Ždírec (okres Jihlava)
obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ždírec (německy Seelenz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se zhruba 10 km severovýchodně od Jihlavy a 4,5 km jihozápadně od Polné v průměrné nadmořské výšce 515 metrů. Katastrální území nese zavádějící název Ždírec na Moravě, přestože leží v Čechách. Je součástí Mikroregionu Polensko. Žije zde 443[1] obyvatel.
Ždírec | |
---|---|
Pohled na obec | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Polná |
Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°27′18″ s. š., 15°40′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 443 (2023)[1] |
Rozloha | 10,36 km²[2] |
Katastrální území | Ždírec na Moravě |
Nadmořská výška | 515 m n. m. |
PSČ | 588 13 |
Počet domů | 116 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Ždírec 25 588 13 Polná obec.zdirec@seznam.cz |
Starosta | Stanislav Pavlík |
Oficiální web: www | |
Ždírec | |
Další údaje | |
Kód obce | 588288 |
Kód části obce | 195600 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První zmínka pochází z roku 1233, obec je však pravděpodobně starší. Po osídlení německými kolonisty ve 13. století se stala až do konce druhé světové války obcí německou. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Od 70. let 20. století v obci nastal investiční rozvoj. Byl postaven vodovod, kanalizace a víceúčelová budova, proběhla plynofikace. Od roku 2003 se za obcí staví 19 rodinných domů. Sídlí tu domov pro seniory a několik podnikatelských subjektů zaměřených na zemědělství, řemeslnou činnost a drobný průmysl. V centru obce stojí kostel svatého Václava, který byl po požáru v roce 1890 znovu postaven v pseudogotickém slohu. Nachází se zde sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Jana Nepomuckého.