Marruéko
From Wikipedia, the free encyclopedia
Marruéko (Áraveñe'ẽme: المغرب al-Maġrib, ‘tetã kuarahyreikégua’; Vereve ñe'ẽme: ⵎⵓⵔⴰⴽⵓⵛ Murakuč 'Tupã retã') —héra tee hína Mburuvi Marruéko ha'e peteĩ tetã hekosãsóva ojejuhúva Mageréve-pe, Áfrika ipehẽngue yvatépe, oñehembe'ýva paraguasu Atlántiko rehe ha para Yvy mbytépe rehe.
Mburuvi Marruéko المملكة المغربية al-Mamlaka al-Maġribiyya ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵓⵎⵓⵔⴰⴽⵓⵛ Tageldit n Murakuč | ||||
---|---|---|---|---|
Marruéko | ||||
| ||||
Tetã ñe'ẽ akã: النشيد الوطني المغربي Allāh, al-Watan, al-Malik ⴰⴽⵓⵛ, ⴰⵎⵓⵔ, ⴰⴳⵍⵍⵉⴷ Yakuc, Tamurt, Agellid (Áraveñe'ẽme ha Vereve ñe'ẽme: «Tupã, Tetã, Ruvicha») | ||||
Tetã Momorãhéi: النشيد الشريف Al-nashid al-sharif ⵉⵣⵍⵉ ⴰⵏⴰⵎⵓⵔ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ Izli anamur n lmghrib | ||||
Tavusu | Rabat | |||
Táva tuichavéva | Casablanca | |||
Ñe'ẽnguéra | Áraveñe'ẽ ha Vereve ñe'ẽnguéra [1][2] | |||
Tetãygua réra | Marruékogua, Marroki | |||
Tekuái reko | Porokuái peteĩme léi guasu rupive | |||
• Mburuvichavete | Mohamed VI | |||
• Tetã rekuái ruvicha | Aziz Akhannouch | |||
Tetã Amandaje | Parlamento de Marruecos | |||
Moñepyrũ • Indiri • Almorávides • Almohades • Meriníes • Vatasíes • Saadíes • Alauitas • Hekosãso'ỹ |
789-974 1060-1147 1145-1248 1244-1465 1472-1554 1554-1659 1666-Ko'ãga 1912-1956 | |||
Yvy apekue | Ñemoĩha 58.º | |||
• Opaite | 446550 [3] km²[4] | |||
• Y (%) | 0.056 | |||
Tembe'y | 2362,5 km [3] | |||
Y rembe'y | 1835 km [3] | |||
Yvyty yvatevéva | Monte Tubqal | |||
Ava hetakue | Ñemoĩha 38.º | |||
• Hetakue | 35 330 305[5] hab. | |||
• Typy'ũ | 73,1 hab./km²* | |||
PIB (PPA) | Ñemoĩha 58.º | |||
• Opaite (est. 2015) | US$ 274.530 millones[6] | |||
• Per cápita | US$ 8194[6] | |||
PIB (nominal) | Ñemoĩha 61.º | |||
• Opaite (est. 2017) | US$ 116.080 millones[6] | |||
• Per cápita | US$ 4140[6] | |||
IDH (2015) | 0,647[7] (123.º) – Mbytegua | |||
Viru |
Dirham marroquí (درهم, MAD ) | |||
Ára | UTC | |||
ISO Jehero | 504 / MAR / MA | |||
Tetã renda tee Ñandutíme |
.ma | |||
Tetã pumbyry papapy |
+212 | |||
Tetã puhoe papapy |
CNA-CNZ, 5CA-5GZ | |||
Tetã aviõ papapy | CN | |||
Mba'yrumýi papapy tee | MA | |||
COI Jehero | MAR | |||
Opaite Tetã Yvýgui | ||||
[editar datos en Wikidata] |
Upe ypo'i Hivyraytã ombojei Marruéko Európa yvyrusúgui. Ijerére ojejuhu kuarahyresẽ ngotyo tetã Arhélia —yvy pehẽngue ã mokõi retãgui oñohembe'ýva oñembotýma ary 1994 guive—, ñemby kuarahyreike gotyo ojejuhu upe yvy hérava Kuarahyreike Saára, yvate gotyo ojejuhu tetã Epáña, oñohembe'y yvy ha y rupive —Ceuta, Melilla ha opa umi plazas de soberanía— ha ñemby gotyo Mauritáña. Marruéko oñembojára Kuarahyreike Saára ijyvy apekue pehẽnguére, oiko rire ary 1975-pe Epáña ñesẽ upe kolóniagui ojehero akue Saára Epáñagua.[8]
Marruéko ha'e upe tetã árave ojejuhuvehápe oiko tapichakuéra oñemoarandúva karaiñe'ẽre. Ary 1984 guive ary 2017 meve, Marruéko ha'e akue tetã peteĩva Áfrika pegua noĩri Áfrika Joatýpe. Hákatu, ojeheja toike jey tetã Marruéko upe atýpe, ára 30 jasyteĩ ary 2017-pe, oiko jave Amandaje Guasu 28ha Áfrika Joaty pegua, Etiopia retãme.