žádoucí

Tchèque

Étymologie

De žádat (« demander ») ; voir budoucí pour la finale.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	žádoucí
	vocatif	žádoucí
	accusatif	žádoucího	žádoucí
	génitif	žádoucího		žádoucí	žádoucího
	locatif	žádoucím		žádoucí	žádoucím
	datif	žádoucímu		žádoucí	žádoucímu
	instrumental	žádoucím		žádoucí	žádoucím
pluriel	nominatif	žádoucí
	vocatif	žádoucí
	accusatif	žádoucí
	génitif	žádoucích
	locatif	žádoucích
	datif	žádoucím
	instrumental	žádoucími

žádoucí \ˈʒaːdou̯t͡siː\ (comparatif : žádoucnější, superlatif : nejžádoucnější)

1. Désirable, désirant, désiré.
   • žádoucí odpočinek.

     Un repos nécessaire.

   • vaše přítomnost není žádoucí.

     Votre présence est indésirable.

   • žádoucí žena.

     Une femme désirée.

Antonymes

• nežádoucí

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage