wjes w Delnjej Łužicy; dźěl Kopańc From Wikipedia, the free encyclopedia
Kótłow (po starym prawopisu Kotłow; němsce Kathlow) je wjes w braniborskej Delnjej Łužicy a wot lěta 2004 gmejnski dźěl Kopańc we wokrjesu Sprjewja-Nysa. Ma wokoło 130 wobydlerjow a nadeńdźe so něhdźe jednaće kilometrow wuchodnje Choćebuza při Tšawničanskej rěce njedaloko awtodróhi A 15 (Błóta–Baršć).
| |||||
gmejna: | Kopańce | ||||
zagmejnowanje: | 2004 | ||||
wobydlerstwo: | 125 (1. januara 2024)[1] | ||||
wysokosć: | 81 metrow n.m.hł. | ||||
51.7333314.4833381 | |||||
póstowe čisło: | 03058 | ||||
předwólba: | 035694 | ||||
wotwodźene słowa: |
| ||||
Krajina blisko Kótłowa | |||||
wikidata: Kótłow (Q20828624) |
Susodne wjeski su Klinka na sewjerowuchodźe, Dubrawa na wuchodźe, Jaty na wuchodźe, Žargoń na juhu, Rogozno na juhozapadźe kaž tež Kórjeń a Hažow na zapadźe. Sewjernje Kótłowa rozpřestrěwa so něhdyša brunicowa jama Janšojce. Přez wjes wjedźe krajna dróha L 49 z Choćebuza do Baršća.
Prěni raz naspomni so wjeska w lěće 1434 jako Catlow. Wot tutoho lěta hač do 1782 běše we wobsydstwje zemjanskeje swójby von Pannwitz. W 19. lětstotku twarjachu ewangelsku kapałku w neoromaniskim stilu. Wjes słuša do ewangelskeje wosady w Kórjenju.
Po statistice Arnošta Muki měješe Kótłow we 1880tych lětach cyłkownje 253 wobydlerjow, z kotrychž běchu 243 Serbow (96 %) a dźesać Němcow.[2] W lěće 1956 zwěsći Arnošt Černik serbskorěčny podźěl wobydlerstwa wot jenož hišće 18,9 %.[3]
Hač do lěta 2004 bě Kótłow samostatna gmejna.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.