉夫語 *noga ← 原始印歐語 *h₃nogʰ-。
noha f
- 〈解〉 腿
- 〈解〉 腳
- (家具的)支撐腿
More information 單數, 複數 ...
|
單數
|
複數
|
主格
|
noha
|
nohy
|
屬格
|
nohy
|
nôh
|
與格
|
nohe
|
nohám
|
賓格
|
nohu
|
nohy
|
方位格
|
nohe
|
nohách
|
工具格
|
nohou
|
nohami
|
Close
- nohavice f 複
- nožička f
- nožisko n
- nôžka f
- nožný
noha 類別9/10 (複數 dinoha)
- 蛇