Liechytenteĩ
From Wikipedia, the free encyclopedia
Liechytenteĩ, héra tee hína Liechytenteĩ Mburuvichavete ra'y rekuái (Alemañañe'ẽme: Fürstentum Liechtenstein), ha'e peteĩ tetã hekosãsóva michĩ ha yguasu rembe'y'ỹva Mbyte Európa pegua oiko porokuái peteĩme léi guasúre tekuái rekópe.
Marandumi Tavusu, Táva tuichavéva ...
Liechytenteĩ Mburuvichavete ra'y rekuái | ||||
---|---|---|---|---|
Liechytenteĩ | ||||
| ||||
Tetã ñe'ẽ akã: Für Gott, Fürst und Vaterland (Alemañañe'ẽ: 'Tupãre, Ruvicháre ha tetãre') | ||||
Tetã Momorãhéi: Oben am jungen Rhein (Alemañañe'ẽ: 'Rin mitã ijyvate ári') | ||||
Tavusu | Vaduz | |||
Táva tuichavéva | Schaan | |||
Ñe'ẽnguéra | Alemañañe'ẽ | |||
Tetãygua réra | Liechytenteĩygua | |||
Tekuái reko | Porokuái peteĩme léi guasúre principado | |||
• Mburuvichavete ra'y | Juan Adán II | |||
• Ombuekoviáva | Luis | |||
• Sãmbyhyhára peteĩha | Adrian Hasler | |||
Tetã Amandaje | Landtag de Liechtenstein | |||
Sãso • Arange |
Rróma Heymáña Mburuvi Karai pegua 12 jasypokõi ary 1806 | |||
Yvy apekue | Ñemoĩha 219.º | |||
• Opaite | 160 [1] km² | |||
• Y (%) | 2 | |||
Tembe'y | 75 km [1] | |||
Y rembe'y | 0 km [1] | |||
Yvyty yvatevéva | Grauspitz | |||
Ava hetakue | Ñemoĩha 217.º | |||
• Hetakue | 37.366 (2014) hab. | |||
• Typy'ũ | 221 hab./km²* | |||
PIB (PPA) | Ñemoĩha 149.º | |||
• Opaite (2013) | US$ 5300 sua. | |||
• Per cápita | US$ 98 432 | |||
IDH (2015) | 0,912[2] (15.º) – Iporãite | |||
Viru |
Franco suizo (Fr., CHF ) | |||
Ára | CET (UTC +1) | |||
• Arahakúpe | CEST (UTC +2) | |||
ISO Jehero | 438 / LIE / LI | |||
Tetã renda tee Ñandutíme |
.li | |||
Tetã pumbyry papapy |
+423 | |||
Tetã puhoe papapy |
HB0 | |||
COI Jehero | LIE | |||
Atyvete
| ||||
Opaite Tetã Yvýgui | ||||
[editar datos en Wikidata] |
Emboty
Liechytenteĩ oñepyrũ oñembojoajúvo mokõi táva ha umi yvy ambuéva ijerére: Vaduz ha Schellenberg[3] oñemohendáva 11 tetãvore michĩ rehe. Itavusu ha'e Vaduz ha itáva orekovéva tapichakuéra ipype ha'e táva Schaan.
Ko tetã ojejuhu upe ysyry Ríno yvyty pa'ũme ohasahápe, yvytyrysýi Áype. Ijerére ojejuhu kuarahyreike ha ñemby gotyo tetã Suisa, oñomohembe'y 34 km rupi,[1] ysyry Ríno ombojeíva; kuarahyresẽ ngotyo ojejuhu tetã Auteria, oñomohembe'y 41 km rupi.[1]