Měsačk
njebjeske ćěleso a jenički satelit Zemje / From Wikipedia, the free encyclopedia
Měsačk (astronomiska symbol: ; łaćonsce: Luna) je jenički přirodny satelit zemje, a pjaty najwjetši satelit w słóncowym systemje.
Měsačk | |
---|---|
Kajkosće orbita | |
Wulka połwóska | 384 400 km[1] |
Perigeum – Apogeum | 363 300 km – 405 500 km |
Ekscentricita | 0,05490 |
Orbitowa přichilnosć | 5°8'24"° |
Sideriska perioda | 27,3217 dnjow |
Přerězna orbitalna spěšnosć | 1,022 km/s |
Fyziske kajkosće | |
Kategorija | Satelit zemje |
Ekwatorowy – čopowy přeměr | 3 474,6 ± 0,06 km[2] × 3472 km |
Masa | 7,34×1022 kg |
Přerězna hustosć | 3,344 g/cm3 |
Ekwatorowe padowe pospěšenje na powjerchu | 1,62 m/s2 |
Ćěkanska spěšnosć | 2,37 km/s |
Rotaciska perioda | 29,53 dnjow |
Přichilnosć rotaciskeje wóski | 6,687° |
Albedo | 0,12 |
Kajkosće atmosfery | |
Temperatura na powjerchu min. – srjedźna – maks. | 396 K (123 °C) 196 K (-77 °C) 40 K (-233 °C) |
Hłowne komponenty |
Žana atmosfera |
Stawizny a dalše | |
Přerězna distanca mjez srjedźišćomaj zemje a měsačka je 384.403 km, něhdźe třicećikróćny přeměr zemje. Přeměr měsačka je 3.474 km, tróšku wjace hač štwórć přeměra zemje. To woznamjenja, zo wolumen měsačka je něhdźe 2 procentaj wolumena zemje, a přićahliwosć grawitacije na jeho powjerchu něhdźe 17 procentow tuteje zemje. Měsačk trjeba za dospołny wobběh wokoło zemje 27,3 dnjow (orbitowa perioda), a periodowe chabłanja w geometriji systema zemja-měsačk-słónco su zamołwite za měsačkowe fazy, kotrež so kóžde 29,5 dnjow (synodiska perioda) wospjetuja.
Měsačk je jeničke njebjeske ćěleso, ke kotrymž ludźo pućowachu, a na kotrymž ludźo přizemjachu. Prěni kumštny objekt, kotryž je grawitaciji zemje wućekny a blisko měsačka nimo lećeše, běše Luna 1 Sowjetskeho zwjazka; prěni kumštny objekt, kotryž trjecheše powjerch, běše Luna 2; a Luna 3 činješe prěnje fota ze zemje njewidźomneho boka měsačka. Tute podawki su so w 1959 wotměli. Prěnja swětnišćowa łódź, kotraž wuspěšnje mjechko přizemi, běše Luna 9, a prěnja swětnišćowa łodź bjez pilota, kotraž měsačk woblěći, běše Luna 10, wobě w lěće 1966. Projekt Apollo ze Zjednoćenych statow Ameriki běše jenička dotalna misija z wobsadku, za čas šěsć přizemjenjow mjez 1969 a 1972. Wuslědźenje měsačka přez ludźi skónči so z kóncom Projekta Apollo, hačrunjež někotre kraje plany připowědźichu, ludźi abo roboterowe swětnišćowe łodźe k měsačkej pósłać.